imaginer21

Typický Hallmark. Nenápadité dialogy, všudypřítomný "emericky" šroubovaný optimismus, prakticky nevýrazní herci. Good-feeling fajn, ale jestli chcete o mnoho levelů lepší romanci v pozadí vzniku hitu na zakázku, dejte si Hudbu složil, slova napsal. Tady vás nadchne snad jen pěkná venkovská výprava a celkem sympatická Jessy Schram, která vám mohla v paměti utkvět spíš jako ta blonďatá manželka Chrise Pinea v akčňáku Nezastavitelný.

Spíš pohádka pro dospělé, animace je tu jen mostem k dětskému publiku. Chybí mi nějaké katarznější vyznění ve prospěch celého druhu kozloňů na úkor lidských otrokářů, i když závěrečný záběr vlastně hodně plní (konec devoluce vzpřímených kozloňů). Čekal jsem i nějakou komplexnější satisfakci od lidských postav, ale jejich pozice v příběhu plnila roli pouhého zobrazení hnusu naší povahy. Originalitou i vyzněním však příběh sahá vysoko, může se právěm řadit svou kvalitou ke kouskům jako Coco nebo Vzhůru do oblak, jen není zdaleka tak hravý a nenajde se v něm tolik zapamatovatelného. I tak animované překvapení roku.

Už nikdo nediktuje, nejsme jen postavami něčího příběhu, teď jsme svobodní. Chuckova samovláda končí, Castielovo sebeobětování a Jackova postava konečně dávají smysl. Kdyby tohle gró bylo předmětem dvouhodinového finále a vyplnilo se smysluplnými camei těch nejpostrádanějších či v celém příběhu nejzásadnějších (oba rodiče, Rowena, Crowley, Castiel, Charlie, Jody, Bobby...), chrochtal bych blahem nad dokonalým zakončením dokonalého seriálu. Takhle to byly silné 4 a radost udělal závěrečný sestřih. I s tím mohu coby s koncem výrazně klidněji žít než s tím, co přinesli oficiální závěrečné epizodě.

Carry On by fungovala jen, kdybychom se dočkali hutných návratů milovaných postav – Marry, otce, Jody, Castiela, Jacka, Crowleyho, Roweny… Bez cameí to byla prázdná záležitost hodná standardní epizody (a nijak dobré), jako finále hluboké zklamání. Ruku na srdce – každý přeci chtěl vidět Sama a Deana jít dál ve svých životech a uzavřít rány způsobené ztrátami těch nejbližších a tak nějak získat respekt ze všech stran – z nebe i pekla. A ne v jedné epozodě shrnout to, co by beztak proběhlo někdy na konci jejich životů. Dojemné, leč zbytečné. Jako konec seriálu dává výrazně větší smysl epizoda předchozí.

Zas trošku "santování", tentokráte s roztomilou dětskou naivitou a rozhodně milým ztvárněním Kurtem Russellem. Když už na tuhle notu, chtělo by to víc magiky anebo vtipu, celkově totiž v zásadě nic člověka vysloveně za srdce ani bránici nechytne (pěkný konec to nezachrání) a zrovna u téhle pohádkové tématiky bych čekal nosnější hudební podklad. Ale pro děti určitě fajn, hlavně ty emerické.

Poměrně příjemné překvapení, které je povinností zejména pro Donutilovy fanoušky. Mezi ně patřím, takže odsledovat seriál s příjemným pocitem mi problém nečinilo. Jen mě štvalo, že scénáristi byli k Elingerově postavě občas dost krutí - jen ukázal špetku lidskosti, musel ze sebe vzápětí udělat idiota. Líbil by se mi spíš postupný vývoj než to, na co doplatili scénáristi slavného House M.D. a kde naopak zabodovali tvůrci Ludského. Britský originál neznám.

Castingový fail, ale s kouskem srdce. Trestuhodně málo využitý Brosnan, nevkusný Ferrell, ovšem naproti tomu opět úžasná Rachel (kterou jsem si zamiloval už v Hezkém vstávání). Jak už zde nejeden poznamenal, nejlépe film funguje ve vážných polohách, kde ovšem naprosto selhává právě Ferrell. Tak moc by chtěl do každého momentu vtlačit svoji ironickou tvář, že to celkově milý dojem (navzdory mému nevalnému názoru na Eurovizi) ničí. Přesto ale ten kus srdce tam je a Island mám moc rád. A závěrečná píseň to vystřelila vážně k výšinám; nedivil bych se, kdyby tenhle nezvyklý mišmaš ještě dostal Oscara právě v téhle kategorii.

Překvapivě příjemná záležitost se dvěma citlivějšími momenty a neskutečně sexy hlavní protagonistkou. Postavy jsou vhodně načrtnuté, abyste se dostatečně bavili, ale nedají vám šanci se s nimi příliš ztotožnit kvůli tuně příběhové předvídatelnosti. A přitom by to šlo dost dobře, neboť jsou to neukoukané tváře. Jako odpolední rodinná zábava ale moc fajn. Po dlouhé době film, který se i přes svou tuctovost za sebe vůbec nemusí stydět.

Na Francouzích miluju, že vám ve filmech nevnucují emoce. Tohle by v Halyvůdu prostě nikdy nedali. Francouzi nechají příběh plynout věcně a herecké výkony civilně. A je už čistě na vás, ke komu přilnete s největšími sympatiemi. V případě Hors normes je to celkem snadné, protože samotné prostředí je pro každého velice palčivé a každý si proto zaslouží bezmezný obdiv. Nelze soudit, odsuzovat, jen doufat, že ve skutečním světě, jímž je ten filmový inspirován, to dopadá pokud možno stejně přívětivě pro obě strany. "Vezměte si je všechny. Fakt upřímně vám přeju štěstí" Silnější vzkaz, shrnující poselství celého filmu, jsem dlouho neslyšel. Jak říkám, tohle by v Americe nedokázali. Krásný film!

Bezkonkurenčně nejlepší záležitost od alternativního konce Sympaťáků. A dějově také nejblíže k původní sérii. Nemálo opravdu dobrých fórů, hluboká radost pohledět na kompletní původní obsazení a jeho nadstandardní využití. Dokonalá a mimořádně trefně humorná stylizace Feliz Sapiens a hlavně perfektní využití Rimmera (není to jen bezduchý kibic, jak tomu většinou bylo v posledních dvou nemastných neslaných sériích). Holly sic nedostal moc prostoru, ale to málo, které mu bylo dopřáno, byla dokonalost sama (zejména v druhé polovině filmu). Nedokážu se ale ubránit kritice za nelogičnost nebo spíš naprostou ignoranci ve vývoji dvou klíčových postav s ohledem na tolik prostoru, jaký filmový formát mohl nabídnout. Namísto toho jsme se dočkali zbytečných hluchých míst. Především nerozumím, proč od skončení 8. série v roce 1999 (a nepovedený sequel "Zpátky na Zemi" nepočítám) se nedostává ani náznakem nějaké katarze Listerovi, jehož osud je vlastně hlavní linkou příběhu. V Promised Land je vůbec nejblíž k důsledkům svého osudového činu v první epizodě, a přesto jej znovusetkání s rasou Kocourů a neustálé omílání poselství ve svaté knize ("odvede nás na Fušál, země zaslíbené") nedonutí vyřknout aspoň jedinou větičku o touze najít Kočanskou a svůj dávný sen si splnit? A když už jsme u těch klíčových momentů - navzdory opětovnému střetnutí se se svou rasou Kocour ani nehne brvou při už dlouho vysnívaném setkání se samicemi svého druhu? Jediného zadostiučinění tu tak dostojí Rimmer, který se dočká prakticky nejvyššího možného povýšení. Moc bych si přál, aby toto byl předposlední díl série, aby vznikl poslední film zameřený právě a pouze na dokončení cesty hochů z Trpaslíka. Kocour by si konečně regulérně "vrznul" (jeho románek s Polymorfem neberu), Rimmer se stal jistou verzí Esa, Kryton si své odsloužil a převzal otěže nad všemi droidy ve vesmíru a Lister konečně naplnil své vidiny z Ozvěn budoucnosti. Jenomže herci stárnou, scénáristé se k završení nijak nemají a z kultu se tak čím dál více stává soap opera. Objektivně je toto na 3 hvězdy, ale s ohledem na nebývale vysokou kvalitu humoru, obsazení i nostalgii jednu přidávám. A tajně doufám, že příště (jestli nějaké bude) se setkáváme s hochy naposledy a to při hledání Kočanské i té skutečné Země zaslíbené.