Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi
  • Akční

Recenze (2 927)

plakát

Vrak (1983) 

Film má dvě obrovské devizy a to výbornou Stevensonovu předlohu a famózního Miroslava Macháčka. Škoda jen, že nezbylo víc peněz na exteriéry, ačkoliv zrovna Bulharské pobřeží moc dech beroucích panoramat nenabízí. Tentokrát se ale herecká dovolená spojená s natočením nějakého toho bijásku vyplatila, dá se na to koukat.

plakát

Tisícročná včela (1983) 

Dobře zachycená povaha Slováků, cítících se neustále utiskováni a vymezující se a povyšující se nad ostatní, kterým jsou víceméně volní. Každopádně řemeslně velmi povedený film se skvělými vizuálními prvky, neotřelými vypravěčskými postupy a nezanedbatelnými hereckými výkony.

plakát

Dohola (2001) 

Čekal jsem nějakého Zoolandera, ale na komedii je to příliš vážné a rozvleklé, na drama strašně uhozené a na romantiku jsou herci málo sympatičtí. Takže co vlastně, neužil jsem si to...

plakát

Manžel na hodinu (2016) 

Proboha proč? To co stálo v jedničce, pardon v Hodinovém manželovi, zaprd je tu nafouknuto a přesunuto do popředí. Nevtipné, banální a hloupé... Jedna hvězdička za Nymburk, někdy se tam musím jet podívat.

plakát

Modrý kód (2017) (seriál) odpad!

Když už něco takového nedokouká ani moje žena, pravidelná to strávnice Ordinace, je něco zle nedobře. Sabina je sice pořád kočka, ale už to přece jen není to, co to bývalo a hlavně, hrát prostě nikdy moc neuměla. Na to co se děje kolem musí mít ovšem divák vážně žaludek. Ne že by tu byly nějaké explicitní záběry devastace těla, či tělních tekutin, jde o afektované herecké (ne)výkony bez motivace a smyslu. Za všechny nelze nezmínit polodementní dvojče Romana Zacha mluvící jihomongolským nářečím, doktora Fasta z "básníků" maskujícího se šedinami a několika bradami, odulého Romana Skamene, Mojmíra Maděriče a vlastně všechny ty Josefy Jany a Anny Jiřiny, protože nevyčnívá zhola nikdo.

plakát

Tucet špinavců (1967) 

Je až s podivem, jak moc je prakticky nezaujatý divák schopný fandit bandě vrahounů a vyvrhelů. Jak moc nechce, aby se jim nepovedl čin víceméně zavrženíhodný. Herecký koncert ovšem korunuje psychedelický Kojak. Mimochodem herecký - často se scény tváři téměř divadelně a kamera staticky - velká škoda. Tím se dostávám k neduhům filmu: tím hlavním jsou komediální vložky, které jsou vyloženě na škodu a závěr Marvina s Bronsonem v nemocnici je vyloženě jako z nějakého špatného sitcomu. Pak jsou divné i "odfláknuté" bojové scény, herci se po zásahu kulkou třepou jako kdyby strčili prst do zásuvky, krvavé rány jsou jak vyválené v kečupu a často se v obětech nelze ani krve dořezat. Podívaná každopádně parádní.

plakát

Případ pro exorcistu (2015) (seriál) 

Několikrát dobře vystavěná atmosféra (hlavně když nikdo nic neříká) a pak zas policejní patlanice. Tahle mordparta by opravdu nevyšetřila ani tu legendární ztracenou třídní knihu. Opakoval bych jiné komentáře, ale opravdu bylo všechno řečeno, zásadní události jsou v půlce střiženy, nesmyslné scény zdlouhavě natahovány. Když už mi někde vadí i Taclík, tak to je co říci...

plakát

Pytláci (1981) 

Prakticky neznámý film s výborným hereckým obsazením o rodinném rozvratu (?) kvůli sobeckosti. Spousta herců opustilo své klasické škatulky, což je pro mě největší devizou filmu. Štibich není předseda, Augusta není podvodníček, Nárožný se ani neusměje, Štěpánová je cudná (trochu teda) a Kolářová... to je kapitola sama pro sebe. Bohužel ve mě Pavel Nový svým charismatem nevyvolával lítost a tím celá pointa vyznívá do ztracena, jinak by hodnocení mohlo být ještě lepší.

plakát

Vzbouření na vsi (1949) 

Ve své době byl pohled na otce u necek zřejmě nebývalá řachanda. Budu spoilovat, ale pointa filmu je v tom, že ženské si dovolily držkovat, nikdo jim opaskem nevysvětlil, že mají být zticha a navíc pomocí lsti dosáhnou svého. Toto je opravdu dosti těžké téma pro soudobého diváka. Zaujmou samozřejmě Korbelář, Nezval či Filipovský a svou "protivností" exceluje rekordmanka v počtu rolí, přesto téměř neznámá Milka Balek-Brodská.

plakát

Někde je možná hezky (1991) 

Prazvláštní plácanice. Já jsem obecně příznivcem zadumaných poetických filmů "o ničem", ale co je moc... Je opravdu neuvěřitelné, jak lze promarnit přiživení se na Lennonově fenoménu. Z filmu divákovi zřejmě zůstane v paměti pouze a jedině scéna s Michaelou Jílkovou.