Rebeca

Žel, ani herecké obsazení mi nedovolilo oprostit se od Irvingova poutavého románu s až plastickou atmosférou. Nevýrazné, zjednodušené - 60%

Jedna ulice, tři domy, tři způsoby života, tři různá dramata a jeden průsečík:  citlivá dívka s diabetem, stojící u dveří, vedoucích do dospělosti; zatím jenom natahuje ruku ke klice..., jákési vrakoviště, labilní kluk, mydlinky, učitel, jeden bezvadný otec (s emočním zásekem v exvztahu) a jeden otec se sklonem k agresi, kolíčky na prádlo...hypoglykemický šok... Výborný scénář (inspirován novelou Broken od  Daniela Claye),  kde všechny postavy jsou podstatné a opodstatněné  a jejichž rozhodnutí dopadají v konečném důsledku na hlavu Skunk. Dobře načasovaný citlivý střih - výrazná kamera - civilní herectví - autentičnost. Nevhodné pro filmové konzumenty - emoční zážitek v 87 minutách... P.S.: Buďme opatrní při střetu s křehkými vnitřními světy bytostí, jenž nás obklopují i míjejí; ať se nerozbijí...

Kaurismakiho styl nesedne každému - jsou to více-méně statické postavy, typu životních smolařů, trochu ztracenci a nešťastníci - pasivní odevzdaností a sklíčeností až provokující a rozčilující diváka. Ale je to jeho rukopis - i v tomhle případě jde o jednoduchý scénář,  žádné komplikované, nečitelné charaktery, spíš přímočarost a prostota.  Postavy však disponují bohatým vnitřním životem, představami a touhami;  ač navenek téměr politovánihodní, jsou to taky bojovníci, hlavně se svou malostí a jakousi karmou, která je pronásleduje. I vztah dvou hlavních protagonistů to jen dokazuje;  jsou pro sebe stvořeni, i se svými chybami a závislostí u Holappiho a uvědomují  si to tak nějak postupně. Jednoduchost scénáře je neotřele zvládnuta jak panem režisérem, tak i herci;  finská romantika podbarvena atmosférou karaoke baru, šedými Helsinkami a (jak jinak) kinem.

"Tos mi nemohla nalít plnou??!" "Znám tvou normu...!" Pan Končalovskij se snažil zachytit životy a  reakce prostého člověka po rozpadu Sov. svazu, jenž v nastalém chaosu hledal, ke komu znovu vzhlížet, kdo VŠE za něho rozhodne a  koho se znovu bát... výborný snímek, kterému na kvalitě ubralo pouze pár (zbytečných) zrychlených pasáží, které snížily žel i jeho vypovídací hodnotu.

Pokud se vám rozpadá vlastní existence a s tím úzce propojena existence mnohdy na vás závislých blízkých osob, jste nuceni změnit priority; o tom je "Na špatné straně". Bylo příjemné po dlouhé době vidět Mela Gibsona v roli policajta, i když částečně poznamenaného jakýmsi syndromem vyhoření. S charizmatem, jaký ústřední herecká dvojice nabízí ovšem stopáž 160 min vnímám jako zbytečnou (některé dialogové i nedialogové scény v autě-ech příliš odbočovaly a obsahově nic nenabídly) - 80%.

(Mohu komentovat pouze 1. sérii, ostatní nebyly v mém "hledáčku") Excelentní! Atmosféra tak hustá a napjatá, že výraz "krájet" je prostě nedostačující. Dialogy a kamera! Matthew McConaughey  svými vyprahlými pohledy do neurčité dálky, životní únavou,  gesty, vyhublou vizáží a celkovou skepsí - smekám!

Další "gastro-lahůdka", i když v hodně dramatickém kabátku. Výborný Stephen Graham, skvěle zvládnuta gradace děje -  scénáristicky i režijně, která žel (logicky) končí Break-Pointem...

Jeden z nejlepších seriálových počinů, jaký jsem kdy viděla, bezesporu a to obě dvě série, aniž by pokračování utrpělo na kvalitě a těším se na třetí. Je pravdou, že všechny ty pokřiky a direktivy, situace, rituály mohou diváka, který nikdy v rámci gastroprovozu nepůsobil,  částečně odradit, či otravovat. Ale tímto způsobem skutečně profikuchyně fungují.  Jde i o vnitřní životy a povahy filmových postav, mezilidské vztahy a city, pracovně i v soukromí;  v podstatě scénář není až tak složitý, ale o to pečlivěji propracován; napětí i vtip nechybí ani náhodou a s velkou zvědavostí jsem se vrhala od epizody k epizodě. Hlavní představitel jako kdyby se pro zástěru narodil, vynikající Jeremy Allen White  skvěle a věrně předvádí postavu šéfa , který každým okamžikem bere v potaz námahu, focus, představivost, invenci,  všechno to snažení a fyzickou dřinu svých kolegů i svou vlastní, spojenou ne jenom s vydělávánim si na praktický život a vlastním egem, ale také s tím, aby byl pokud možno respektovaným i respektujícím nadřízeným  a především Člověkem ...

Původně jsem hodnotila na 80 %, ale je to tak bravurně,  puntičkářsky (a technicky dokonale) vypracované, s nádhernou muzikou, že nad velikášskými ruskými gesty, postoji a projevy pouze mávnu rukou... Nakonec - v té době to byl nebývalý úspěch, takže určitý druh pýchy (nebo spíš hrdosti) je na místě a projevilo se to i v jazyku tohoto snímku.

Svérazná, skromná, kultivovaná, nepřekonatelná Meryl jako dělnice, rebelka, bojovnice.