Malarkey

Jednoznačně nejhorší Asterix, do kterého se z větší části pustili Němci a i když animace je na relativně slušné úrovni nemá absolutně co nabídnout. Vtipná rozhodně není a nemůžu se zbavit dojmu, že uneseného druida jsem viděl už několikrát a že autoři nepřeskočili v druhé půlce filmu do příběhu o Pocahontas. Chudák Asterix si pak může zanadávat, zahalekat, ale co mu to bude platné. Asterix dobývá Ameriku je jednoznačně to nejhorší, co se ze světa Galů urodilo a je to rozhodně škoda. Krom toho hodnocení rozhodně vylepšuje příšerný dabing. --- Budeš po zásluze odměněn - Snad ne ta vilka na břehu jezera Komol - Ne...galská vesnice.

Jestli si hraný Asterix a Obelix má z čeho vybírat, tak Velký boj je zřejmě největší námět na celý jeho příběh. V jistých případech totožné scény, ale i tak poněku temnější a zřejmě nejtajuplnější Asterix ze všech animovaných filmů. Jako malý jsem k Vánocům dostal kazetu tohoto Asterixe. Tenkrát to vydalo Davay. Rád jsem se na to koukal stále a dokola až začala kazeta přeskakovat. Ono je každopádně čemu se smát. Zbláznělý druid vaří nevěřitelné lektvary a dějí se divy. Jenže je to přeci něco jiného než člověk očekává, ale i tak to funguje skvěle. Můžu jen dodat, že tento díl se u mě řadí mezi ty řádově úspěšnější. --- Já jsem to věděl - Zajisté - Nenene, nevěděl jsem nic, nevěděl jsem to, protože nejsem žádný věštec, jsem prostě vykuk. Nic víc.

Úplně první díl nemám zas tolik rád jako následující a to platí i pro komiks. Většinou se divák seznamuje s postavami a pro mě je ostatně vše známo. Příběh je také jednoduchý a nutí diváka pochopit, že Římani jsou úhlavním nepřítelem. Také je tu znát, že s Obelixem autoři zas tolik nepočítali, Asterix má hlavní roli a bez svého druha to není tak dokonalé jako v následujících filmech. I tak je to povedená pohádka, ale tak často jako na ostatní se na ní koukat nebudu. Nemá mi nejspíš co říct. --- Chutná to jako výborrrný bujón. - Ano, ano. Používám nejrůznějších příchutí: Bílá rybí polévka, sýrová omeleta, kachna na pomerančích, koláč s mandlemi nebo banánem.

U Teutatise tohle je ten nejzvláštnější díl Asterixe a přitom nejlepší animovaný film s ním, který jsem kdy mohl vidět. Takovou legraci si v animovaném filmu už nikdy neužiju. Prostě Asterix s Obelixem jsou jedineční hrdinové, které jsem žral od mala a rád se na ně podívám kdykoliv. Jen nechápu příliš cynický názor uživatele canakji na úkor Asterixe. Vždyť o nadsázce to právě je a kdyby nebylo, tak nebudou tak oblíbení a úspěšní. Tenhle díl je neskutečně nápaditý i na úkor toho, že nevznikl podle komiksu, dokáže skrývat pár naprosto geniálních vtipů. Tenhle díl jde trochu stranou z celé okupované Francie Římany. Tahle bokovka prostě vznikla a pro mě se stala nejoblíbenějším dílem, který se v mé paměti nikdy neztratí. --- Znáte někdo Herkula? - Jo, prodává tu amfory.

Žádná sláva to každopádně není, ale věřím, že menší publikum to rozhodně pobaví. Drak sice není žádný zázrak, ale zas tak otřesný není a kulisa skotského hradu je nádherná. Škoda jen, že příběh samotný se táhne spíše v tom smyslu jak na drakovi nejlíp vydělat a průběh je za prvý předvídatelný neuvěřitelným způsobem a za druhý směšný až hanba včetně pár opravdu zbytečných roztodivných scén. Krom toho mě absolutně vytáčel ten malý kluk, ze kterýho se v budoucnu vyklube nekulturní i když sympatický individuum. --- Ty tady nemáš hi-fi věž? - Jen starý gramofon a dudácké písně.

První setkání s Islandskou kinematografií dopadlo na výbornou. Andělé všehomíra jsou nakonec takoví jinačí, než jsem od nich očekával. Nádherná krajina, fantastická muzika, skvělé herecké výkony na úkon toho, že je to relativně malá země to dokáže potěšit. Oni se ve filmové a hudební branži dokáží podpořit a nakonec z toho vzniká kontraprodukce takového kalibru. Příběh samotný je prošpikován lehkým nezávazným humorem, který ulehčí řadu výborných scén, které jsem sledoval i několikrát za sebou. Možná má hodně na svědomí muzika, ale samotný příběh vyplívající z knihy také islandského spisovatele za to rozhodně stojí. --- Já skončím jako zubař v nějaký díře. Moje největší radost bude trhat tesáky politickým odpůrcům.

Je vidět, že číslo Π nenechá nejednoho matematikáře spát a nejen je. Ať už je to první velký film Darrena Aronofskeho, který si ho i sám napsal nebo důvod hlavní postavy Maxe Cohena objevit neobjevitelné. Značná část filmu byla víceméně odborná a já jako ne příšli matematicky nadaný jedinec spíš sledoval, co s ním provede skutečnost, že právě on může odtajnit tajnou šifru a otevřít světu neskutečné možnosti, což byl podle mě režisérův účel. Natočené je to na černobílou kameru, čemuž se ani nedivím. Ze samotného života Maxe se příliš pozitiv neobjeví, i když se lidi kolem snaží pro něj něco udělat. Atmosféra tím získá větší spád. Nakonec můžu dodat jen fakt, že co Darren Aronofsky umí tak, že fantasticky zkloubí do sebe depresivní až takřka smrtící stavy s agresivním hudebním podtextem. To jsme také nakonec viděl v Rekviemu za sen. --- Matematici by měli balancovat na hraně.

Silný vítr, tma. To vše spěje k ne příliš příznivé náladě. Jenže v televizi dávají komedii, kterou točí samotný blázen do asijských filmů a objeví se v ní dvě jména, které já osobně mám velice rád. Martin Lawrence a Tim Robbinson. Takže není co ztratit a s radostí doufám v podařenou zábavu. On Martin Lawrence osobně to má vcelku nahnuté. Jednou natočí vydařenou komedii a po druhé zase ne. Na druhou stranu je vidět, že herec špatný rozhodně není, ale krom toho taky neskutečně zbrklý, což tento film rozhodně podporuje. Není co ztratit je velice dobrá komedie, u které jsem se s radostí několikrát zasmál. Sice základní kostra nemůže pomalu chybět v žádné komedii, ale i tak na zabavení rozhodně stačí. --- No skvělý, tak jsi usekl nějaký malý sošce ptáka. Už můžem jít?

Monolog má ve svém komentáři nespornou pravdu. Kletba bratří Grimmů není špatný film, krom toho, že je zatracovaný až hanba. A že to je kvůli režisérovi, o tom nejsou pražádné spory. Terry Gilliam je režisér, který k absurdnosti nemá daleko. Jeho filmy jsou většinou na vysoké úrovni jak zvratů, tak humoru. Když ale sledujete bratry, kteří s realitou mají pramálo společného, víte, že je něco špatně. Celý svět ve kterém se příběh odehrává, je jeden velký nic neříkající guláš. Ačkoliv je ztvárněn pěkně a zajímavě. Nedokáže divákovi vnutit jeho možnou i nemožnou realitu. Je prostě svůj. U filmu jsem se častokrát s radostí zasmál. Pár narážek, hlášek a názorů jistě potěší. Stejně jako fakt, že se film točil u nás v republice a objeví se v něm řada českých herců. Škoda jen, že většina filmů co se u nás točí stejnak nijak extra neuspěje a tento není vyjímkou. --- Kde být má muž? - Zabil je les. - Pche, venkovská husa. - A vás teď zničí taky.

Komedie na sta honů je cítit ze všech stran. Sylvester Stallone a Wesley Snipes se prostě pro tu dobu nedokázali narodit nebo spíš ji nedokázali pochopit. Dělají si co chtějí, divák se baví, hlášky padají jedna za druhou a právě proto je to tak geniální. Oni si ty role evidentně užívají, naprosto fantastickým způsobem nutno dodat. K tomu zajímavé roličky v rolích herců, které víceméně znám a mám je rád: Jack Black, Rob Schneider nebo Denis Leary. To pro mě dělá film hlavně komedií, komedií vítězící nad akčností, která ale dokáže velet scénám v obouch případech, ať už zábavností a parádností se týče. Demolition Man je prostě muž, který se s nikým a ničím nesere. Tohle je sice z jinýho filmu, ale přesto to porovnání se sem hodí. Kdo nemá rád tenhle film jakoby nežil pro akční filmy mládí. Kór pro tento obzvláště. --- Copak ty nevíš, k čemu vede tekutý transfer? - Jasně. Děti, cigaretka, vyjídání ledničky.