Silas

Zívačka s podivnou dramaturgií.

Tak i Španělé mají svého Pattinsona...

Po delší době film, u kterého při vážných scénách mrazí a který má po ještě delší době silné postavy (resp. postavu) se srozumitelnými motivacemi a úmysly. Bez zbytečného humoru (jenž stejně většinou nefunguje) by to bylo ještě lepší.

Ten typ odporného filmu, který cvičí s divákovými city na povel. Brečíme s postavami, smějeme se s postavami. Ty jsou navíc buď pasivně hloupé, nebo záludně zparchantělé. Tyhle vykalkulovaný kýče vůbec neberu a bolí mě je sledovat.

Nějak se nepodařilo za tunou nepřetržité (a často nevkusné) hudby skrýt režijní nemohoucnost...

More Cronenberg than Cronenberg. Film, který vznikne jednou za 10 let, úchvatný experiment stvořený pro sledování s nějakou promilí v krvi. Nesmyslně je ale natahován téměř ke dvěma hodinám, a tak se vytrácí efekt, který by při poloviční délce bezpochyby měl. Jakékoliv hodnocení je irelevantní...must see.

Válka, kde bezejmenní padají. Po sebeparodické šestce a bezdějové první části je druhá našlapaná od začátku do konce. Odboj je nasraný a drží v podzemí při sobě, tahle atmosféra se mi líbí. Nakonec je ta pachuť nesourodé série aspoň trochu rozmělněna a jedna éra uzavřena. Jen mě teď mrzí, že jsem nezůstal až do konce i v literární rovině.

Ono by to na ty 3* i vyšlo, ale když po necelé hodině bylo otázek "kdo a proč" víc než postav, zcela jsem ztratil zájem a jen film pasivně dosledoval. Co měla znamenat závěrečná sekvence vůbec netuším a nejsem v podstatě schopen formulovat byť jednu větu ať o kterékoliv postavě, či celém filmu. Adaptační a režijní selhání na plné čáře.

Dokument z doby bezprostředně po 9/11, kde hodinu sledujeme pohodáře McCartneyho, kterak jezdí autem, chodí po ulici mezi běžnými lidmi, dává rozhovory v televizi a zkouší na koncert, jenž se odehraje v poslední půlhodince - za hasiče/oběti teroristického útoku.

Já vím, o čem chtěl Mackenzie vyprávět. Ze scénáře je to dost patrné, ale...kam se poděly 2/3 filmu? Je to celé uspěchané, odhrkané, pořádně to na sebe nenavazuje. Ve výsledku to není ani film o globální katastrofě (ale byla by to lahůdka, kdyby si dal scénárista záležet), ani o zamilované dvojici - jen o dvou lidech, kteří spolu tráví čas. Tahle rozdrobenost a tvůrčí lenost (scénář, režie, dramaturgie) zabraňuje jakémukoliv diváckému prožitku...o závěru raději nemluvě. Když nad tím tak přemýšlím, připomíná mi to Fontánu - urputná snaha vyjádřit se k tolika relativně závažným věcem najednou, že z toho pak nakonec vyjde filmař akorát s holým zadkem. 5O %