Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (786)

plakát

Nadaný žák (1998) 

Až teď se dozvídám, že film se příliš nedrží předlohy....a mně celou hlavou vrtalo, proč je ten film tak málo kingovský, tak konečně mám vysvětlení. No předně jsem čekal něco malinko jiného. Myslel jsem, že film se víc zaměří na osobu Todda a jeho proměnu v bestii. Nakonec ale tato proměna neprobíhá nikterak postupně a souvisle, jak jsem čekal a mnohem víc času je věnováno i samotnému Dussanderovi. Mrazivých chvilek je dostatek (zejména bezdomovec u Kurta a bývalý vězeň v nemocnici) a Ian McKellen je výborný. Přesto ve mně malinký pocit zklamání vězí z důvodu trochu jiných očekávání. Už jen proto, že fascinace a posedlost 2. světovou válkou je u dnešních teenagerů zatraceně ožehavým tématem a sám jsem měl jednoho spolužáka, který se mnoha věcech Toddu Bowdenovi podobal. Dlouho jsem se rozhodoval mezi třema a čtyřmi hvězdami, ale nakonec se pokusím povznést nad svá jiná očekávání a dám slabší 4.

plakát

3:10 Vlak do Yumy (2007) 

Vzniknout tohle v 60. letech, tak je to dneska nesmrtelná klasika. Použiju podobný slova, jako jsem relativně nedávno psal u SIlverada. Tomuhle westernu nechybí totiž nic, čím jsou profláklé slavné westerny 60. let. Navíc má ještě do vínku úžasné charismáče Balea a Crowea a ano, má i ten problematický závěr. V reálném životě reálného Divokého Západu by to asi bylo nemyslitelné, ale na filmovém plátně to přidává tomu filmu něco navíc a navíc mi to k celým filmem budovanému charakteru Bena Wadea sedne...Vskutku klasa:-)

plakát

Úsměv Mony Lisy (2003) 

Největší problém filmu je, jak strašlivě odtažitě je prakticky celou dobu natočený. Následkem toho jsem zažíval místy tak strašnou nudu, jako už dlouho u filmu ne. Hlavní myšlenka filmu je samozřejmě výborná, ale na plátně už tolikrát zpracovaná, že se to musí udělat hodně neotřele, aby to ještě někoho vzalo (v tomto směru můžu jen doporučit film Kinsey s Liamem Neesonem). Julia Roberts sice hraje dobře a taktéž některé slečny, ale děj je propleten tolika zbytečnými a očekávanými scénami, že to zabíjí veškerá pozitiva. Opravdu mě zaujaly jen chvíle, kdy proti sobě Julia a Kirsten Dunst stály jako sokyně, v tu dobu měl film jen šmrnc. Na konci po předešlé odtažitosti chce být snímek najednou zase friendly, ale působí to opět strašně ohraně.....Usmolené dvě hvězdy a poměrně výrazné zklamání

plakát

V Bruggách (2008) 

Pozoruhodné. Z mého pohledu rozhodně zvláštní film, ale má strašně moc do sebe. Většinu času je královskou zábavou postavenou na osvědčeném receptu nesourodé dvojice. Tato klasická poloha je ale okořeněna nejen atmosférou "zasraných Brugg", ale hlavně neotřelým humorem. Zároveň ale občas během filmu a na konci obzvlášť probublávají hlubší polohy k zamyšlení (k němu už jen jen vztah mezi oběma zabijáky) vrcholící krásnou symbolikou na filmovém place. Colina Farrella jsem nikdy nemusel, vždycky na mě působil dojem libového frajírka, ale tady se celkem vytáhl, o svých obrovských kvalitách mě opět přesvdědčil i Ralph Fiennes. Po prvním zkouknutí mi neseděly některé odbočky, zejména s trpaslíkem, ale jak už to bývá, napodruhé tyhle detaily už naprosto zanikly před smrští jedinečnosti a neobvyklosti, kterou tento snímek nabízí. Zkrátka jedinečný filmový zjev posledních let, který nelze k něčemu jinému připodobnit.

plakát

Liga výjimečných (2003) 

Rozhodně bych neřekl, že se jedná o nějak mizerný film. Je to spíš takový trochu podivný paskvil, který míchá dohromady snad všechny klišé dobrodužných filmů, všechny možné světové lokace a zároveň několik období za sebou. Výsledkem je pak takový mišmaš, kdy Nautilus pluje Benátkami nebo kotví v Mongolsku. Asi bych se na to nekoukal, kdyby to nebyl (bohužel) poslední film Seana Conneryho a kdyby tu nevystupovala mnou oblíbená postava Kapitána Nema. Opravnu nudný mi přišel ale až konec, do té doby se to jakžtakž dalo. Není to ale ta sorta dobrodružného filmu, na který bych se někdy podíval znovu.

plakát

Červený drak (2002) 

Po delší době mám dilema mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Film mě bavil takřka po celou svou délku a nepřipadal mi rozhodně nějak rozvleklý, jak se psalo v recenzích v době, kdy se objevil v kinech. Má také parádní postavu v podobě Ralpha Fiennese (o poznání prokreslenější než Buffalo Bill) a je na něm znát že po nepříliš velkém úspěchu Hannibala se chtěli tvůrci víc vrátit ke kriminálnímu stylu Mlčení. Je tu ale jedno velké ALE. Ani by mi tak nevadilo, že sám Dr. Lecter je na scéně dohromady tak 15 minut. Vadilo mi ale, že z něj vůbec nemrazilo....přitom i v Hannibalovi byl démonický. Těžko říct, kde se stala chyba, možná jsem podvědomě cítil, že tady bude prostě hrát totálně druhé housle a možná to cítil i sir Anthony...Každopádně to považuju ve filmu ze série o Hannibalovi o obrovský nedostatek a i když se ostatní snaží o stošest (kromě Fiennese jsou výborní i Norton a Watsonová), tak nakonec zvolím lepší tři hvězdičky a bohužel je to pro mě nejslabší hannibalovský film. I tak ovšem výrazný nadprůměr v kriminální produkci..

plakát

Bourneovo ultimátum (2007) 

Vysoké hodnocení Ultimáta mi hlavou vrtalo dlouho. Předešlé dva díly jsou sice výborné, ale přišlo mi, že série nemá po nadupané jedničce už příliš říct. U dvojky mi přišlo, že přes všechnu její nabláskanost jela jen v mustru jedničky. Trojka je však NĚCO! Pokud to mám shrnout, tak jen jako Akce, akce, akce! Režisér dokázal nemožné a dotáhl typ filmu "jsem sám proti všem, chyťte si mě" do dokonalosti a stvořil to, co se nebojím nazvat akčním filmem 21. století. Kamera kmitá, jak může, děj plyně bleskově rychle a moderní technologie jsou na každém kroku. Jistě, to už tu bylo v předešlých dílech, ale nikdy s takovým nasazením jako tady. Třešničkou na dortu pak jest definitivní rozluštění identity Jasona Bourna, které sice není nijak zvlášť překvapující, ale je obaleno lehkou dávko psychologie a několika fajn vychytávkami (hlavně krádež dokumentů z Vosenova trezoru). Nevím, jestli je to film na TOP 100, ale rozhodně je to zásadní věc žánru a posouvá Jason Bourne trilogy už dnes mezi klasiky. Kdo ví, třeba bude mít za 30 let podobné postavení jako Francouzská spojka, Dirty Harry serie...Navíc Matt Damon je absolutně přesvědčivý, skoro se mi chce použít otřepané, že on už je Jasonem Bournem...

plakát

Mlha (2007) 

Mám v gatích.....Frank Darabont to zase dokázal. Úplně jinak než u předešlých kingovek, ale opět jsem seděl se staženým zadkem a nedutal. Mlha je za hodně dlouhou dobu film, který mě fakt děsil a u kterého jsem měl nervy vyšponované na maximum. Na filmu jsou podstatné tři věci a každá z nich si zaslouží 5 hvězd. První je vše, co se týká oné mlhy a to, co je v ní....Darabont nastolil tak děsivou atmosféru (bubáky sice občas vidíme, ale jsou dávkováni tak, že se nehnusíme a nesráží to atmosféru strachu z neznáma), že jestli v pondělí bude cestou na vlak zase mlha, nevím, jestli dojdu na nádraží v pořádku. Druhá je věc psychika postav. Při kázání oné dámy jsem si říkal, co je horší. To co je venku, nebo co je uvnitř? Rozpad lidské psychiky, manipulace....to co Spielberg ve Válce světů jen naznačil a já ho chválil, to Darabont dovedl k dokonalosti, že jsem při scéně s vojákem zatínal pěsti. No a jako poslední samotný konec. Vím, že povídka končí jinak, takže i tady patří Darabontovi obrovská poklona. Podobných proměn v tragického hrdinu už pár je, ale tím, že ho mistr D. nasadil po takovém průběhu, tak nemám slov.....Rozhodně to nebude film, na který bych s radostí koukl brzy znova, ale absolutorium mu patří!

plakát

Indiana Jones a Království křišťálové lebky (2008) 

Úprava po druhé projekci: Po klidném zkouknutí doma jsem už přeci jen smířlivější. Sice to stále nestačí na víc než lepší tři hvězdy, ale aspoň zmizela absolutní pachuť po premiéře v kině a navíc hodnotím teď čtyřku o něco lépe než Chrám zkázy. Zároveň ale jsem už i lépe schopen definovat, co mi na filmu vadí. Kromě absolutně přepáleného závěru jsou to především vedlejší postavy. V původní trilogii byl Indy obklopen lidmi, ke kterým si člověk hned našel cestu - ať už to byl fenomenální Jones senior nebo geniální zmatkář Markus. Tady místo toho máme bláznivého blábolícího dědka, ulízaného frajírka a naprosto směšně groteskní postavu "trojitého" agenta, který bažní po zlatě. S jmenovaným Chrámem zkázy má film společnou taky jednou věc. Víte, proč jsou Dobyvatelé a Výprava taky nejlepší? Protože tam jde o mýtickou věc, o které každý z nás něco vé - archa úmluvy, svatý grál...Zatímco v Chrámu šlo o "nějaké" kameny a tady o "nějakou lebku" (spojení s Roswellem budiž, ale v porovnání se svatým grálem je to nic), což v nás přirozeně nevzbuzuje až takový zájem......Jinak jsem se ale při tomhle druhém zkouknutí nijak nenudil a hlavou skutečně kroutil jen nad tím závěrem....hlavně jsem si víc užíval Indyho eskapády, které jen potvrzují, jaký potenciál tahle postava pořád ve Fordově provedení má. Škoda toho scifi hávu, za to má jednoznačně máslo na hlavě Lucas se svým námětem, myslím, že s tím by ani Darabont moc neudělal....i když bysme měli možná měli trochu umírněnější závěr, ale to už nechme mudrlantům:-)

plakát

Tahle země není pro starý (2007) 

O filmu můžu s klidem říct, že má dvě části. První část zaujímá dobré čtyři pětiny filmy s je poměrně jednoduchým příběhem o dvou milionech dolarů a tvrdém Texasanovi (žádná provoplánově kladná postava, prostě chlápek, který našel peníze a chtěl si je udržet), který prchá před zabijákem ala neřízená střela. Děj je jednoznačně ve znamení jejich souboje a zapamatujete si hlavně neskutečného Javiera Bardema nejen s oním slavným účesem, ale i s děsivě mrazivým hlasem a nejoriginálnější zbraní vůbec. A to ani nemluvím o naprosto přesné atmosféře filmu, ta vůně americko-mexické hranice je zatraceně na dosah. První část končí tak, jak končí (nebudu spoilerovat) a přestože jsem měl s tím koncem na první zhlédnutí problémy, napodruhé jsem pochopil, že to je spíše podružná záležitost. První část totiž jen některými chvilkami připravila půdu pro část druhou. Ta je krátká, ale jsou to ty momenty filmu, které vám budou vrtat v hlavě pořád a vy se je budete tam pořád rovnat. Hlavní roli tady má Tommy Lee Jones a jeho rozjímání o starých dobrých časech, jejichž připomínky ostře kontrastují s aktuálním brutálním případem, který prošetřuje. Na konci pak ale postupně zjišťuje, že ony ani ty staré časy nebyly tak úplně dobré a brutalita byla na světě vždy. K tomuto taky svěřuje název filmu, kdy si uvědomuje, že se možná ani stáří a tohohle zjištění a ztráty iluzí neměl dožít (myslím, podobnými stavy prochází většina starých lidí). Své zastoupení v druhé části má i Bardem a jeho zvláštní nehoda, kdy vidíme, že to, co se celou dobu nepodařilo mužům zákona (ať už uniformovaným anebo Mossovi, jak ho nazval šerif) dokázala náhoda...a přesto to nestačilo. Četl jsem i recenzi, že film se zabývá i rolí náhody a vlastních činů člověka obecně (zřejmě to směřuje k debatě Bardema a Mossovy ženy), ale to už mi přijde trochu nadsazené, i když kdo ví. Kompletně tenhle film dokáže vyložit asi málokdo...Co ještě musím zmínit, je neskutečná preciznost filmu (např. Bardemova nenápadná odpověď na otázku, jestli zabil Mossovu ženu či ne, to je pro mě naprosté kouzlo filmařského minimalismu). Prostě velká, velká věc v nenápadném balení.