imaginer21

"I zadaní se musí občas najíst." Zajímavý a trošku komorní příběh s šetrnou a poněkud úspornou hudbou. Skvělý De Niro a krásná Streepová v příběhu, který měl dost co do sebe, ale pořád mu hodně chybělo, hlavně na dialozích. Za celý film se toho totiž vpodstatě nic neřekne a ač ve vzduchu visí ta správná nejistota (opět díky skvělému De Nirovi a krásné Streepové), někde se vytratilo lano na diváka, které by upoutalo pozoronost ke každé minutě. Žádná ostuda, film krásný, ale asi se mi po čase rozplyne na pár nejistých vzpomínek.

Přijde mi, že současná česká tvorba je neustále jeden chaotický experiment. Od dob revoluce se čeští tvůrci najednou osvobodnili a paradoxně tahle svoboda jim znemožnila s čistou myslí přivést na svět patřičnou sortu nových dobrých českých děl. Tvůrci se zkrátka utrhli ze řetězu bez jasného vědomí, co český divák vlastně chce. A tak se buď recyklují staré a úspěšné náměty/filmy (Sněženky a machři, Saxána) nebo se tvoří trapné české pokusy typově amerického (či jiného zahraničního) ražení. Ano, buďme rádi za Jarchovské, Hřebejky nebo Trojany, kteří v českých vodách pořád vaří dobrou kvalitu, ale úspech jim v drtivé většině zajistí vplutí diváka do dob minulých, časkému divákovi hodněříkajících, v tragikomickém hávu. Současnost se kvalitně netočí a když ano, až na pár výjimek (Ženy v pokušení) jim chybí nápad. Tady oceňuju aspoň trikovou snahu a z nostalgie k Vorlíčkovým kultům nedávám odpad.

Zdařilá invence režiséra, scénáristy i herců citelná na celkovém pojetí této lehce erotické české hořké komedii. Duo Polívka-Dušek opět spolu a opět dobře, tentokrát nezůstávají pozadu jejich filmové chotě Holubová-Cibulková. Oproti Občanskému průkazu zachycujícímu přiblžně stejnou dobu nejsou tak cítit nekalé doteky režimu, který je zde jen jakousi kulisou. Díky typickým a (věřím, že i z tohoto filmu) legendárním hláškám další vysoce kvalitní příspěvek do poněkud hořčí rodinné české kinematografie. 75 %.

Svěží romantická komedie s několika skvělými momenty (Timberlakeův parodický zpěv, oběd bez kalhot na letišti) a neokoukanými originálními motivy (hromadný tanec). Bohužel první přibližně třetina nasadí zbytku filmu tak vysokou laťku, že ostatní je příliš patetické při celkovém srovnání (být to naopak, jdu výš). Dylanova osobní rovina byla určitě zajímavější, Jamie měla spíš typický uhnaný přístup k životu dnešních dospělých dívek. Pokud myslí Timberlake svojí hereckou kariéru vážně, tak mu začínám držet palce. Díru film do světa neudělá, ale zcela zaručeně pobaví. 65 %.

Ty střihy mezi scénami jsou luxusní. Film, u něhož už název rozesměje, protože se mi nejednou stalo, že jsem musel odpovídat na otázku "Na co se to koukáš?" No to nemůžete odpovědět názvem filmu, aniž byste si uvědomili, co si tím způsobíte...

Oceňuji nesmírnou odvahu Hřebejka a Jarchovského rozvinout tak silnou zápletku, která dokazuje, že k jejímu úspěšnému natočení netřeba horentních rozpočtů a vrátí se statisícekrát zpátky. Typ filmu, pro který má smysl dát peníz do kasy české kinematografie, ačkoliv to jen dokazuje, že kvalitní česká tvorba se chtě nechtě opírá o okupační či jinak hořká témata naší historie. Dokonalé prokreslení charakterů, při nichž celou dobu pomyslné váhy sympatií přehupují z jedné strany na druhou, aby vám pak na konci způsobili naprostý zvrat z pocitu hožkosti do hluboké blaženosti. Věta "Musíme si pomáhat" zazněla asi desetkrát a teprve na samém konci její vyznění nevyšlo naprázdno. S Pelíšky absolutní skvost moderní české tvorby.

Epizoda Přátelé měla dost co do sebe, ostatní šly mimo mě. Asi jiný vkus, nebo musím dost dozrát. O něco lepší jak americký "Po sexu". A Carly Pope je fakt kus...

Moc ne... Pár trefných point zabalených v "Po soumrakovském" hávu, jedna unesitelná historka a nevkusná snaha o konkurenci kanadskému "Young people fucking". Navíc výstavba jednotlivých historek jdoucích za sebou nutí diváka čekat na tu "lepší další" a když ani ta nedojde, naděje měkne jak prvotní záhřev v kalhotách.

"Stůj, nebo to schytá králíček." Masa psychopatů a jeden zarostlý Cage. Do toho epizodka s autem šéfa protidrogového a úsměvné ucho Cusack. Ano, bayovsky nebayový akčňák, kterých je žel fakt pomálu. A právě ten konec, který všichni odsuzují jako bídu, dává filmu zlatou korunu. Citlivá setkávačka, lepší katarze snad být nemohla, a závěrečné pomrknutí na Hannibala. Proč ne.

V první polovině filmu nás Boyle hodlá nasytit parádní vizuální stránkou, která ovšem už po zlomovém okamžiku omrzí. Franco se ale stará o nadprůměrnou studii osobnosti Aarona, a tak netřeba se bát nudy. Přesto je to ta polovina, při které si říkáte "Co je na tom tak úžasnýho, když pominu ten obraz?". Naštěstí Boyle v druhé půlce obrací list a přináší netradiční hrátky s divákem v podobě hudebně-obrazových vizí i flashbacků, které přibližují dost odvážným způsobem stav mysli Aarona. Někomu to může dost vadit, na mě to naopak působilo věrohodně a v patřičné míře originálně. A Francův výkon při žižlání byl fakt až morbidně realistický. Dle místních komentářů možná nevkusný, ale chcete-li si to prožít přesně jak Aaron, asi to tam patřilo. Závěr krásný, píseň "If I rise" se měla chlubit zlatou soškou.