Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (7 766)

plakát

Boží láska (2019) 

Zvláštní dystopie, která si z Bible vytahuje základní myšlenku a pak jí převádí do prapodivného nesmyslu, kterému vládne neon, disko a smilstvo. Ta rotika je do toho naroubována tak jako navíc a vypadá poměrně směšně, protože ty kreace, co tu v některých scénách představují, se těm účastníkům snad ani nemohly líbit.

plakát

Alita: Bojový Anděl (2019) 

Podle mě muselo být na papíře obrovské riziko pustit do takového mega námětu za mega peníze právě Roberta Rodrigueze. Ale rizika jsou od toho, abychom od nich měli nějaká očekávání a musím říct, že Ality se Rodriguez chopil s veškerou ctí. Krásný cyberpunk z daleké budoucnosti, který je nápaditý, krásně naanimovaný a hlavně plný bizárních (až béčkových) nápadů, které by po všech těch předchozích filmech napadli opravdu jen Rodrigueze. Za mě tedy super zážitek, který se jednoduše povedl. Vzorový blockbuster se vším tím dobrým, co blockbuster umí nabídnout. A to včetně herců, kde mi největší radost dělala jak, ač animovaná, hlavní představitelka Rosa Salazar, tak její tatík Christoph Waltz. Rodriguez do tohoto filmu dal esenci všeho, co doposud natočil. Absurditu, emoce, animovanou krásu, ale i kousek ze Spy Kids, což mu nakonec ve výsledku také odpustím. Alita se prostě povedla a já si ji díky tomu všemu nad míru užil.

plakát

Bez vědomí (2019) (seriál) 

Největší seriálové očekávání České republiky roku 2019 mám úspěšně za sebou, a ač jsem nedal pětihvězdičkovou dardu, seriál jsem si opravdu nad míru užil. Navíc je mi jasné, že HBO by v případě takového očekávání rozhodně nešláplo vedle. Po příběhové stránce se jedná o luxusní špionážní kousek, u kterého je ale obecně problém to, že musíte sledovat každou vteřinu včetně mimiky každého, kdo se na scéně objeví. Jinak budete ztraceni v ději. Mně se to občas stalo, hledal jsem souvislosti, proč se někdo tak zachoval nebo proč se stalo to, co se stalo. Herecky je to ale nejlépe obsazený seriál letošního roku. Navíc mi tu obrovskou radost udělal David Nykl, když se vrátil do Česka, aby si tu zahrál tak výraznou postavu. Ze všech postav je hodně těžké určit nejzajímavější, zajímavé tady jsou skoro všechny a u každé Vás zajímá její následný vývoj. Nakonec ale musím říct, že největší charisma si u mě vybral pan Vlasák. Bez vědomí jsem si opravdu užil od začátku do konce. A to i díky chvílemi veskrze hodně zajímavé kameře, která vše sleduje okem nezávislého pozorovatele, ale v podstatě špicluje tak, jak to za totáče uměla jenom STB. Díky HBO za skvělý zážitek!

plakát

Styx (2018) 

Počítal jsem s tichým, klidným, až mírumilovným, filmem, kde budou vládnout pěkné záběry krajinek s minimem dialogů. Když ale ta německá pravdoláskařka z vody vytáhla černouška Bubu s fotbalovým dresem a nápisem Ronaldo, začal jsem bejt trošku vzteklej. Film pro Angelu Merkelovou.

plakát

Vládce Paříže (2018) 

Není to tak drsný a ponurý jako slavnej psychedelickej Fantom Paříže z roku 2001, kde titulní skladbu složila Apocalyptica a mně neustále zní v hlavě, vždy když si na ní vzpomenu. Pořád je to ale dostatečně ponurý a drsný na úkor dnešní doby. A hlavní vinu v tom nese Vincent Cassel, kterýmu ty drsný, nemytý postavy, prostě zůstanou až do smrti. Za mě ale dobrý. Je to na některý možná až moc poctivý, aby to bylo v červených číslech. Jinak si pro takovou historickou detektivku nedokážu najít jiný důvod, proč má pod sedmdesát procent. Pokud víte, kdo Vidocq z historického hlediska byl, tak ten závěr filmu musí být řádný balzám na duši.

plakát

New Game + (2019) (pořad) 

Mikoláš Tuček a Alžběta Trojanová je dvojka z herního světa, která je jak z říše snů. Kdybych si někdy přál, aby mi někdo do nekonečna povídal o počítačových hrách, tak bych chtěl, aby to byl buď Mikuláš, na kterém jsem vyrostl od svého prvního Skóréčka číslo 42 nebo Bětka, která je asi nejsuprovější holkou pod sluncem, co kdy usedla za počítač a hrála.

plakát

Big Ben - Berlínský vzduch (2003) (epizoda) 

Strážmistr Fajfr je hlavním podezřelým v tomto díle. A nutno podotknout, že to už je více než podezřelé. Kór, když se vražda vyšetřuje v Berlíně, čtyřistakilometrů vzdušnou čarou na severo východ od Bad Tölzu. Samotný základ příběhu je ale přesně v tom duchu, co jsem od Big Bena potřeboval. Legrace, solidní slovní přestřelky mezi vesničany z Tölzu a odborníky z Berlína. Do toho se na scéně objeví životní láska Bena, dojde k sexu a navíc tu Bena budou vyslíchat z toho, že byl součástí Štázi. Nevím co si myslíte Vy, ale podle mě toho absurdního do tohoto dílu dali více než dost. A zábava se tak drží v plném proudu na parádní čtyři hvězdičky.

plakát

V čísle 9 (2014) (seriál) 

Steve Pemberton a Reece Shearsmith jsou zřejmě velice zajímavé postavičky anglického rybníčku. Kdo jiný by měl tu odvahu rozjet seriál složený z povídek a zvát si do něj všelijaké množství více i méně známých britských herců. Za mě je tento seriál naprosto luxusní jednohubka. Některé díly jsou i takřka geniální a je radost na ně koukat. Baví mě, že nikdy nevíte, s čím počítat. Jediná jistota je místnost číslo 9. Jaký na ní kluci nabalí příběh, to už je čistě na nich. Takže jednou je to solidní satira, podruhý div ne kriminálka, potřetí pak brutální psychologický thriller a na počtvrtý klidně slušně atmosferický horor. Pokaždé to má ale brutální dávku sarkasmu, u které se nelze alespoň usmívat. Plný počet nedávám jen proto, že některé díly byly trošku slabší. Jako celek ale seriál V čísle 9 hodnotím jako velice slušné překvapení, o kterém jsem neměl ani ánung a na HBO Go ho spustil v záplavě jiných seriálů v podstatě metodou pokus – omyl.

plakát

MatkaOtecSyn (2019) (seriál) 

Přiznám se, a nebudu nic zastírat, že obsah seriálu mi vůbec nic neřekl. Jelikož ale stále vzpomínám na skvělé uvedení Richarda Gera v letňáku v Karlových Varech jako na jeden z největších zážitků, tak jsem si říkal, proč ne a vpustil se do světa žurnalistiky. Výsledek je ale víceméně hodně sporný. Asi musíte být buď hodně v tématu nebo být neskutečně nadšený pro herce. Já totiž na seriálu nic zábavného nenašel.

plakát

Crache coeur (2015) 

Režisérka pochází z polské rodiny žijící ve Francii a tak její film Crache couer lehce vychází z jejich životních zkušeností. Na evropské drama vlastně klasika z nejklasičtějších futrál. Má to ale pár pěkných momentů. Třeba záběry na zasněženou krajinu polského (dříve českého) Mezilesí nebo obecně pozorování hereckých výkonů Andrzeje Chyry a Liv Henneguier, kde Andrzej má charisma a Liv je ještě neskutečně zajímavá, zřejmě svojí krásou. Bohužel je to ale ten typ dramatu, které pokládá otázky a nehledá odpovědi. Proto tři hvězdy, ale s pár pozitivními vjemy navíc.