Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Animovaný
  • Pohádka

Recenze (164)

plakát

Mrtví jako já (2003) (seriál) 

Nebudu se tu rozplývat nad něčím, co mi přišlo jako strašná nuda. Přiznávám, že mé hodnocení se váže jen k dílu, který vysílala ČT 18.2. Nevím ale, jestli budu mít sílu a chuť dívat se ještě příští pondělí. Možná mám jen smůlu, že jsem neviděl první díl, ale fakt mi přijde stupidní, že "smrtonoši" si musejí vydělávat, platit nájem, jíst, chodit do práce a nikomu nejsou nijak podezřelí, nikde nechybějí ani nepřebývají, ale filozofování je jim naprosto přirozené a téměř žádný rozhovor se bez něj neobejde... Jen tak mimochodem - všimli jste si, co se toho v seriálech nakecá? Představte si jakýkoli v rozhlasovém podání - šlo by to! Jako by scénáristům nedocházelo, že je tu kamera a půlka informací by mohla být jen obrazem.

plakát

Angličan, který vylezl na kopec (a slezl z hory) (1995) 

Takový typický britský komediální film, který nikoho neurazí, ale klidně by mohl mít 75 min. a nic by tam nechybělo. Místo Granta a Fitzgeraldové by tam mohli klidně hrát nějaké neznámé tváře a své kouzlo by to také neztratilo.

plakát

Bony a klid (1987) 

Když tenhle film měl v osmdesátémosmém u nás v kině premiéru, vystál jsem dost dlouhou frontu na lístky a po shlédnutí jsem měl pocit, že to opravdu stálo za to! V té době u nás nikdo nic podobného nenatočil. Olmer realisticky, ale i s nadsázkou naservíroval lidem to, o čem se oficiálně nepsalo ani nemluvilo, ale všichni o tom věděli. Navíc ohromná spousta lidí měla s vexláky své vlastní zkušenosti, které samozřejmě nikde neventilovala a teď ten mikro kousíček svého příběhu viděla na vlastní oči v kině...

plakát

Tmavomodrý svět (2001) 

Je určitě dobře, že tenhle film vznikl. Je na něm dobře vidět, že slušné dílo lze udělat i s malým rozpočtem. Jen pro zajímavost - celý film stál asi tolik, jako vyklizení přístavu La Rochelle pro pár scén v legendárním filmu Ponorka... Přestože v kině na mě moc velký dojem neudělal, v televizi jsem si ho po dvou letech opět vychutnal. Musím ale velmi shovívavě vnímat použitá letadla. Kdo se v tom jen trochu vyzná, toho musela ta všehochuť Spitfirů tlouct do očí. Scéna na kterou je Jan Svěrák pyšný (ostřelování vlaku) by v reálu určitě vypadala jinak. Pokud vlak vezl obraná děla a kulomety, piloti se snažili využít momentu překvapení a okamžitě zničit vagony s flakem. Lokomotiva byla až druhá v pořadí. Tady asi pro dramatickou zápletku bylo vše opačně a čeští piloti působili jako troubové...

plakát

Čtyři z tanku a pes (1966) (seriál) 

Tak tady můžu hodnotit jen z nostalgie, dvě hvězdičky jsou až kam. Je zvláštní, jak můžou člověka ovlivnit vzpomínky. Když mi bylo 12, tak jsem to fakt žral. Teď jsem u prvního dílu nevěděl, jestli to není nějaká parodie... Mimochodem: mám doma knižní vydání a tak jsem si po více než 20ti letech zkusil přečíst pár kapitol a pocit zdaleka nebyl tak otřesný jako ze seriálu. Ty knížky bych si dokázal přečíst i dneska. A pro zajímavost - tank se v knížce jmenuje Zrzek a ne Rudý a vůbec jsem při čtení neměl pocit nějaké politické masáže.

plakát

Ryba jménem Wanda (1988) 

Podepsal bych se pod komentář Monologa. Jinak v tomhle dílku zbožňuju postavu Michaela Palina. Jeho kokta je bezchybný. A nechápu jedince, co mají tu potřebu pořád srovnávat něco s Pythonama. Genialita MPFC je přeci jinde...

plakát

Pán prstenů: Návrat krále (2003) 

Proč moje hodnocení vybočuje takhle moc z řady? Myslím si, že hodnotit a komentovat mohli vlastně jen Tolkienovci, protože ostatní nevydrželi ani čtvrt hodiny. Já vydržel přes dvě, takže jsem asi masochista. Monologu ty o tom taky asi něco víš! Je to stejné jako se Star Wars. Jsou lidi, kteří se dívají a jsou nadšení a pak ti, co to nemůžou ani cítit. Takže celkové hodnocení by bylo normálně, při troše optimizmu, asi 50%. To bychom ale museli nenadšence donutit celá díla zhlédnout. O filmu bych tedy netvrdil, že je nadhodnocený. Hodnotili ale jen ti, kdo měli sílu, nebo nadšení tuhle slátaninu vidět celou.

plakát

Mazaný Filip (2003) 

Film je důkazem toho, že některé divadelní hry by měly zůstat jen v divadle. Pokud cílem tvůrců měla být trapnost, tak se film povedl. Trapně jsem se cítil celých čtyřicet minut, pak jsem televizi vypnul. A to jsem na to chtěl jít do kina! Sklepáci patří do divadla, v tom mě utvrdil jak tenhle ušmudlaný film, stejně jako díla Tomáše Vorla. To co na jevišti působí mezi herci, jejich vyblbnutí se, věčná nadsázka a kontakt s diváky přeci nelze tahat do filmu. Taky podle mě jediná zfilmovaná věc, která je podle mě od Sklepáků bezkonkurenční, jsou Mlýny, ale jen proto, že jsou právě divadelním představením (i s diváky) snímaným na kameru. Pražská pětka a všechny videoklipy jsou jiná kategorie a ty hodnotím víc než kladně.