Malarkey

Seriál sleduju a hodně mě baví. Tahle filmová vsuvka mi ale přišla hrozně zbytečná. Celý ten děj je o ničem a trošku to zachraňuje akční závěr, který je po té hodině jak vykoupení.

Hodně kvalitní detektivní minisérie, ze které mluví především Skandinávie a až pak skutečnost, že série spadá pod Netflix. Konečně něco, co připomíná kinematografii Skandinávie před deseti lety. Neskutečně ponurá, ale přesto výrazně výpravná záležitost od scénáristů Mostu, kteří měli dobrý knižní základ pro to, aby se Kaštánek stal jednou z nejvýraznějších detektivních událostí posledních let.

Už jsem si zvykl, že Nizozemci jsou s tou svojí kinematografií tak trošku jinde, než zbytek Evropy. Ve vatě je film o týpkovi, co rapuje, zviditelňuje se jako totální kokot drsňák a upadne do strašný deprese, když zjistí, že ho někdo natočil při tom, jak ho někdo okradl v sámošce, a to video frknul na youtube. No jasný, mediální obraz na sociálních sítí je pro dnešní mladý důležitější, než život samotný. Vypatlaná záležitost.

Blbeček Thibault má kolem sebe dvě fifleny a ty mu skáčou do života a radí, co s ním. Taková rádoby romantika západoevropského střihu, takže se všemi těmi módními LGBT výstřelky. Zbytečnost.

Kdybych byl profesor na filmařské škole, tak na Raplovi bych vzorově ukazoval, jak v první sérii napsat dobré postavy a jak v druhé sérii ty postavy totálně zkurvit. Nevím, co se Honzovi Pachlovi honilo hlavou, ale nelogický přesun celé policejní party z Jáchymova do Ústí nejenom, že nedává smysl, ale ještě zkurví na co šáhne. To, že se většina postav chová v první sérii dost šovinisticky jsem přecházel s tím, že to s tou Slepicí všichni tak zvláštně koulí, ale ona si ve výsledku ten respekt vydobýt vlastně dokáže. Druhá série už se ale s tím doslova nesere a předvádí situace, které by si mohla odpustit. Třeba vztah Lupínka s manželkou způsobil, že se z Lupínka stalo příšerný hovado. Navíc chybí i atmosféra Krušných hor a vyšetřování tu rázem je na úrovni Nováckých a Primáckých detektivek. Za mě velké zklamání.

Během sledování Tenetu jsem se nemohl zbavit dojmu, že ač koukám na povedenou filmařinu, tak že to ze strany Nolana je i tak trošku rutina. Nejzásadnější devizou filmu je to, že se tu dočkáte inverzni akce. Sice jsem celý film přemýšlel nad tím, jestli to dává logiku, což jsem stejně nedokázal svým omezeným a teorií prostým mozkem rozklíčovat. Pořád ale můžu říct, že je to natočeno hodně efektivně a kvalitně. Od Nolana bych vlastně ani nic jiného nečekal. Každopádně i zvuková kulisa se tu povedla. A to i přesto, že jí nepřipravoval Hans Zimmer. Tenet je hodně zajímavý zážitek. Dobrá filmařina s minimem digitálních efektů, která v Hollywoodu poslední léta docela chybí. Také je to ale film s nápadem, který učaruje právě jen tím nápadem. Po shlédnutí ale trošku i chápu, proč tomu tak je. Pro Amíky neobvyklé natáčení v Tallinu a pěkný záběry na Škodovku filmu nicméně jde k plusu.

Nějak mi nepřišlo, že by Amíci do tohoto remaku dali něco nového navíc. Naopak mám pocit, že tu docela chybí logika. Námět ale vybízí ke kvalitnímu hereckému výkonu a tak se tu Jack Gyllenhaal trošku egoisticky předvádí. Pro neznalé originálu dobrý minimalistický thriller. Jinak absolutní zbytečnost.

Jelikož tento seriál disponuje poměrně krátkými, půlhodinovými, epizodami, dal se zvládnout na jeden zátah. Hlavní roli tu hraje sympatická Norka, která se tak kolem těch třiceti potýká se skutečností, že moc neví, co se životem. Chlapa nemá, život je jednotvárný, taková trošku Bridget Jones na norský způsob. Mně se ale docela dost líbilo to pěkné norské prostředí, kde exteriéry si tvůrci použili z krásného městečka Roros, fakt, že jezdí v bílé Fábii a navíc ta skvělá vánoční atmosféra. U první série to bylo vysloveně zábavné a u druhé, která se odehrává o rok později, pro změnu už trošku zbytečné.

Nejdřív jsem se podivoval nad jazykem, kterým zde všichni hovoří. Přišla mi ta brazilská portugalština, jako když pozoruju člověka, který se snaží naučit esperanto. To je ale čistě můj problém. Nicméně ani film se kdoví jak nepředvedl. Tvůrci si zřejmě mysleli, že nějaké libovolné holce dají ofinu, brejličky, udělají z ní ošklivé káčátko, což se jim stejně nepovedlo, a nabalí na ní příběh o stejné pohádkové postavičce. Ne, takhle to nefunguje. Pro děti je to asi skousnutelné, navíc se všemi těmi tématy moderní doby, ale celkově vzato absolutně zbytečné.

Přesně to klasické americké téma, byť téma 11. září zasahuje svým důsledkem takřka do celého světa. Dvě hodiny tu ale sledujete Michaela Keatona, který je sice, coby právník, hodně dobrý, ale setkává se tu se situacemi, které jsou spíš amerického charakteru. A navíc se příběh tak strašně vleče, že jedinou vypovídající hodnotu má akorát pár dialogů, které Vám ukáží, že na 11. září se dá nahlížet i jinak, než jak na ně běžný nezúčastněný člověk nahlíží. O závěru nebudu snad ani mluvit.