kajas

Vlastně až po nečekaném úmrtí Hany Zagorové jsem si uvědomila, kolik jejích písniček jsem od dětství slýchala a měla ráda. Záznam vzpomínkového koncertu hodnotím jako solidní poctu s někdy lepšími a někdy horšími pěveckými výkony.

Sir Nicholas Winton patří k osobnostem, které není nutné představovat. Bylo o něm natočeno dost dokumentů, na jeho činnost se odkazuje v mnoha filmech. Celovečerní životopisný snímek mu ale asi ještě věnován nebyl. A hrdinu s velkým H zde ztvárnila herecká legenda. Víc vědět nepotřebujete. Je to prostě krásný malý velký film. Skoro 5*. „A vy jste zachránil těchhle osm dětí z fotky, to je pěkné.“ „No, bylo jich trochu víc.“

Ještě před premiérou filmu se na internetu zjevovaly články obsahující upoutávku, které nešetřily výrazy jako „nejděsivější horor, jaký jste kdy viděli“. Ale jděte. Filmů s tematikou druhé světové války by každý z nás vyjmenoval desítky a je pravda, že Zóna zájmu nabízí zbrusu nový úhel pohledu – ukázku poklidného života jednoho z největších nacistických zločinců. Bohužel tak činí divácky velmi nevděčným způsobem. Do samotného tábora kamera nezavítá nikdy a o všudypřítomném zlu se dozvídáme pouze prostřednictvím vzdálených zvuků. Obraz nás zavede maximálně do míst, kde Hedwiga sází novou zeleninu. Málo se tu mluví, o postavách se nic zvláštního nedozvíte. Několik scén je trochu mrazivějších (Rudolf vypráví dětem pohádku O perníkové chaloupce, kde skončí ježibaba v peci), ale bohužel nesdílím celosvětové nadšení z filmu, který mě svou repetitivností neskutečně unavoval. Oscara bych viděla mnohem raději u tvůrců Anatomie pádu.

Speciál odvysílaný na den přesně 30 let od zahájení vysílání TV Nova. Jsem velkou fanynkou této vědomostní soutěže a potěšil mě výběr hostů i otázky zaměřené na historii této televizní skupiny.

Identitu vraha jsem začala tušit zhruba v polovině filmu a k žádnému zvratu nakonec k mému zklamání nedošlo. Hlavní hrdince jsem ale nepřála smrt (jak to u většiny současných hororů bývá) a některé vraždy i úvodní sekvence v samoobsluze byly natočeny velmi povedeně. Takže rozhodně lepší průměr, který můžu fanouškům žánru doporučit. Skoro 4*.

Viděno naživo v divadle (a zároveň na obrazovce pro vzdálenější stoly). Předávání cen sice odsýpalo, ale moderátorské kreace a kulturní vsuvky pana Marka už nikdy víc, prosím. Díky bohu za Simonu Pekovou.

Kohák na druhém místě obsazení? Takovému filmu se raději vyhněte obloukem. Tak tedy aspoň malá pochvala za rozkošný pár Lábus + Freimanová.

Trailery a první zmínky o snímku debutující režisérky a scenáristky lákaly na erotický thriller o pletkách učitele s krásnou studentkou. Výsledek ale bohužel pokulhává nad očekáváním. Chemie mezi Martinem Freemanem a Jennou Ortegou je za mě vystavěna skvěle, film ale ve všech dalších ohledech působí jako levná televizní adaptace divadelní hry. Závěr bez pořádného vyvrcholení vyloženě naštve.

Honza Růžička je pro své agresivní chování vyloučen z klubu a trest veřejně prospěšných prací si musí „odpykat“ jako trenér dětí na základní škole. Základní námět láká na komické situace, ty se ale ve výsledku točí zejména kolem „volování“ hlavního hrdiny a jeho extrémně nízké nejen sociální inteligence. Některé epizody měly světlé momenty, ale osm dílů bylo až příliš. Za Marka Němce třetí hvězdička s odřenýma ušima.

Bradley Cooper v roce 2018 uchvátil všechny diváky a kritiky svým režijním a scenáristickým debutem Zrodila se hvězda. Tento úspěch se pokusil po pěti letech zopakovat a zabojovat o Oscary s životopisným dramatem o dirigentovi a skladateli Leonardu Bernsteinovi. Na snímku se ale bohužel dají pochválit jenom výborné masky a taky výkon Carey Mulligan v roli Bernsteinovy manželky. O titulním hrdinovi se během dvou hodin nedozvíme skoro nic, ani to, proč byl ve světě hudby tak uznávaným mistrem. Zklamání.