Vzbouření na vsi

Skvělá dobová komedie plná vtipných replik se skvostnými výkony našich předních herců v čele s Františkem Filipovským. Boj žen proti mužům v poválečné vesnici o to, komu nově nakoupená technika ulehčí práci. Prádelna či oračka, to je, oč tu běží. Žádná agitka proti lakomému kapitalistovi. Po válce bylo všeho málo, vládl přídělový systém na potraviny i oblečení. Výroba se rozjížděla. Vše bylo na lístky, aby se na všechny dostalo. Ten, kdo neplnil dodávky a hromadil zásoby, aby je za draho na černo prodal, měl problémy. Lidé byli solidární i vykukové, stejně jako dnes, bez ohledu na režim. Byla prostě jiná doba, pro moje vnoučata neuvěřitelná. Mám tento film moc ráda. (02.01.2016)

Je opravdu zajímavé porovnat si, jak lidé reagují na podobně laděné veselohry z První republiky. Zatímco tam se podobně bezobsažné veselice (často ještě mnohem triviálnějšího rázu) jeví být pro našince přijatelnými, "Vzbouření na vsi" svými naprosto bezzubými ideologickými reáliemi dráždí. Přitom ta bezzubost je právě jedním z důvodů, proč se mi tahle agrární juchaná tak zamlouvala. Film Josefa Macha se totiž dobové estetice a normě celkem vymyká, je sice patřičně radostný, obsahuje sice všechny dobové stereotypy, ale pracuje s neobyčejně svěžím a rustikálním elementem feminní emancipace. Z toho důvodu se nevyhýbá ani dobově zatracovanému erotismu (obrys ňadra na plátně je z dobového hlediska velmi odvážný, stejně jako všudypřítomné okaté dvojsmysly). Konflikt staromilských mužů a moderních žen garantuje spoustu pěkných gagů, směšných ať už záměrně, nebo nezáměrně. Výbornou karikaturu vesnického burana předvedl František Filipovský, přičemž jeho opilecké volání po "vepřové huse" vystihuje sice triviální, ale přesto humornou poetiku filmu. Tu jen dotváří neuvěřitelně naivní práce kameramana, který se v určitých chvílích pokouší o experimentální poklopení svého aparátu, snad po vzoru expresionistické kinematografie. V té chvíli je "Vzbouření na vsi" vtipné jako málokterý film. Nedosti na tom, emancipační složka téhle veselohry je všemi svými stereotypy aktuální až hanba, technické provedení je roztomile špatné = královsky jsem se bavil celých 105 minut. To se mi při prvorepublikových veselohrách stává málokdy. A ideologické poselství v tomhle filmu tlumí rok 1949, čili se klidně na to schůzování s hráběmi v okně dá koukat bez skřípění zubů. (13.11.2006)

Jedna z prvních vlaštovek poúnorové ideologie. Na pozadí odvěkého střetu mužského a ženského pohledu na svět se odehrává rozpor, zda je pro vesnici výhodnější moderní traktor nebo společná prádelna. Série konfliktů vyústí v hromadnou stávku žen, které se nemíní podrobit fanfarónskému mužskému rozhodnutí. Příběh si i přes dobově poplatný syžet zachovává sympatický vzhled a scénář obsahuje několik vynikajících dialogů. Je obdivuhodné, jak neobyčejně realistickým způsobem je zde načrtnuto soužití manželských dvojic, devalvovaných léty zavedenou domácí rutinou. Rolnicko-socialistický agitační tendr zastupují někdejší hvězdy prvorepublikových konverzaček v typově neměnných rolích (Svozilová, Korbelář, Dohnal, Nezval, Fiala a Filipovský), podléhajících vlastně "jen" novému politickému klimatu. Koneckonců i to družstevní agitování je zatím spíše takové sousedské. Těžké časy mají teprve přijít. (03.10.2008)

Ve své době byl pohled na otce u necek zřejmě nebývalá řachanda. Budu spoilovat, ale pointa filmu je v tom, že ženské si dovolily držkovat, nikdo jim opaskem nevysvětlil, že mají být zticha a navíc pomocí lsti dosáhnou svého. Toto je opravdu dosti těžké téma pro soudobého diváka. Zaujmou samozřejmě Korbelář, Nezval či Filipovský a svou "protivností" exceluje rekordmanka v počtu rolí, přesto téměř neznámá Milka Balek-Brodská. (07.06.2017)

Jako ženská tenhle film nemohu nemilovat a 5* nemá jen proto, že by to bylo unfair vůči těm mým opravdu špičkám. A ty 4* jsou hozený červený hadr všem býkům s koulema J)) Ale to, jak dokázal chlap natočit film o vítězství ženského ducha nad chlapskou zpupností a machismem (i když se to tak tehdy zdaleka nejmenovalo) je úžasné. Odmyslete si všechny ty socialistické bláboly a základní myšlenka platí i dnes. I dnes všude rozhodují chlapi, oni v parlamentu (nadneseně,leč pravdivě řečeno) rozhodují o počtu lékařů na počet obyvatel a ruší nemocnice a jesle a školky. Ubývá služeb, protože mít hernu nebo trafiku či kasino je výnosnější než opravovat boty či kabelky a čínská všehochuť je výnosnější než mandlovna prádla. Takže mi nesahejte na Vzbouření na vsi, ještě dnes by leckterý chlápek potřeboval doma přiškrtit servis, aby si uvědomil, že ženské nejsou stroje na vaření, praní a ještě večerní sex ve třech polohách. (26.05.2008)