(mOnkey)

Nesmělý (a mladý!) Dustin Hoffman se spustí s nesprávnou ženou, což roztočí kolotoč událostí, které budou mít neblahé následky na jeho budoucnost. K dokonalosti dle mého Absolventovi něco chybí, a to i přesto, že soundtrack od Simona & Garfunkela je našlapaný odshora dolů, škoda jen, že není o něco pestřejší. 80%

Slušný animák s někdy více a někdy zase méně podařenými gagy. Ústřední zvířecí čtveřice je správně trhlá a tam, kde jí dochází dech, s chutí asistují střelení tučňáci. Pro mě o chlup lepší než první díl. 70%

Přesto, že matematiku bytostně nenávidím, u Čtyř pokojů si jí vypomůžu. Rozvržení jednotlivých epizod není řešeno příliš rozumně, jelikož hned na úvod se nám dostává té vůbec nejhorší. Tam, kde má začátek diváka příjemně nabudit do dalšího sledování, se tady odehrává přesný opak. Můj čistě subjektivní pohled na jednotlivé povídky -> Chybějící ingredience, 35% aspoň za tu snahu; Nesprávný člověk na tom není o moc lépe, 40%; ve třetí již nastupují zdejší režisérská esa (konkrétně Robert Rodriguez) a na výsledku je to hodně znát, 85%; všechno zakončuje Tarantinův Muž z Hollywoodu za pěkných 80%. Suma sumárum 60% s odřenýma ušima.

Geniální! Stačí?

Zacka a Miri neodkladně tíží zoufalá finanční situace. Právě jim odpojili vodu a elektřinu a dokud nesplatí svoje účty, rozhodně se to nezlepší. Jednoho dne však přijde Zack s bláznivou myšlenkou - natočí porno. Sehnat "herce" není takový problém, daleko větší obtíž představuje zajištění zázemí a potřebného vybavení. Přesto, že si Zack s Miri slíbí, že jejich společná scénka před kamerou je nepřipraví o dlouho pěstované přátelství, vloudí se chybka a jak už to tak bývá, navzájem se do sebe zamilují. Příběh, ač poměrně prostý, má neuvěřitelný spád. Protagonisté chrlí hlášky s takovou kadencí, až by se z toho i Arnie v Komandu zadýchal a Chuck Norris by možná i mrknul (jen možná!). Nejedná se přitom v žádném případě o vtípky laciné či nedejbože povrchní a prvoplánové, naopak mají velmi pikantní sarkastickou příchuť a nebojí se v jednom kuse navážet do Hollywoodu. Překvapí, kolik slavných filmových názvů se dá přetransformovat, aby mohly směle reprezentovat tento poněkud indiskrétní počin (Star Whores budiž jasným důkazem), i tak je ovšem cítit tichá úcta ke klasikám, takže žádné pubertální znevažování nečekejte. Ano, podobných romantických komedií tu již byly mraky jenže tam, kde na to jdou ostatní přes přímočarou citovou linii, volí Kevin Smith poněkud delší a nepřístupnější cestičku, aby se nakonec dopracoval k cíli o něco více zablácený a pošramocený.

První půlhodině se daří chytře rozvíjet zápletku a budovat stísněnou a svírající atmosféru, aby druhá půle všechno zahodila a razila cestu naprosto opačnou. Celkovému dojmu příliš nepřispívá ani přehrávající Sutherland, zato jeho manželka v podání Pauly Patton je roztomilá a navíc řádně sexy, takže to jediné, co mě nakonec svíralo, byly trenýrky.

Je to sice smutné, ale i ta jedna hvězdička předčila veškerá má očekávání. Co jiného také čekat od v pořadí již čtvrtého pokračování této dávno vyčpělé série s rádoby morálními idejemi. Malé bezvýznamné plus za Jigsawův chmurný a správně ponurý hlas. Doufejme, že se tenhle mlýnek na maso už dotočil.

To jsem se zase jednou musel popadat za hlavu (a ne jednou). Naprostá fušeřina, ať už námětem, zpracováním nebo režií. Na konci jsem měl slzy na krajíčku a ne, s hrdinkou jsem rozhodně nesoucítil.

Zábavné, poučné, skvěle ozvučené a namluvené. Trampoty Macha a Šebestové jsem míval vždycky rád.

Co si budeme povídat, Simpsonovi jsou jedním z mála seriálů, které zrají jako víno, čiže s přibývajícími epizodami roste i kvalita (tohle samozřejmě nefunguje donekonečna, láme se to odhadem někdy kolem 12. série). Osobně se mi většina scénářů prvních dvou tří řad zdá až příliš plochá (nerozvětvenost a nevyváženost děje), přesto slouží tato epizoda coby milník "novodobým" animákům a zároveň jako skvělý úvod do jednoho z ... však vy víte čeho.