Morholt

V jednu chvíli film ukazuje satirickým prstem na pokrytecké snoby pohybující se ve světě umění a v té druhé se jim mstí prostřednictvím neobvyklých obrazů, jejichž původ je zahalen rouškou tajemství. A mě tenhle svérázný mix sedl. Je sice pravda, že co se hororové stránky týče, tak do toho mohl Gilroy šlápnout trochu víc, ale na druhou stranu o strašení a mordování tenhle film primárně není. Herecké obsazení je v tomhle případě lahůdkové, ačkoliv třeba Malkovich tady nemá tak výraznou roli, jak jsem si přál. Ale nevadí. Jsem zvědav, s čím přijde Gilroy příště. 75%

Nápad vypadá fajn jen do té doby, než si položíte otázku, jak to hlavní hrdina (či chcete-li hrdinové) zvládá fyzicky. Jestliže je jedno já aktivní přes den a druhé v noci, celkem zákonitě to musí skončit kolapsem. Ale budiž. Tohle se dalo zpočátku překousnout, což platí primárně pro první, seznamovací půlhodinu, která se popisuje denní rutinu a pravidla, jimiž se musí dvojice sdílející jedno tělo řídit. Problém je, že pak člověk tak nějak čeká, že do toho režie šlápne a vypukne nějaké drama, kdy se jedna z osobností naštve a začne dělat neplechu té druhé. A nějaké náznaky tu i jsou, ale výsledek je rozplizlý a místy i uspávací, čemuž nepřispívá ani neutichající unylý hudební podkres. Noa za nedořešený konec bych vraždil. Škoda. snad se k tomu v budoucnosti někdo vrátí. 40%

Po stránce příběhové se samozřejmě nejedná o nic světoborného. Vlastně jde jen jen o další dva protivníky, které extrémní okolnosti donutí spolupracovat a že se jedná o malou holku a vesmírného tuláka na klišovitosti nic nemění. Výrazně nahoru film tahají Pedro Pascal a talentovaná Sophie Thatcher, mezi kterými funguje báječná chemie, takže jejich rozhovory, byť často triviální, působí překvapivě zábavně. A pochvalu si zaslouží i prostředí. Ono se sice jedná o obyčejné lesy, ale jsou nasnímané tak, že působí tak nějak zdravě jedovatě a to se mi líbilo. Fajn debut. 70%

Právnická rutinka, v níž další z advokátů stojí proti molochu bez větší šance na vítězství. Nicméně v tomto případě to přeci jen působí trochu decentněji a na autenticitě přidává i to, že se tvůrci vyhýbají klasickým divadelním představením, která jsou pro filmové soudní síně charakteristická. Nicméně největší devízou je výkon Helen Bonham Carter v roli psychicky nemocné ženy, která svou roli zvládla na výbornou a to jak výrazově, tak pohybově. Všichni ostatní vedle ní působili jen jako komparz a to včetně Hillary Swank. 75%

Ono to sice je typicky francouzsky potrhlé, ale nějaké ty humory aby tu člověk hledal s lupou. Režie tu strašně tlačí na pilu a snaží se být vtipná co minutu, ale výsledek je pochopitelně přesně opačný a kolikrát film už není ani trapný. Nepomáhají ani herci a Boon víc než cokoliv jiného leze na nervy. Škoda dobrého námětu. 25%

Ono se to vyvíjelo jako klasický femme fatale thriller, který se veze na klišoidní vlně, ale díky atraktivnímu prostředí a fajn hercům se na něj dá v pohodě dívat. Pravda, Anne Hathaway se tady zrovna neblýskla, ale blonďatý přeliv jí sluší a to mi tady vlastně stačilo. Problém je, že Knight si byl té šablonovitosti vědom a tak se rozhodl zhruba po hodině s divákem vyjebat. Sice ho šlechtí, že měl odvahu k tak radikálnímu řezu, ale na druhou stranu v tomto případě by bylo lepší, kdyby příběh dovedl k jednomu z očekávaných konců. Takhle mě to totiž přestalo úplně zajímat a vydržel jsem jen proto, že jsem měl 60 minut za sebou. Netvrdím, že je to úplně špatné a když to tak vezmu kolem a kolem, tak námět nese jistý punc originality, ale zpracování se bohužel nepovedlo. 40%

Hrůza hrůzoucí. Cca půlku filmu je to jen defilé nesympatických postav, které se snaží diváka unudit k smrti, což se v mém případě skoro podařilo. Pak se tedy začne jakoby něco dít a příběh získá alespoň mlhavé kontury, ale pořád je to mizerně zahraná neatmosférická bída s matnými pokusy o strašení. Co bych tady dal za tu sebelacinější lekačku. Za něco stála snad jen Lin Shaye, ale ta to samotná z odpadu vytáhnout nemůže.

Ukrajinští vojáci jsou gerojové největší, kteří své ruské protivníky dokáží nejen přestřílet, ale když na to přijde, tak i přesvědčit pomocí argumentů. Samozřejmě přítomny jsou i bláboly o lásce k vlasti a vojáci se snaží během bojů i o nějaký ten vtípek. Ne že bych podobný agitační tón nečekal, ale Ukrajinci v tom, narozdíl od Amíků, neumí moc chodit, takže to působí směšně či trapně. Akce, která to mohla trochu pozvednout, také za mnoho nestála. Sice se tu dost často střílí a krvácí, ale je to celé nepřehledné a občas jsem měl bordel v tom, kdo je kdo, což platí především o boje v prostorách letiště. Notabene přestřelky většinou nemají širší perspektivu, takže se tu vlastně jen střídají záběry na pálící strany. Z mého pohledu zbytečný film, ale Ukrajinci se na to třeba dívají jinak a pro ně je to určené především. 30%

Přestože má film něco málo přes hodinu a čtvrt, tak to bylo na můj vkus příliš dlouhé. Kor když bylo celkem jasné, kam se to celé ubírá. První polovinu tak zachraňoval především retro vizuál a výborná muzika. No ale v druhé polovině začalo řádně ujeté psycho, které nemůže nebavit. Mia Wasikowska zahrála na výbornou a Abbott jí vzdor neměnnému výrazu na tváři výborně doplňoval. Škoda, že to nebylo o půlhodinu kratší. 60%

První díl na mě příliš velký dojem neudělal. Ne že by to bylo špatně natočené či zahrané, ale chyběla mi zoufalost rodičů, kteří posílají děti do neznáma i tísnivější atmosféra hitlerovského Německa. Svou vinu nesl i český dabing, ale to nebyl zase takový problém. Ovšem druhá, poválečná část, už byla o něčem jiném. Dostavily se kýžené emoce, protože ústřední pár musel hledat cestu nejen k sobě, ale, a to především, ke svým dětem, což byly asi nejsilnější okamžiky. Zároveň film celkem barvitě vystihuje postoj tehdejší německé společnosti dosud prolezlé nacisty, která se staví rezervovaně k odškodnění pro Židy a politicky pronásledované. Navíc se hlavní hrdina coby soudce musí postavit kolegům z justice, kde stále úřadují bývalí členové NSDAP. Tohle téma by si sice zaloužilo větší rozpočet a kino, ale i tak se jedná o slušný kousek. 75%