xenopus

Bohužel u Zdeňka Mahlera nikdy se stoprocentní jistotou nevíte, které historky jsou pravdivé a které již ne, zde se však kritici ocitají na poměrně tenkém ledě, neboť některé, ač působí nevěrohodně, se stát mohly a v Mahlerovic rodině se takto třeba tradují ústním sdělením. Jinak: po letech čekání přišel dokument, na který jsem se těšil. Jenže v sedmidílné formě, která byla zvolena nevím proč, a v porovnání s předchozími Mahlerovými životopisnými projekty v podobě značně zestručněné. Nic lepšího tu ale holt není... Ve výsledku tedy poněkud rozporuplný dojem a těžko se mi věří, že se jedná o tvůrčí záměr mající plně korespondovat s rozporuplnou osobností G. M.

OBSAHUJE SPOILER Od počátku trochu dežavý, protože motiv s převlekem za amerického prezidenta jsem někde viděl... Uživatel Oskar mi pomohl a nyní již vím, že Reevese v pozdější neméně akční honičce nahradil Simon Pegg z Jednotky velmi rychlého nasazení :-). Jinak co jiného mám k filmu říct - dobrá režie zejména akčních scén a příběh lidí, kteří kvůli ušlechtilým ideálům páchají trestnou činnost (Bodhi vykrádá banky a koneckonců i agent Johnny Utah se zúčastní takového přepadení jen kvůli záchraně milované osoby) - hořkosladká pachuť. Ale surfařům to za to stojí, neboť sufrování je láska a životní osud. No jak pro koho... přijde mi, že stejně jako si freediveři do nebe vychvalují Magickou hlubinu L. Bessona, pro surfaře je zase toto ztělesněním podstaty jejich vášně - a navíc tu mají i akční scény, které Hlubině chybí - ta má ale zase humor, který jsem v Bodu zlomu postrádal zcela. Myšlenkový obsah filmu mě jakožto nesurfaře míjí, a tak zbývá jen poctivá akce a poctivá filmařina - málo na 5*.

Postava - herec: Clementis - Ján Kroner, advokát - Ivan Krúpa, Lída - Miroslava Pleštilová, Gottwald - Martin Zahálka, Beneš - Robert Jašków, Široký - Štefan Bučko, Masaryk - Vasil Fridrich, Husák - Ján Gallovič, Novomeský - Jaroslav Mottl, Hoffmeister - Martin Sobotka, Bedell-Smith - Dušan Jamrich, Erenburg - Vasil' Rusiňák, Stalin - Alexander Kučerenko a další. Scénář - L'uboš Jurík, Miro Košický. Scénář, na němž z větší části televizní film stojí vždycky, se povedl. Do jaké míry je příběh přibarven, nevím, nicméně biografická data sedí, a to je dobře. Film bych doporučil pro promítání ve škole, neboť komplexně zobrazuje období od Mnichova až do procesu se Slánským. Sice zmínky o dějinných událostech působí v dialozích násilně a až jakoby umělě do nich vložené, neboť děj samotný nikam neposouvají a pro zúčastněné nemají zásadní význam, nicméně v daném kontextu slouží velice dobře právě k lepšímu pochopení tehdejší složité situace geopolitické, politické, osobní a morální. Po dlouhé době jsem zhlédl něco z aktuální slovenské produkce a musím říct, že kdyby to mělo takto pokračovat, začal bych se na východ poohlížet častěji... Slabší 4*.

Díky svému dokumentárnímu stylu silnější zážitek než The Day After - a to je dobře. Takto naturalistický film jsem neviděl snad nikdy. U horroru dopředu víte, že jde pouze o film mající vyvolat emoce strachu a hrůzy, jenže tohle je skoro dokument stojící na velmi pevných a racionálních základech a vědecky ověřených faktech. Navíc jako TDA nekončí jen několik desítek hodin od výbuchu, ale pokračuje dál v řádu let - to si teprve člověk uvědomí ten dalekosáhlý a dlouhotrvající možný dopad svého neuváženého jednání - stačí málo a ocitneme se ve středověku; hnus, špína, nemoci a všudypřítomná smrt. Vše, co od té doby civilizace vymyslela, jako by ani nebylo... Brrr.

Nemohl jsem se zbavit dojmu, že celý film je tak trochu románově přibarven (zejména romantická linka mezi Hypatií a prefektem). S čím však ve filmu sympatizuji, je pravděpodobně věrné zachycení boje křesťanů s Židy či "pohany". Oč lepší jsou ale oproti těmto pohanům slepě věřící a nepochybující křesťané pálící plody moudrosti vzešlé z tisíce let kritického myšlení coby základu vědy? Křesťani byli od počátku sekta židovského náboženství, jenže od té doby, co je Římané ve snaze udržet si svoji velkolepou říši legalizovali, získali na moci, a ze sektářů (často náboženských fanatiků) se tak stali lidé, kteří svou novou víru šířili mečem a ohněm - a stát jim to toleroval, protože oni tím de facto sjednocovali lid - a to se státu hodí vždycky. Je zde také alegorie - podobným způsobem se kromě náboženství (včetně islámu) šíří jakékoli ideologie (včetně nacismu či komunismu). Zachovejme si zdravý rozum, a nebudeme muset všichni koukat, jak nám káží vodu a sami pijí víno - ať už to bude kdokoliv. (...) Poselství filmu je v této podobě pro mě jasné, ale jako historický film mě kdovíjak nezaujal. Silnější 3* především za výpravu a myšlenkový obsah.

Filmová poezie. (Zfilmovaná próza). Jenže prakticky bez příběhu - obsah by se dal shrnout do několika málo vět. Naštěstí o děj tady až tolik nejde - jde zde o charakter, výchovu, hledání místa ve společnosti, lásku, sex, přijmutí zodpovědnosti za své jednání - a to umožňuje Hallströmovi spolu s kamerou, hudbou, herci a perfektním výběrem lokací vykouzlit ten správný melancholický film o dobách již minulých. A přesně to také oceňují bezmezní obdivovatelé tohoto snímku. K ním se nepočítám, chybí mi tu drama a silnější příběh. Michael Cane zasloužený oscar a kvůli Monty Pythonům při každém vyslovení jména jeho postavy úsměv na tváři (This is the larch).

Už český název trochu ubírá - je parodií na jméno jedné z nejprodávanějších knih všech dob Dale Carnegie: Jak získávat přátele a působit na lidi (How to win friends a influence people). Simon Pegg hraje jako vždy, tj. suverénně, Kirsten Dunst mi k němu moc neseděla, no, Megan Fox také ne... Satirický pohled na pozlátko Hollywoodu i vše, co s ním a jeho slávou je spojeno, mohli takto zfilmovat pouze Angličané. Typický britský humor tam byl, ale bylo ho na můj vkus trochu málo - a to je škoda, protože dějová linka za moc nestála a ta romantická byla lehce předvídatelná, takže u ní divák se svými myšlenkami také moc nesetrvával. Zkrátka a dobře - nenáročná komedie, možná trochu překvapující role pro Simona (ale popasoval se s ní dobře) a ... to je vlastně všechno.

Zřejmě se zařadím do málo početného stáda, kterému se tato "dvojka" líbila více než "jednička" (rozuměj Honba za diamantem). Prostředí mi přišlo exotičtější, námět jakžtakž ušel, romantiky bylo tak akorát, ale akce v druhé polovině filmu bylo o trochu více a navíc okořeněné pro mě lepším humorem. Scénu honička se stíhačkou si budu pamatovat určitě ještě dlouho, zatímco žádná ze scén z "diamantu" mi v paměti tak moc neutkvěla. Příjemný film na odpolední siestu. Danny deVito ve filmu zahrál vtipnou postavu, která "diamantu" tolik scházela...

Tak nevím, jestli byl tenhle film bomba v době svého vzniku - triky jak z šedesátých let a z herců nevím, kdo by si zasloužil vyloženě pochvalu. A jestli byl bomba, tak nechápu proč. Dnes má svou cenu spíš historickou než uměleckou. Těším se na nové zpracování roku 2010. Netušil jsem, že věta "Vypusťte Krakena" pochází odsud. To ale film nezachrání - u mě je to průměr se vším všudy. Btw. všimli jste si, že s výjimkou posledního proslovu Dia nezazní během poslední skoro půlhodiny filmu jediné artikulované slovo, a přesto je závěrečný souboj Titánů aspoň podle mě nejlépe zpracovanou částí filmu? To si zaslouží obdiv, abych tu film tolik nehanil...

P. Dick má zřejmě talent na vymýšlení příběhů z budoucnosti, ale stejně jako Blade runner, i Minority report se u mě zcela minuly s účinkem. Spielbergův režisérský styl mi není úplně cizí, ale tady bylo zejména v závěrečných 40 minutách vidět, že mele poněkud naprázdno (možná až z posledního). J. Williams coby tvůrce hudby se docela snažil, ale proč mi jako scény s nejlepší hudbou přijdou zrovna ty, ke kterým hudbu nenapsal on, ale F. Schubert? U mě velké zklamání a pro mě uměle živený kult jednoho z dalších studených, bezpohlavních a bezcharakterních filmů.