HellFire

Jak tu někdo trefně poznamenal, Snídaně na Plutu je irský Forrest Gump. Cillian Murphy si v roli sebevědomého transsexuála krade celý film pro sebe. Na rozdíl od Forresta je ale uvědomělý a i když dělá chyby, zůstává svůj. Ve filmu sledujeme Cilliana od raného dětství, kdy jej nechala matka na zápraží kostela, přes trable při dospívání s nošením ženských šatů, po jeho cestu za hledáním matky v Londýně, kde se v důsledku nedostatku peněz dostává do kontaktu s prostitucí. Celým příběhem se také táhne jakýsi konflikt Irska, jestli jsem správně pochopil, tak boj za osvobození. Ve filmu to není řečeno a souvislosti pochopí jen ti znalí. Faktem pro mě zůstává, že i když za první hodinu bych jasně dal čtyři hvězdy, začal jsem se postupně nudit, jak se příběh natahoval. Takhle je to pro mě těsně, ale za 6/10.

Osmdesátá léta, to se páni experimentovalo s filmy. Sci-fi bylo na vzestupu a rock-n-roll vládl světu. A Buckaroo Banzai v podání budoucího Robocopa může být typickým hrdinou své doby. Ve dne řídí experimentální auto ženoucí se rychlostí zvuku skrze hory v rámci vědeckého pokusu, po nocích hraje se svou kapelou (jejíž všichni členové u sebe nosí zbraň...) a zachraňuje osamělé dívky. A to jsem se nezmínil, že mimo to je to světa znalý chirurg. Prostě kariéra jako vyšitá. V rámci první půl hodinky se mimo tohle dozvíme jen fakt, že bývalý vědec v podání Johna Lithgowa, utekl z blázince a chystá se uzmout experimentální auto i s technologií, kterou pomáhal vyvinout. A z toho bum a na následné konferenci se toho najednou stane tolik, že to až nedává smysl :). Nad naší planetou se neviděni vznášejí anglicky mluvící mimozemšťané, kteří skrze telefonní sluchátko vyšlou elektrický náboj, díky nemuž od té chvíle Buckaroo dokáže vidět mimozemšťany bez jejich maskování, jak se producírují mezi lidem. Na konferenci tak nahání dva z nich a do toho z pod opony vyrazí muž s kulometem a unese profesora odpovědného za vynález. Z mimozemské stanice vzlétne loď, kterou na zemi sestřelí lovci kachen! a vyleze z ní mimozemšťan, který bezdůvodně!, opravdu!, spadne na zem, přesně hlavou na kámen. V téhle chvíli už jsem začínal kývat hlavou ve znamení nesouhlasu. Z členů kapely se totiž stanou prvotřídní detektivové s přístroji všeho druhu, na scéně se objeví jakási parta Banzai, což mají být fanoušci Buckarooa a začnou zasahovat do děje. Zachrání s pomocí helikoptéry Banzaie z prekérní situace nebo střílí mimozemšťany. V tomhle bodě už jsem ani nevnímal, na koho film cílí. Stalo se z něj totiž tuctové béčko. Nakonec skončíme u toho, že si všichni přes oči natáhnou práskací foĺii a na tu nasadí brýle, aby se podívali na zprávu od mimozemšťanů!!! K nevelkému překvapení je třeba někoho zastavit, aby to neodnesla celá Země... Hodina filmu za mnou a už mě zbytek nezajímá. Z Buckaroo Banzaie je najednou národní hrdina a jediný člověk, který dokáže něco změnit a tyká si s prezidentem. Nakonec samozřejmě Buckaroo zachrání planetu a odnese si jako odměnu dívku. Škoda, mohl z toho být dobrý film, takhle je to sotva průměr a k postavám si nestačíte udělat žádné pouto.

Druhá část pojednává o vzájemném vztahu Joe s Jeromem, kteří se spolu setkali na konci prvního dílu. Joe nyní s Jeromem žije ve vztahu a dokonce se jim narodí dítě. Joe však postupně ztrácí svou životní energii a děj de poté přesouvá do další kapitoly, téměř do současnosti, kde se Joe opět snaží sexuálně experimentovat. Film tak spadá do psychologické roviny a u mě postupně ztrácel zájem. Nakonec se Joe nějakým způsobem dostane k vymáhání dluhů a mučí lidi.

Komiksové filmy ušly obrovský kus cesty a dnes jsou jedním z nejoblíbenějším filmových žánrů. A Kapitán Amerika, jako jedna z nejoblíbenějších postav, se snaží dostat do popředí. Tentokrát si bere na paškál dnešní dobu a pohrává si s moderními technologiemi. Ať už jsou to technologie stojící za ovládnutím lidu nebo finesy k zabíjení. Pro mě ale stále zůstává tím hlavním problémem samotná postava Kapitána Ameriky. Nemůže za to Chris Evans, ten svou práci odvádí na jedničku. Já jednoduše stále nevěřím, že chlápek se štítem je nezničitelný. Jedna dobře mířená rána a je po něm. A ve filmu jde vidět, že tvůrcům je tohle jasné. Boj je vždy na blízku a jde vidět, že vojáci čekají, až se k nim Kapitán přiblíží, aby je mohl bezproblémově zlikvidovat. Co se děje týče, tak mě ani nepřekvapuje to množství zvratů, to se prostě dnes nosí. Ať už je to "smrt" Nicka Furyho (což je samo o sobě velmi nepravděpodobné vzhledem k množství blížících se spinoffů, kde Nick bude účinkovat); fakt, že na blízku není např. Iron Man, aby Kapitánovi pomohl; fakt, že Winter Soldier je jakýsi Bucky, což je Kapitánův kámoš (tohle šlo úplně mimo mě, jelikož jsem si ho z prvního filmu nepamatoval a komiks jsem nikdy neviděl); že SHIELD je nakonec jen převlečená HYDRA, která se snaží prakticky vyhladit svět od "zlých lidí", atd. U žádného z těchto zvratů jsem si neřekl, že bych je nečekal. Film se snaží postupně zapojovat další postavy, ale Falcon je do děje vecpán dost nešikovně a je z něj tuctová vlezdoprdelka Kapitána. Našlo by se i pár chyb v logičnosti, ale který film je nemá...

Za nic na světě si nevzpomenu, proč jsem si zrovna tento film přidal do sledování na CSFD ještě dlouho před tím, než byl natočen. V té době jsem snad ani nevěděl, kdo je Michael Shannon. Teď vím, že se jedná o velmi charakterního herce s ohromnou dávkou charismatu a celé tohle drama táhne na svých bedrech. Zahrál si chladnokrevného (a v tomhle případě je to pravda) vraha podle skutečné předlohy, který dle svých slov zabil přes sto lidí. Na film se dobře dívá, nemá hluchá místa a herecké obsazení je na jedničku. Winonu Ryder ani Chrise Evanse jsem skoro nepoznal :).

Muppets Most Wanted se nakonec stalo tím, co vlastně paroduje. Hned první píseň v úvodních minutách nám prozradí, že Muppeti budou parodovat filmová pokračování. V této snaze by tedy mělo být vše větší, mít větší náboj a více hereckých hvězd. Každou chvíli se tak objeví nějaká ta celebrita a záporák v podání rusky mluvícího Kermita s pihou vyhazuje vše do vzduchu. Muppeti tak nastaví i celkový tón filmu, a ten je o poznání temnější. Jednička byla pro mě milým překvapením se sympatickým hereckým obsazením a nakažlivě pozitivní atmosférou s přehršlem vtipů. Tady je nám naservírován Ricky Gervais, který je obvykle opravdu vtipný, ale jeho styl humoru se do pojetí filmu nehodí, tudíž nám zbude jen Ricky/herec, a to není výhra. Nezlepší to ani Tina Fey se svým ruským přízvukem a rádoby tvrďáckým chováním bachařky v ruském gulagu. Kermit je totiž zaměněn za nejhledanějšího zločince světa. Hádáte správně. Vypadá stejně jako Kermit, akorát má pihu. Že má tvrdý ruský přízvuk a nechová se v žádném ohledu jako Kermit? Nevadí, zdůvodníme to tím, že se nachladil a i když jeden z Muppetů stále tvrdí, že je to ten nesprávný Kermit, nikdo mu prostě nevěnuje pozornost. Ne že by to byla až tak do očí bijící záležitost, protože u filmu tohoto typu se to dá odpustit. Bohužel pojetí filmu je dost negativní a temné. V hlavní roli hrají zločinci spokojeně loupící po celém světě a ruské vězení na Sibiři. Až na tohle jsou nabaleni Muppeti a jejich show. Není tak moc prostoru na vtipy a jedinou výjimku tvoří dvojice agentů vyšetřující zločiny. CIA a Interpol, neustále se snažíc jeden druhého trumfnout, to je sranda :).

Alexander Jodorowsky. Tohle jméno jsem doposud vůbec neznal. Měl jsem alespoň matné ponětí o jeho díle El Topo, ale asi tolik, že existuje :). Překvapilo mě tedy, jak je Jodorowsky nadmíru energický a čiší z něj zápal pro vše, co dělá. A jeho vášní a životním posláním bylo divadlo a posléze filmy. Chtěl své vize ukázat celému světu. A protože byl ve svém počínání úspěšný, mohl si říci o ztvárnění klasiky žánru sci-fi, tedy Duny. Tím začalo nesmírně zajímavé pátrání po tvůrčím týmu, kterým se dokument, prostřednictvím samotného Jodorowského, zabývá. Jodorowsky měl jasnou vizi a neplánoval vytvoření ničeho menšího než filmové dokonalosti, veledíla, klasiky. Své zapálení dokázal přenést na každou jednotlivou osobu, kterou chtěl do svého filmu dostat. Prvním krokem bylo shromáždění výtvarníků a tvůrců speciálních efektů. Jodorowsky měl velký cit pro správné lidi a díky neoblomné vůli se mu dařilo shánět po celém světě ty pravé umělce. Dokument v této fázi provází spousta storyboardů a planeta Dune začíná ožívat. Na svou dobu, tedy osmdesátá léta, se jednalo o něco nevídaného. Jakmile Jodorowsky získal na svou stranu tvůrce, kteří převedou jeho představy na filmové plátno, nastal čas pro obsazení herců. A ani v tomhle směru Jodorowsky vůbec netahal za brzdu. Postupně si získal takové osobnosti jako Salvador Dalí, Orson Welles a Mick Jagger, pokud se budeme bavit o těch nejkontroverznějších :). Nakonec ale vše ztroskotalo na financích, protože tehdejší filmová studia film viděla jako problematický, dokonce "příliš výjimečný" a pro lidi neuchopitelný. Což je stejný problém jako dnes. Těžko uchopitelné snímky prostě nevládnou, lidé nechtějí přemýšlet.

Dokument z turnaje v DOTA2 dokazuje, že počítačové hráče je nutno dnes brát vážně. Jako v každém sportu či práci, pokud chcete dosáhnout na vrchol, je třeba do toho dát maximum. Nejvíce jsem zůstal udiven nad tím, že v Číně je hraní počítačových her oficiálně registrováno jako sport.

Lars von Trier a jeho přístup k vyprávění, to se musí vidět. Neznalec by čekal, že se ve filmu s tak výstižným názvem dočká spousty sexu a explicitního obsahu a i když sem tam něco zahlédneme, Trier se v této oblasti držel na uzdě. Nymfomanka je vyprávěna z úst Charlotte Gainsbourg, starší verzí sama sebe, ke Skarsgardovy, jako jejímu zachránci. První část je věnována dětství, objevování sama sebe, první lásce atd. Už tady se Trier nepodvolil tradičnímu vyprávění, ale srovnává první sexuální zážitky s rybařením, jakožto koníčkem Skarsgarda. Přes první muže se dostáváme k období regiznace, kdy Joe začíná pracovat a setkává se s první láskou z dětství, Jeromem v podání Shia LaBeoufa. To mě přivádí k myšlence, že v Trierových filmech působí i neherci velmi solidním dojmem. Shia LaBeouf není zrovna moc špatný herec, ale jeho otravné role z minulosti mu na popularitě určitě nepřidali, zato Christian Slater, jakožto král béčka, to je jiná liga. A voala, v Trierově režii se vede velmi slušně, jako otec Joe. Každopádně.... Jerome se vytratí se svou sekretářkou a Joe (Stacy Martin) se opět pouští do sexuálních orgií. Vyvrcholí to scénou s manželem, dětmi a především manželkou v podání skvělé Umy Thurman. V hodně atmosférické, vypjaté a zároveň snad v reálném životě neproveditelné chvíli, kdy hlavní postavy prostě přijímají, co se právě děje, aniž by proti tomu cokoliv namítali, provádí Uma Thurman děti po bytě Joe a ukazuje jim, za kým že to tatínek odešel. Přesto přeze všechno to pro mě není na víc jak 7 hvězd. Sekvence s Charlotte Gainsbourg a Stellanem Skarsgardem jsou nudné.

Když budu hodně shovívavý, zaslouží si film průměr, protože mám Šimona a Matouše rád z dětství. Jako dospělý ale takové přehlídce špatných a trapných scén a hloupých dialogů nevěřím. Klasická dvojice Šimon a Matouš tady nefunguje, protože na začátku se oba hrdinové neznají. A to bude asi ten problém. Bud Spencer je řidičem náklaďáku, zatímco Terence Hill policista. Příběh je přinejlepším zvláštní. Zaprvé téměř každá postava má úchylku na sázení se o cokoliv, zadruhé má Hill za úkol najmout na nějakou policejní práci Spencera, protože ten je bývalým policistou. Problém je, že Hill se prostě snaží seznámit se Spencerem a z následných situací vznikají všelijaké trapné scénky, ke kterým by v reálném životě došlo asi s 1% pravděpodobností.