blackJag

Dokonalý film na bezútěšně mrazivé odpoledne, kdy nemáte chuť na nic intelektuálně zdatného, zábavným kouskem ale nepohrdnete. Příběh je zde předvídatelně zamotaný podle osvědčeného pravidla, kdy ta skupina (jednotlivec), která se tváří nejdrsněji, nikdy není pachatelem - v tímto způsobem laděné atmosféře odehraje se celá tato tropická šaráda. Během filmu přesto nepřestanete být poháněni touhou na pohled do úplně odkrytých karet (samozřejmá závěrečná obrazová rekonstrukce nechybí ani zde), protože vždycky tak nějak doufáte, že se scénárista vytasí s něčím über překvapivým. To se sice nestalo, k vyložené škodě snímku to naštěstí není. Bavil jsem se spolehlivě a k tomuto účelu rád doporučuji. 75%

Chladné, jako prostředí, ve kterém se příběh odehrává. O antidepresivních účincích filmu, zmíněných jako motto, nemůže být ani reč a opravdu jediným štěstím snímku je, že ho režisér nenatáhl do absurdních rozměrů, protože pak by to byla k uzoufání. Stopáž necelých 80 minut bych povinně ordinoval i jiným klubovým kladinám, takže v tomto směru lze brát podobnou střízlivost za velký úspěch, v jehož stínu divákův zájem o probíhající události nestačí spadnout na bod mrazu. Hudba: Ola Kvernberg. 50%

Zadání bylo prosté. Jak se postavit svým neurózám čelem a elegantně vybruslit ze života, který vás již dávno nebaví. Mnohokrát jsem se přistihl, že na film koukám a mimoděčně se usmívám a určitě za to můžou dobře vybraní herci a příjemná atmosféra, kterou film produkuje. Není to dokonalý film, některé scény můžou se zdát velmi nepravděpodobně infantilní, ale náladu mi dokázal vylepšit o desítky procent. 80%

Potěšilo mě, že se filmu podařilo povznést nad obvyklou televizní stopu, která pronásleduje německou kinematografii stejně jako tu naši. Na druhou stranu je ale unylé tempo rozehraných příběhů trochu na nervy lezoucí. A je to určitě škoda, protože atraktivita filmařského prostředí je zjevnou devizou, v tomto případě ještě podpořenou plynulou přirozeností herecké práce. 60%

Povrchní parafráze na Dickensovu Vánoční koledu nečekaně snesitelnější, než by člověk čekal. Jistě, proslovy tady jsou, patetické a nepatřičně dlouhé. Ano, jsou tu i figurky, které se chovají hloupě jen proto, aby přihrávaly hlavním postavám, přitom svoji samotnou přítomnost jen těžko obhájí, ale ač můžete mít k dvojici Garnerová - McConaughey své oprávněné výhrady, celé se to jaksi kloubí a spojuje v sledovatelné romantické klišé, přihřívané bonmoty z obou stran barikád (ať už od bonvivánsky naladěného Douglase, samotného McConaugheyho nebo nabroušené Gardnerové). Nejlepší je, že to pověstné NĚCO je na obou úhlech pohledu. Jak na spoustě nezávazného sexu a bezuzdného hýření, tak na čistě vztahově monogamní politice. 60%

Zajímavý námět, provedení dramaticky slušné. Will Smith se snaží, jde mu to, i když chvilkami se snaží až moc. To už je potom tak pře-trápený, že by ho člověk podojil, aby se mu ulevilo. V každém případě u tohoto filmu platí, že jeho konec notně vylepšuje jeho výsledný dojem. Závěr chytl takovou dynamiku, že se předchozí záběrová skladba (domněle nudná a zdlouhavá) zdá jako nanejvýš promyšlený tah. Otázkou je o kolik půjde působivost dolů při dalším zhlédnutí. 70%

Butler se rozhodl složit reparát v rámci romantických filmů a po špatném P.S. Miluji Tě skočil do dalšího projektu, který stojí a padá s charizmatem jeho osobnosti. Moc si ale své renomé v rámci žánru nespravil. Film je to sice o poznání zábavnější a snesitelnější, ale ve výsledku předvídatelný až běda. Ani s tou proklamovanou peprností to není dvakrát slavné a tak sledujete klasický cudně romantický prefabrikát stavějícím na otřepaném heslu "co se škádlívá, rádo se mívá". Hmm, jak objevné. Hudba: Aaron Zigman. 50%

Už dlouho jsem nenarazil na tolik přehodnocený film. Ve zdejších ohlasech i v ohledu na komerční úspěch. A také jsem už dlouho nenarazil na komedii, která by měla tak mohutně promrhaný potenciál a tolik zabitých point. Čest budiž jejich památce. Phillips (chlapec upadá, po hodně dobrých komediích MLÁDÍ V TRAPU a STARSKY & HUTCH následovala špatná ŠKOLA SVÁDĚNÍ a teď tohle) jako režisér selhává všude kde může a třeba o gradaci snad neslyšel ani z rychlíku. Herecké obsazení je v pohodě, jeho využití (pravděpodobně v rámci soudržnosti filmu) zcestné a plýtvavé. Opravdu nechci říct, že jde o nejhorší film, co jsem kdy viděl (jen tento rok jich bylo tolikero horších), ale když si uvědomím, jaká to mohla být šleha, kroutím hubou ještě teď. 40%

Luxusní destrukce planetárního povrchu, to je bezdebat, na to je Emmerich mistr, ale doprovodná vata bez výraznější chuti. Hercké obsazení je fajn, ale nezdálo se mi, že by se nějak výrazně snažilo (až na Harrelsona, který si svou roli evidentně užívá), díky čemuž se vám ani nebude chtít někomu fandit, nedej bože s někým soucítit. Určitě jde o lepší katastrofický film, než byl DEN POTÉ, oproti klasikám žánru ale pořád slabota. Napoprvé se to bez příznaků nevolnosti dá zvládnout (pořádná porce bezpohlavního patosu zachována), ale věřím, že na druhý pokus už bude snímek výrazně nudit a prudit. To už ale nezjistím a tedy nepotvrdím :-) Hudba: Harald Kloser, Thomas Wanker. 60%

Pro dospělé zbytečně rozlítané, tedy dětské, pro dětského diváka (v sále se nejedenkrát ozvalo ono děcky bezradné "Proč maminko...?") zase příliš temné, tedy dospělé, ale za sebe nemohu říct, že bych se většinu filmu nebavil. Jen ten konec bych si představoval silnější a méně zkarikovaný. Vánoční atmosféře nehrozí však žádná újma, na to je Zemeckis naštěstí příliš renomovaný a zkušený (jako u obou případů předtím je i tentokrát škoda, že film není klasicky hraný, třebas s velkou dávkou CGI). Pro českého diváka samozřejmě další újma ve formě dabingu, který není apriori špatný, jen při podobném obsazení jednoduše zamrzí. 70%