misstake

Jeden z nejpodhodnocenějších filmů. Richard Kelly to všeobecně zabil geniálním Donnie Darkem, kterým si vydobyl respekt, aby to pak jiným způsobem zabil s pompézním Southland Tales, které se nepovedlo a totálně u všech propadlo. The Box mohl být jeho restart. A zpětně nechápu, proč nebyl. Luxusní námět, základní myšlenka, stylizace i provedení. Trošku se film začíná ztrácet v druhé polovině, kde z toho vznikne tak trošku... tak teda ne, tak trošku, ale úplně podivnost. Je to ale snímek, jaké mám rád a proto dávám za 5. A doporučuji všem ke shlédnutí, protože nad takovouto premisou se prostě chcete zamýšlet.

Nevidím jediný důvod, proč by měl člověk shlédnout tento film (pokud není teenager a nechodí na střední školu v USA). Neuvěřitelně nudná, nezábavná podívaná, kdy je člověk nucen skledovat, jak nějaké střelené borky trénují nějaké nenormální sestavy. Ani chvíli to není vtipné, jenom minimálně romantické. Na druhou stranu je tam Kirsten Dunst, ta je dobrá, dokonce to i přesvědčivě zahrála, takže jí tu blbost její postavy 100 % uvěříte. Ale abych dal víc než odpad, na to bych se musel trochu míň nudit.

Výstižný Nomen omen v názvu. Vzít několik teenagerských komedií, přeplácat je, přitvrdit ve fekálním humoru a ejhle - Bulšit je na světě.

Blbý, blbější, ještě blbější, ještě větší blbec než jsme čekali a posloupnost pokračuje až k tomu úplně nejblbějšímu z blbých čili k Majoru Maisnerovi 3. Tento komentář je přesně takový jako celý film a má přibližbně stejný počet myšlenek a vtipných míst. A to první místo je nejspíš zasloužené.

Neil Jordan si střihl dvojku Interview s upírem a i po těch dvaceti letech mu to vyšlo na výbornou. Gemmu mám rád od doby, co lovila čarodějnice, jako upíří bordelmamá byla snad ještě lepší. A Saorsin výběr rolí, jeden bizarní skvost za druhým.

I když toho sráče Ameriku pořád nemám rád, tak za film s rotačákama, Scarlett a nadupanou akcí nejde nedat aspoň čtyři. Story už není taková patetická sračka jako jednička, ale Scarlett to víc sluší v blond.

Patos. Patos. Patos. Nejnudnější avenger z Marvelovské stáje. Šablonovité dobrodružství, které se snaží o nějaké vybočování 2. světovou a Nazi tématem, zachraňují hláškující Tommy Lee Jones a charismatický padouch agent Smith Hugo. Ale jinak je Amerika teda pěkný trapák a to docela i ve chvílích, kdy si jakože dělá srandu sám ze sebe a paroduje svoje amerikánství...

Pro mě teda lepší než jsem čekal. Je to sice průměrné a předvídatelné od začátku až do konce, pořádné dusno, ani atmosféru strachu se vybudovat nepodaří (hlavně asi kvůli té předvídatelnosti) a opravdu bych nečekal, že pod tímhle je podepsaný režisér Vražedných polí. Ale místy vás to chytne, je tam pár vydařených lekaček, na Elishu se vždycky dobře kouká a nejstrašidelnější z celého filmu jsou závěrečné titulky.:-)

Vizuálně vytříbené, esteticky obohacené o element Jennifer Lopez (jejíž herecké kvality jsou daleko za její vizáží), naroubované na Mlčení jehňátek, trošku stříhnuté virtuální realitou Matrixu, která se nachází v lidských myslích a taky vcelku bizarní. Takže solidní thriller, který ale přece jen více než nějakým "nervydrásajícím" příběhem zaujme svou precizní obrazovou stránkou.

Dobří režiséři mívají svoje úchylky. Sam Mendes sice zatím natočil jen dva filmy, ale už se začíná jeho úchylka projevovat - zřejmě rád nechává pozabíjet hlavní hrdiny svých filmů. Kromě toho je taky ale zatraceně dobrý vypravěč, který vás vtáhne hluboko do příběhu, který vypráví. Road to perdition je diametrálně odlišný od Americké krásy, přesto jsem ale měl po jeho shlédnutí podobný pocit jako na konci AK. A to, že po skončení filmu, člověk má v sobě nějaký pocit, je známka kvalitního filmového zážitku. Gangsterka o vztahu otce a syna. Mendes stihne říci vše, co chce, a přitom nenatahuje a ani na chvilku nenudí jako jiní slavní režiséři.