Brinkley

Neurazilo, nenadchlo...Jasně, Jessice to tam ohromně sluší, ale já jsem ženská a pro mě tam její mužská alternativa nebyla... pročež pouze hvězdy dvě. Možná by filmu víc slušel tragický závěr.

81%? Podle mě trošku přeceněné. Zajímavé téma (prostřední pornoprůmyslu 70.-80. let), vznosná myšlenka (snadný úspěch ve světě pozlátka a následný pád...hm), skvělá Julianne Moore.... I přesto mě Hříšné noci emocionálně nerozparádily. Možná za to může přehnaná stopáž, zbytečná polopatičnost (člověk nemusí být věštec, aby neodhadl, k čemu se William H. Macy odhodlá po opuštění místnosti s cizoložnou manželkou) a typově jednoznačné postavičky. Mark Wahlberg má herecky do Skryté identity taky ještě hodně daleko... Zkrátka jako filmový nadšenec jsem si užila až scény s Alfredem Molinou v poslední půlhodince filmu, a to je škoda.

Tak jsem doufala, že se dozvím něco nového. Bohužel informace o tom, že genetika a ovulace jsou základem přitažlivosti, se vyskytovaly v ženských časopisech ještě v dobách, kdy jsem je četla. Navíc vše je zde podávano s vážností hodnou dokumentu o vývoji nového léku. Lituji, ale po 20 minutách jsem seznala, že spánek pro mě bude určitě užitečnější (minimálně, co se mého sex-appealu pro další den týče).

Průměrný filmeček o partnerské krizi, okořeněný tématikou lucidních snů. Ale já prostě nemůžu dát míň než tři hvězdy, když tu tak kouzelně fabuluje Jarvis Cocker.

Chápu poselství, myšlenku, možná i skutečnost, že pro odrostlé květinové děti měl tento muzikál svůj význam... čistě za moji osobu šel bohužel totálně mimo můj vkus, a to nejen po hudební stránce. Chvílema jsem se dokonce nudila, byť jsem si to z úcty k Formanovi zdráhala připustit. Samotný závěr je ovšem bezkonkurenční.

Tak tohle u mě nespadá ani do kategorie tak blbý, až vtipný... jedno klišé střídá druhé a máme tu "typickou" americkou rodinku.

Osmdesátkovou Mlhu považuju a hodnotím jako slušně natočené béčko s příjemným hereckým obsazením, k němuž mě váže především nostalgie a to tak silná, že dávám subjektivní čtyři hvězdy. Šlo totiž o můj vůbec první filmový horor a já hrůzou zalézala pod židli. Ale pro jistotu už se na ni dívat znovu nehodlám, určitě bych body srážela.

Precizně zfilmovaný přepis Dickensova románu... podle mého příjemně stravitelně. Jiné adaptace v TV jsem snad nikdy ani nedokoukala. Pročež je vhodný pro každého chudáka, jenž má ve škole v rámci povinné četby přelouskat nějaký ten románový realismus 19. stol., když to zjednoduším - o tom, jak chudý sirotek ke svému štěstí přišel, spolu s kritikou společenských poměrů za viktoriánské éry . Mě potěšilo sugestivní zobrazení špinavého, přelidněného Londýna, jako vždy šílená, démonická, úchvatná Helena a odvoldemortovatělý, velice lidský Ralph. Osobně mi bohužel nesedl představitel Pipa, ale věřím, že si své fanynky jistě najde; zato pozornost možná upoutá přirozený skřítek Olly Alexander, že by nový talent? Uvidíme.

Tak nevím, jestli to nevypovídá cosi o mně, ale od Kuchaře, zloděje, jeho ženy... a právě Umělcovy smlouvy mám Petera Greenawaye čím dál víc v oblibě. Výborná, nepředvídatelná, manýristicky pojatá detektivka z prostřední britské aristokracie, kdy se detektivem stává výstřední, oblíbený, avšak průměrný mazal krajinek, resp. šlechtických sídel, jenž výsledky vyšetřování odhaluje prostřednictvím svých obrázků.

Film se slušně drží předlohy, bohužel až do snaživě vycucaného happy endu, který tuto bajku okrádá o naléhavost a bezvýchodnost, mistrně vykreslenou Orwellem.