BDMarty007

Přiznám se, že román Victora Huga jsem nečetl a tak nevím, zda část mojí kritiky by měla padnout na hlavu slavného romanopisce či scénáristy a režiséra. Můj zásadní problém s celým dílkem je ten, že děj vždy vygraduje do nějakého zlomu, který sám o sobě není úplně pochopitelný a logický a pak stejně nepravděpodobně pokračuje. Jean Valjean najednou ohrozí svoji blízkou osobu, jejíž záchrana byla absolutní prioritou z určitého v zásadě pochybného důvodu (přiznání pomateného vězně...). V určitém momentě musí opustit vše co má a prchat ... aby se opakovaně o něco později, bez jakéhokoliv vysvětlení opět ocitl uprostřed obrovského bohatství, v krásném paláci a nepracoval, věnoval se charitativní činnosti. Kde jako to velké bohatství přenášel? Jak se mu podařilo získat vždy novou identitu.....? Podobně podivná je pro mě i postava inspektora Javerta, která je ale řekněme konzistentní, až po moment nepochopitelného závěru. Celkově mě to nijak zvlášť nenadchlo a nebavilo.

S vietnamským traumatem se tady režisér utkává s velkým zpožděním. Rozjezd je trochu pomalý a teprve v druhé půli to celé začne dávat smysl. Herecké výkony jsou slušné a jsou asi hlavní předností filmu. Není to špatný film, ale proti Lovci jelenů a několika dalším filmům je to slabší odvar.

Milý a pohodový film, občas s příjemným humorem, občas trochu smutný, který ničím výrazným nepřekvapil, snad kromě momentu, kdy Melanie Griffith na vteřinku vytáhla svetřík. Jednak je opravdu na co koukat a celkově ta scéna (a následující vteřiny) byla zajímavá, příjemně to v tu chíli zajiskřilo. Zajímavá je celou dobu tenze mezi Donaldem (Paul Newman) a Carlem (Bruce Willis), kteří reprezentují rozdílný archetyp (a možná i generaci) amerického chlapa a jejich permanentní vzájemné batlování je kořením filmu. Pro mě to bylo příjemné, ač skoro na hranici trochu nudného, ale mému tátovi se to líbilo moc.

Velmi originální film, který se moc nepodobá ničemu jinému. Tématicky snad Podzemce (Luc Besseon), ovšem tam bylo úplně všechno špatně, zatímco Revizoři jsou naopak vynikající záležitost. Celý film se odehrává v podzemí, ani jednou nelze ve filmu zahlédnout denní světlo. Bizarní svět revizorů budapešťského metra zaplněný postavami a epizodkami jak z filmu Quentina Tarantina. Celé to má vynikající atmosféru, určitou magičnost, záhadnost a velmi silnou symboliku. Místy i vynikající humor. Byť chápu symboliku podzemka = podvědomí (i moji maďarští přátelé mi potvrdili, že to tak bylo myšleno), nemohu tvrdit, že bych úplně beze zbytku pochopil, co všechno tím chtěl autor říci, ale je to úžasná záležitost, s vynikajícími hereckými výkony, skvělým střihem i muzikou.

Tomuhle filmu jsem se dlouho vyhýbal, neboť podle obsahu neskýtal nic pro mě, obával jsem se klasické hollywoodské velké teenagerovské trapnosti. Chyba, chyba!. Ač námět a příběh sám o sobě není moc zajímavý (nominace na Oskara za scénář pro mě naprosto nepochopitelná), skvělá, "drzá" komika Jasona Reitmana z toho dělá výbornou zábavu. To co mohlo být hloupé klišé se mění v příběh plný výborného humoru a velmi lidského rozměru. Ellen Page má úžasné charisma a táhne celý film. Dabing v podání Lucie Vondráčkové je celkem zajímavý, jakkoliv majitelku hlasu jinak nemusím. Celkově bych preferoval dabing v podání Terezy Voříškové, které je Ellen Page, zejména pak v tomto filmu velmi fyzicky podobná. I další herci podávají skvělé výkony a celé to prostě funguje. Mezi úplně nejlepší filmy bych to neřadil, ale podle mě si to tak 4,5 hvězdičky zaslouží.

Není to úplně mizerné, ale ani nijak objevné. Celkem předpokládatelný příběh, standardní pojetí scénáře, přiměřeně zajímavé a napínavé; příjemná Tara Reid. Škoda, že trochu více nevytěžili hudbu a prostředí. Kvalitativně spíše TV film, ale ne úplně špatný.

Hlavní hrdina filmu je inspirován Egonem Bondym, velkým to tvůrcem a myslitelem, který hodně ovlivnil nezávislou kulturu v Čechách. A tak jsem se dost těšil. Začátek filmu je příjemný. Je to takové trochu jiné, Kryštof Hádek má charisma, pár provokativních momentů. Pak čas plyne a nic se celkem neděje. Spousta takových samoúčelných provokací a rádoby mouder, ale bohužel chybí zápletka, chybí příběh a začíná to být poněkud nudné. Teprve v závěrečné třetině to najednou začne být trochu dramatičtější a začíná to mít naléhavost a nějaký obsah. To už je ale trochu pozdě. Jako celek je to pro mě spíše zklamání. Za vidění to stojí, své kvality, zejména vizuální, to má, ale potřebovalo by to přece jenom trochu silnější scénář a dramaturgii.

Celkem silný příběh, ale pro mě film zajímavý hlavně dokumentárně, zachycením událostí okolo varšavského ghetta. Je dobré si občas tuto dobu a co se tehdy dělo připomenout. Z filmového hlediska asi záměrně trochu bez prvoplánově emocionálně či akčně silných scén. Zajímavé, ale možná by více dramatizace děje přece jen neškodilo, takto je to trochu rozvleklé. Chápu, že charakter Wladyslawa Szpilmana, člověka, který se ničemu příliš nevzpíral a nedivil, nechal se vláčet událostmi posloužil jako zajímavý kontrapunkt k šíleným událostem doby, ale je to až příliš. Ten člověk působí občas zcela nelidsky. Na druhou stranu je mi sympatická absence patosu. Celkově rozhodně film, který stojí za vidění, ale za plný počet bodů to u mě není.

Deváté srdce je pohádka, kterou bych ale žádnému malému dítěti nepřál a nedoporučoval vidět. Asi by jej dlouho pronásledovala ve spánku. I na dospělého je to slušně silná káva. Je to spíše lehčí horor, než "pohádka". Úžasně temná atmosféra, magické a strašidelné prostředí a několik hrůzu nahánějících postav... Tenhle film jsem viděl kdysi dávno, ještě jako dorostenec a velmi silně se mi zapsal do paměti svojí atmosférou a několika scénami. Při druhém shlédnutí po letech už nejsem nadšený až tak moc. Silných momentů, postav a hereckých výkonů je spousta. Ale je tam i spousta takové trochu vaty, příběh je vlastně primitivnější, než jsem si myslel. Nicméně syrovost a strašidelnost je opravdu silná. Juraj Kukura působí jako opravdový zvrhlík a i šašek v podání Františka Filipovského je úchvatná figura, která může kdykoliv překvapit. Skvělí jsou dále převozníci (Jan Přeučil a Augustín Kubáň aka Tóma Hluchoněmec z Tajemného hradu v Karpatech). Vynikající je i Hapkova hudba. Trochu mě bohužel rušil fakt, že část filmu, odehrávající se ve městě je nasnímána velmi ostře a realisticky, a scény ze zámku, jsou bůhví proč jaksi rozmazané a přebarvené. Je to škoda, smysl to nemá a syrový styl sedí daleko více. Škoda, že příběh není více propracovaný, to je asi největší slabina filmu, díky tomu občas působí rozvlekle.

Woodyho Allena miluji, ale zrovna tenhle film méně než většinu jeho jiných filmů. Výborně vykresluje vztahy. Postavy jsou velmi reálné a civilní. Spousta moudrosti, intelektuálně velmi vydatné. Chybí mi ale nějaká opravdu silná, allenovsky ulétlá a vtipná kreativní idea. Opravdu vtipných momentů a dialogů taky spíše málo. Nakonec asi nejvíce mě pobavil právě sám Woody Allen ve své roli. Jeho metodicky vedené vybírání si církve, k níž se přidá je přesně tou intelektuálskou ptákovinou, které mám na jeho filmech nejraději.