Rebeca

Lekce pro žáky i pro Naďu, jako učitelku.Zůstatek na účtu: 0,53, prázdná nádrž, žádostivý upír dluhu → dopad na manželské soužití (i kvůli lhaní partnera o použití financí) a neschopnost odpustit otci. Naďa je postavena před problém(y), který nesnese odklad,  ve třídě i v životě a musí v krátké době najít účinné řešení. Postkomunistické (ne jenom) Bulharsko. Produkci snímku nepochybně ovlivnil nízký rozpočet, zároveň tím ale získal téměr dokumentární "vzhled" i výpovědní hodnotu. 75%

Prokletí mladé dívky  - neschopnost vidět přítomnost... načež je označena okolím jako slepá a i sama sebe vnímá tímto způsobem - absence orientace v přítomném okamžiku, trýzeň, opuštěnost...hluboká myšlenka, působivá hudba.

Jeden motiv - stále jinak, nutností je být sám se sebou....technicky: sluchátka. Účinek katarze , osvobození od tíhy prožitého dne,  s následným pocitem volnosti a  úsměvem na rtech :) Děkuji Milanovi+ za přidání do dat. ČSFD

Co dělat, když osobní svoboda a nezávislost i možnost koupit si každý den novou čepici je (ne)přímo úměrná teplotě pod 0°C ?? Malý skvostný "kraťásek (https://www.youtube.com/watch?v=VUDXQUUKNEY)

Naivita, přátelství, chudoba, nemoc, ztráta orientace, bezvýchodnost i bezmoc, realizace tzv. Amerického snu  z opačného konce.  Silný a smutný příběh. Dustin Hoffman svou hereckou energii (v podstatě na začátku herecké kariery) knokautuje diváka...Projevují se zde však už typické rysy snímků ze 70tých let, s tím se nedá nic dělat.

Ač s časovým odstupem snižuji hodnocení o * (předvídatelnost, přílišná snaha dojmout) , Sandra Bullock mě hodně (pozitivně) herecky překvapila...

Matissovy obrazy, jeho výpravy za křehkým světlem, čistými barvami, k zalknutí modrém moři... do působivého vyprávění s citacemi z jeho poznámek a postřehů z cest jsou zakomponovány unikátní film-záběry i fotosnímky ze začátku 20. století. Po zhlédnutí budete mít velkou chuť vydat se ZA SLUNCEM... :)

Herecký koncert ve dvou na téma : život nelze naplánovat. Dva lidé ve vlaku -  v knihkupectví - princip magnetického pole. Opatrně s výrazem banální (scénář) - může  se týkat i reality, kterou žijeme...

Stud (2011) není o (jak bych to kulantně formulovala) promiskuitě. Je to obraz citově vyprahlé a povrchní současnosti; zjednodušování a jakési vztahové lenosti, až závislosti na všem, na čem není potřeba pracovat a co si nevyžaduje úsilí; prázdnoty, kterou se nám nechce anebo už nejsme schopni vyplnit. A proto cítíme stud (nejsme hlupáci), neboť jsme si toho vědomi. Víc jak odvážné scény, to ano. Na straně druhé - vynikající režie a  Michael Fassbender.

experimentální=absolutně nesrozumitelný?? Proč..? o čem...? k čemu... ? Jedna * za obilné pole....