Malarkey

Moje první setkání s planetou, pojmenovanou Solaris byl právě s tímto filmem. Já vím, žádná sláva, ale když mám sci-fi rád, je mi v tu chvíli jedno, že vidím film, který už jednou zfilmovaný byl a Američani se jako obvykle chtěli podvolit a natočit to všechno znova, svojí formou. Problém je, že tahle forma je neskutečně nudná, ale na druhou stranu monumentálně působivá díky atmosféře, která dokáže diváka sžírat od morku kosti a do konce ho nenechá vydechnout. A to je vlastně to jediné, hlavní a nejdůležitější zjištění a to, že na něj divák nedokáže zapomenout, protože je tak divný. V tu chvíli, když Solaris divák sleduje, jako by nesledoval sci-fi, ale spíš romantické drama ze života páru, který nedokáže rozlišit co je realita a co fikce, ale to možná nedokázal v tu chvíli ani režisér a proto je Solaris tak zvláštní a svým způsobem neobvyklým filmem, který na druhou stranu dokáže zapůsobit, ale také dosti nudit. --- Co je to tam venku? - Solaris.

Ostrov může být znázorněn různou formou. Ten, který koluje v každém z nás, ale jen tak znázornit nemůžeme. Ki-duk Kim se o to pokusil a zobrazil příběh o mezilidských vztazích, který by nemusel být špatný, kdyby nebyl tak moc striktně přísný vůči ostatním hercům a nebezpečně surový. Při sledování jsem se ocitl v jiném světě, v tom, ve kterém nikoho nic netrápí, kde se nic neděje, člověk se absolutně odprostí od reality a nic ho netíží. Takový život možná chce jednou za čas prožít každý a tak Seom může být filmem pro širší veřejnost, ale jak sleduji hodnocení zde, není tomu tak. Ať už dokážou zarazit háčky, které se přichytnou prakticky kdekoliv, tak nádherně znějící kamera, která upřímně plave na vodě a snímá obrázky ze života lidí, kteří se do tohoto světa dostali náhodou a omylem.

Zuydcoote je místo, kde bych určitě nechtěl strávit dovolenou. Pláž nacházející se na severu Francie je těžce přeplněna francouzskou armádou podpořenou anglickými vojsky utíkajícími zpět do Anglie. V této vřavě se odehrává příběh vojáka, jeho víkendová historka o tom, jaké to ve válce opravdu je. Jediný víkend dokazuje to, že se člověk nedokáže nudit. Jean-Paul Belmondo sice hraje trochu vážnější roli, ale neexistuje aby se neotáčel okolo nějaké dámičky. I zde hraje takováto dámička zásadní roli a co je hlavní, celý příběh a vlastně víkend pohodlně zpříjemňuje. Jenže to by zpříjemňovat neměla. Celý příběh je totiž jedno velké utrpení, se kterým se vojáci utkávají po celý průběh samotné války. Líbí se mi, jak film není nijak velkolepý a přitom přínosný co se historie týče. Je málo takovýchto válečných filmů, které jdou takzvaně proti davu. Většinou se točí film o válce hlavně z důvodu velkoleposti, tenhle je točen proto, aby poukázal na život vojáků, které zaměstnávala válka, tak jak jsem to snad nikdy neviděl a přitom to vypadá tak nádherně obyčejně. --- Cos dělal dneska? - Zabil jsem krysu - Proč? - Nevim, tak jsem zabil aspoň něco v týhle válce.

Nevím, co jsem taky měl čekat jiného. Filmy Tonyho Scotta mi nikdy neseděly a nevyjímá se to ani Nepříteli státu. Přiznávám, že příběhově je vysoce na úrovni, což o to, ale fakt je, že filmy s politikou jsou myšlenkově hodně vysoko a pokud člověk nad takovýmto filmem nepřemýšlí, tak z toho většinou ani nic nemá. Vydržel jsem až do konce a většinou jsem měl co dělat. U filmu jsem se totiž nudil, akční scény mi nepřišly dost akční a jediné, co stálo za pozornost byly herecké výkony. Tak nějak bych to nejspíš zhodnotil hned po shlédnutí. Tony Scott má to štěstí, že jeho filmy mají jisté kouzlo, které hned po shlédnutí zhodnotit nejdou. Sice jsou si všechny dosti podobné, ale i tak mají co nabídnou a to hlavně v dnešní době. --- Jak ti chutná pstruh? - Jako ryba. - To je ryba!

Ve směs volné pokračování Mumie, která s původním příběhem má společnou akorát tak postavu Krále Škorpiona v podání "The Rocka", který se s ničím a s nikým nemazlí a zde to předvádí v té největší kráse jak jen předávádět může. Jemu totiž vychází všechno na výbornou, nikdy se nezmílí a vše je tak nereálné až je to chvílemi směšné. Ale to ani tak nevadí. Král Škorpion je o dost více fantasy než by se dalo čekat, o dost více akčnější, ale také s chvílemi dost nepovedenými dialogy a vytříbeným vkusem pro akci, které je docela dost, ale celé to vyzní spíše takovou vychcanou formou. Asi takovou jako je celý tento film, vychcaně akční slátaninou, která dokáže zabavit, protože v ní hraje The Rock a neskutečně v tom příběhu pasuje do toho dobře vypadajícího okolí. --- Zabiju prvního, ty druhého. Tak jo...zabiju je sám. - A co kdybychom je obešli a nikoho nezabíjeli?

Když jsem byl malý pamatuju si, jak se v půjčovně na kazetu Godzilly čekalo třeba měsíc dopředu. Ta očekávání byla neskutečná a nutno dodat, že celkový výsledek zas tak špatný nebyl. Sice je to neskutečně pitomé, což se nedá upřít, ale na druhou stranu efekty jsou tak skvělé a herecké výkony představitelů natolik věrohodné, že takové hodnocení zde si Godzilla snad ani nezaslouží, i když tahle je Americká až hanba. Musím říct, že mám tenhle film vcelku rád jako řadu jiných filmů, do kterých se Roland Emmerich s vervou pustí viz. například Hvězdná brána.

Plno lidí očekávalo z téhle pasti možná to nejhorší, co se čekat dalo. Už jen fakt, že se dostala do kategorie PG-13 něco svědčí. Pak přišel trailer, který akčně nabytou podívanou dokázal u diváka uzemnit neskutečným způsobem a nakonec to završil scénou, kde auto najede na vrtulník a kompletně ho zdemoluje. Konečně po shlédnutí Smrtonosné pasti 4.0 můžu bez problému říci, že se jako pokračování povedlo i na úkor toho, že je omezeno právě dík PG-13 a není tak krvavá, brutální nebo dokonce agresivní jako její předešlé díly, což vůbec nevadí. To co film drží nad vodou je každopádně hlásící Bruce Willis a akční scény, o kterých se samotní autoři chlubily, že s přicházející novou digitální technologií vzniká nová éra akčních scén, které budou bít tak dokonale do očí až si je radostí vykoukáme a musím se přiznat, že jsem se chvílema opravdu nestačil divit. Jenže právě akce a McClane je opravdu to jediné na co se v tomto filmu těšit. Samotný příběh za moc nestojí a spíš v nepřetržité akční jízdě dost překáží. To nemění fakt, že tento film přichází s něčím absolutně novým, neokoukaným a tak realistickým, že se nad akcí budete rozplívat tak příjemně jako já. --- Právě si sejmul vrtulník autem - Došly mi náboje

Po delší době jsem opět podpořil Českou kinematografii tím, že jsem se odhodlal vydat do Prahy a v pohodlí kina shlédnout film, ze kterého jsem měl strach a hlavně z hudby, kterou připravil přední představitel hiphopu v Čechách, tedy Wich. Já jako odpůrce tohoto hudebního stylu měl co dělat, abych v kině vůbec vydržel a neutek s brekem na záchod uklidnit své pocuchané nervy. Gympl je překvapivě povedená tragikomedie, kde jsem se občas zasmál, ale z té dramatičtější stránky jsem potěšen zas tak nebyl. Gympl je totiž film těžce o ničem, jde v něm akorát ukázat život několika málo lidí na gymplu, kteří si ve volném čase užívají života trochu jinak a akčněji než je zdrávo. Musím ale řícít, že pan režisér tu atmosféru zvládnul na výbornou, možnu mu k tomu dopomohl jeho syn, který herecky roste s jeho filmy a špatný herec z něj rozhodně není. Stejnak ale nedokáže něco co Jirka Mádl zvládá naprosto bravurně, zahrát cokoliv jakkoliv tak důvěryhodně až se divákovo oko zapotí. Koneckonců jsem rád, že jsem se na Gympl vydal. Dlouho jsem neviděl povedený český film jako je tento. Nebýt muziky, kterou osobně nesnášim a holek, který pořádně nevěděj co hrajou a jsou filmu spíš na obtíž možná bych ještě trochu přilepšil. Takhle je to povedená komedie, s řadou výborných herců, která po delší době v naší zemi má co nabídnout. Jenže se nemohu zbavit dojmu, že je cílená jen pro určitou skupinu lidí, kterou já nejsem. --- Nezajímá je literatura, nezajímá je nic. Válku na ně !

Nádherný, přenádherný animáč od Pixaru, který zaručeně pohladí na duši. V tom je také jeho kouzlo. Myšičky byste vyháněli koštětem z kuchyně, kdykoliv byste se podívali, jenže tyhle myšičky jsou jiný myšičky, takový myšičkovitější a když ještě umějí vařit, tak v čem je problém a nakonec v nějaké té myšičce objevíte kouzlo kuchaře a budete mít o práci postaráno. Ratatouille je totiž příjemný, pěkně animovaný film, který se Pixaru jako obvykle povedl. Možná mi nesedí lehká předvídavost nebo přílišná dětinskost, ale i tak na druhou stranu je tenhle film filmem, na který jen tak nezpomenu a Pixaru jméno kazit ve světě rozhodně nebude. Teď mě napadá, když na to koukám druhý den znova. Ten plný počet si to zasloužit musí. Takové animované filmy nikdy nezkazí náladu, ať už je jakákoliv.A musím se přiznat, že ta konečná scéna mě opravdu dost příjemně zarazila. Ale to musíte vidět sami... --- Ne každý se může stát velkým umělcem, ale velký umělec může přijít odkudkoliv.

Film, který dokázal jedno, že se USA a v té době se SSSR dokázali dohodnout a sjednat něco, co v té době mohlo být nemyslytelné...ještě. Rudé horko je totiž první film točený Američany, který měl tu možnost odehrávat se i na samotném Rudém náměstí v Moskvě a přitom to byla tak jednoduchá dohoda, respektive fakt, že studená nemusí být válka, ve které v té době obě velmoce byli, ale ani film, který je horký díky parádní akční, komediální jízdě, kde se objeví Arný jako Drsnej Harry z východu po boku s hercem, který se s rolemi nemazlí a hraje je tak jak ho to nejvíce baví, doslova praštěně. Rudé horko je povedený akční film, který rozhodně nenudí. Ústřední dvojka se o to dobře postará a tak je o zábavu minimálně postaráno. --- Doufám, že Vás v tý Vaší slavný poldovský škole v Kyjevě naučili všechno o autonehodách a ceně pojistky. - V socialistických zemích nejsou pojistky potřeba. Všechno tam platí stát. - Jo? Tak mi teda řekněte, když je to tam u Vás takovej ráj, jakto že máte stejný malér s heroinem a koikainem jako my? - Číňani to vyřešili. Brzy po revoluci seřadili všechny dealery a drogově závislé a střelili do týla - Ne to tu nejde. To zasraný politici nedovolí. - Ty zastřelte první.