liquido26

První půlka docela nudí, ale závěrečná část v bance je naprosto skvěle natočená. 3,5

Kenneth Holden je bohatý finančník, který je zamilovaný do své známé. Ta však jeho žádost o ruku odmítne s tím, že má někoho jiného. Holden, ač nezná identitu jejího nápadníka, si najme mafiány, aby ho oddělali. Jeho drahá se však rozmyslí a k sňatku svolí. Holden sám začne trpět paranoidním strachem, že nyní se terčem mafie stane on sám. Rozhodne se dohodu odvolat, ale mafiánský boss, který od něj přijal peníze, je zastřelen svojí bejvalkou. Holden nyní začíná žít v permanentním strachu, že každý s kým se setká, může být vrah. ___ Na to, že se jedná o lacině natočený studiový hodinový film, to má překvapivě dobrý příběh, skvěle noirově natočený závěr a hořkou pointu.

Cestování v čase, 60. léta, motýlí efekt, trocha té alternativní historie ... Prostě bombastický seriál, který mě vtáhnul od prvních minut a teď, když jsem za tři dny dal všech 8 dílů, mě mrzí, že už je konec. Musím si sehnat knihu.

Svou dokonalou atmosférou naprosto unikátní seriál. Nejednou mě přitom zamrazilo. Původně jsem si během posledního dílu říkal, že druhá série je asi úplně zbytečná, ale nakonec se na ní těším.

Britský noir pojednává o nekvalifikovaném psychiatrovi se záletnickými sklony, který se snaží uzdravit britského vojáka, jenž se po návratu z japonského zajetí pokouší zabít svou manželku. První půlka nudná, druhá skvělá a skončit to celé mělo o deset minut dřív. Takhle je skvělé a nečekané vyvrcholení zazděno nudnou ukecanou scénou u soudu. Burgess Meredith si v 60. letech zahrál Penguina v seriálu o Batmanovi.

Stylově ponurá, atmosférická love story o dvou nesmrtelných upírech, lásce, žízni a rock'n'rollu. Krásný film.

K tomuto filmu jsem se dostal naprostou náhodou. Ve své posedlosti filmem noir jsem si na icheckmovies vyhledal nejdelší seznam noirů, neo-noirů, proto-noirů a filmů tímto žánrem ovlivněných (je jich tam celkem 962) a už několik let si jednotlivá dílka systematicky odškrtávám. Tento snímek se mezi nimi octnul omylem, záměnou za jiný noir Behind Green Lights (bez toho "the"). Každopádně jsem se rozhodl bez jakéhokoliv očekávání podívat se i na tenhle, který tam nepatří a kupodivu mě příjemně překvapil. Jedná se sice o levné studiové béčko, ale narozdíl od většiny ukecaných krimi snímků ze 30. let, které mají taky 60-70 minut, ale celou dobu nudí, má tento poměrně sympatického detektiva, který má docela chytré metody a poměrně zajímavý příběh.

Skělý noir z Británie o dívce, která odbouchla svojí sokyni a nyní čeká v cele smrti na popravu (anebo odklad). Sledujeme její každodenní rutinu v cele a na vězeňském dvoře a pomalu se tu ve flashbackovém vyprávění odvíjí události, které jí do cely smrti přivedly. U tohoto komorního britského snímku nějakou nudu nečekejte. Příběh zaujme hned od začátku a úroveň si drží až do konce.

Al Pacino je ten typ herce, který ovládne každý film, ve kterém se octne. Možná, že toto není jeho nejlepší role, ale charisma pořád má. V kombinaci s hudbou Johna Lennona a hezkým příběhem, který je občas vtipný a občas smutný, ale rozhodně se nesnaží hrát na city, což je dobře, mi to úplně stačí.

Celý obsah filmu by se dal shrnout do jediné věty: "Kterak se Napoleon prokecal až ke Slavkovu." Po výpravné, kostýmové nebo kulisové stránce je film sice v pořádku, ale jinak je to od začátku až do konce nebetyčná nuda, postrádající jakoukoliv akci (závěrečná bitva u Slavkova je sice výjimkou, ale oproti o deset let mladšímu Waterloo je naprosto nezáživná, nepřehledná a o ničem). Představitel Napoleona byl typově obsazen poměrně dobře, při jeho gestech a typickému stylu chůze s rukama za zády, jsem opravdu měl pocit, že sleduji Napoleona, ale bohužel nějakým větším charismatem neoplýval. Z herců nejvíc potěšili Orson Welles jako vynálezce Robert Fulton, který se císaři snaží neúspěšně prodávat svoje vynálezy parolodi a ponorky a Jack Palance coby rakouský stratég Weirother. Celý příběh sleduje Napoleona od doby, kdy se stal doživotním konzulem. Scéna císařské korunovace, která mohla být vizuálně zajímavá je přeskočena a pouze zmíněna se zásadní chybou, že papež nasadil Napoleonovi korunu. Ve skutečnosti si jí N. nasadil sám, aby ukázal, že má větší moc než papež.