Rob Roy

Poetika víkendu. Nadčasové. BLU RAY

Viděno dvakrát na plátně. Vrcholně romantické a zároveň syrově dobové (vynikajicí kamera Adriano Goldmana), bezchybná interakce herců. Zatím asi film roku. 90%

Konečně rovnoprávnost

MFF KV 2011 -- Samoúčelná úchylárna pro emařky. Nejpodbízivější film, co jsem letos ve Varech viděl.

Pro nezasvěcené zřejmě informační bomba, ale častým nešvarem podobných dokumentů - dojmologií na úkor faktů - trpí i tohle dílo. 70%.

Radost sledovat. Lehce vyšinutá pohádka pro odrostlejší vyhýbající se škatulkám. Vyčítat tomuhle filmu jakousi nerealističnost děje a postav, případně absenci logiky, je krajně nelogické

Spolu s "apatowovkama" největší útok na mojí bránici v kině za poslední roky

Finále už je jen nezajímavá ubrečená dojmologie bez faktů, jinak povedené, hlavně začátky comicsových hrdinů ve 30. a 40. letech jsou zajímavé.

Vynikajicí. To, co na mě nefungovalo v The Road, tak tady mě válcovalo bez jediného klopýtnutí. Atmosférické, bez zbytečných keců a CGI. A hlavně fungují vztahy mezi postavami a to spolu skoro nemusí mluvit. Americký horor roku (zatím). Jo a Jeff Grace a jeho hudba zase válcují, ten chlápek je talent

Ale že to musela bejt šlupka. .. S odstupem ve mně ten film roste, takže moje první setkání s Trierem dopadlo dobře. A možná jsem si nemohl vybrat líp, vizuálně místy hypnotické (při úvodu jsem měl pocit, že mi pouští nějaký nový Kubrickův film). Jo a taky zvukově nejsilnější zážitek od Boylova Sunshine, Světozor vibroval, fakt