Everyone

Viděl jsem prozatím jeden díl a vůbec to nebylo špatné.

Film o morálce, o sebeprosazení, o penězích, o moci, o skrytých machinacích, o mínění veřejnosti, o životních hodnotách a o donquijotství, jak předznamenala peripetie na univerzitě před závěrečnou katarzí.

Skvěle zpracovaný dokument, který se s ničím nepáře a zápletky nejslavnějších gangsterek před ním blednou. ___ Floridská 70. a 80. léta byla "divokým západem 20. století". V roce 1956 mělo Miami !jednu! policejní hlídku, tak se není čemu divit, že drogy měly zelenou. Vše začalo od marihuany. Když ji bylo dost, přišel na řadu kokain. Odpočinkové zaostalé přímořské město zažívalo renesanci a stavební boom, peníze se hrnuly do infrastruktury a poptávka po luxusním zboží rostla a město bohatlo. Konkurence mezi dodavateli začala růst a nastaly problémy mezi Kolumbijci a Kubánci. Kriminalita nezadržitelně rostla, tak jako počet předávkovaných. Objevily se první vraždy, které přerostly v otevřenou válku a bezostyšné zabíjení za bílého dne (vrcholem byla okázalá vražda na Floridském letišti uprostřed dopravní špičky ubodáním bajonetem). Miami získalo pověst Pekla v ráji. Televizní reportéři div nedávali před dvojnásobnými vraždami slovo "pouze". Z drogového průmyslu profitovali jihoamerické diktatury - Ortega, Noriega, Chavez,... Vše se obrátilo na konci 80. let a drogové syndikáty se rozpadly. Z krvavých peněz bylo vytvořeno dnešní prosperující město Miami. Z drogového odlesku dob minulých, který poskytl mnoho inspirace, vytěžily seriály typu Miami Vice svoji popularitu. ___ V dokumentu uslyšíte zcela otevřené výpovědi oněch cowboyů. Nechybí ani černý humor. Jednoznačně pět hvězd.

Jako akční podívaná skvělé (bojové scény v lese jsou jako vystřižené z vietnamské džungle, na to byl vycvičen, tomu rozumí), jako upozornění na vietnamský válečný syndrom rovněž (vracející se vzpomínky - válečné zajetí, přátelství utopená v krvi, vyrovnání se s civilním životem a postojem americké společnosti, kde je souzen v očích veřejnosti jako celá armáda (a politika), nikoliv jako válečný veterán, sám za sebe). ____ Za takovou spoušť by dostal doživotí, ne-li injekci, příp. křeslo, ať už se to seběhlo jakkoliv - ten konec mohl skončit "reálněji" - např. v tratolišti krve.

Já vlastně nechápu, proč se k Stoneovi staví většina komentářů ve stylu - Forma zvládnuta skvěle, vypravěč skvělý, ale proč nám cpe pohádku? ____ Rozklíčovat praktiky loutkoherců v reálném světě, kteří řídí svět (stát) skrze soustavu kladek a zacuchaných motouzů, není pro oko smrtelníka viditelné kor, když je většina diváků krátkozrakých nebo jen odvrací tvář či nechápou, co se před jejimi zraky odehrává. Vzhledem k nemožnosti vidět skutečné představení se vždy musíme spolehnout na stínové divadlo, které odráží realitu pouze pod určitým úhlem, proto je nutné hledat pravdu jako nezávislí historici. ____ Lidé nemají rádi komplikované a nedořešené věci. Neradi si bourají ideály. Nemají rádi spiknutí. Chtějí klid, který ale nikdy nebyl a nebude. V perspektivě, která se nabízí z malého středoevropského státečku, které nevládne téměř žádnou mocí v globálním smyslu, se zamotané celosvětové mocnářské klubko zdá jako výplod fantazie. Toto není žádná fabulace, to je realita. Amerika, jakožto novodobý Řím, impérium 21. století, pomalu ztrácí svoji dominanci, ale po 2. světové válce hrálo prim. Pomocí půjček rozhýbávala motor světové ekonomiky a zavázala si tak západoevropské spojence. Poválečná doba byla složitá a vedla k politické bipolaritě. Svět byl ohrožován nukleárními hlavicemi a antikomunistickou propagandou (lidé byli vyhazování z práce za neamerické názory nebo jen na základě udání - co nám to jen připomíná?). Spirála protisovětského šílenství napomohla rozvoji mnoha bezpečnostním organizacím, které nabyly silného postavení. A do této situace vstoupil mladíček, který měl svou hlavu a většině se do krámu nehodil. Zkracoval jim rozpočty, omezoval moc a dle jejich mínění ohrožoval americkou bezpečnost. A tak bylo jen otázkou času, než ho odstraní. Když to vzhledem k jeho popularitě politicky nešlo, tak přikročili k razantnímu kroku dne 22.11.1963. ____ Děje se to po celém světě, děje se to i u nás, na podnikatelsko-politické (mafiánské) úrovni. ____ Je to boj o moc! ____ A svrhnout vinu na nějakého pomatence (psychotik, narkoman, náboženský fanatik,...) či politického nepřítele (organizaci nebo nejlépe jednotlivce - toho se nejsnadněji dá zbavit) jako byl Lee Harvey Oswald se zdá být dokonalým plánem. ____ Některé věci nemusí (a patrně ani nejsou) být v této konspirační teorii pravdivé (bohužel každá konspirační teorie má handlivý přídech zcela automaticky, pod celoživotní výchovou autorit = výplach mozků, a budí ve stoupencích v očích veřejnosti pocit pomatenosti a neoprávněné paranoii) a o atentát jako takový nejde, jde o to si zodpovědět na otázku proč, která nás nutně musí zavést k otázce mocenské.

Nevím, jestli to neovlivnila nadabovaná verze, kterou jsem viděl, ale tak slabý film jsem nečekal. Ale z Dalipa Singha šel vážně strach :-)

Vlk z Wall Streetu aneb tříhodinová profesionální deformace. Podívejte se na svého nadřízeného (popř. kolegu, pokud nemáte ambice nebo štěstí či schopnosti) a uvidíte sami sebe za pár let. Jestli je Vám tento obraz proti srsti, změňte zaměstnání, pokud máte možnost volby. Záleží, jakou máte náturu, jaký sledujete cíl, které prostředky jste ochoten k dosažení cíle použít, jaké tlaky jste ochoten přestát, atd. ____ Adrenalinem opojení, často méně duševně založení, mladí egoističtí mentálně vypjatí mamonáři, jedoucí na vlně euforie v liknavém prostředí fortuny, bezbřehé finanční hostility, vysoké konkurence a zákeřných intrik, poddávajícím se satisfakci prvního a posledního patra Maslowovy pyramidy, v ojedinělých případech na svém osobní profesním vrcholu implodují pod silou policejních autorit, které ignorují pod vlivem sexuálně-narkotické extáze. Na druhé straně stojí svět lidí bez jachet. ____ Když jsem občas vyslechl mluvit úspěšné podnikatele, kteří promlouvají o svém "výjimečném" životě, tak se nikdy nemůžu zbavit dojmu, že slyším vyprávět legendu o nějakém svatém. Každý, kdo si jde za svým snem a dosáhne toho, co si zavdal, ten si zaslouží obdiv, pokud nešlape po základních lidských právech a pokud svým konáním přispěje společnosti, tak dvojnásob. Ale každá marketingová rétorika (v lepším případě) či pouhé osobní chvastounství mají své meze v sebereflexním smyslu nebo častěji v posluchačovy trpělivosti. Například poslouchat nabubřelé finanční ego nějakého pozvaného top manažera za vysokoškolskými katedrami je žaludek obracející nehoráznost. Nebo nějaká motivační přednáška, která je mnohdy přenositelná jen na úrovni neopakovatelných případů, takže je jednoduše řečeno k ničemu. Ono tak nejde o jednotlivce, jako o celé to prostředí, které glorifikuje vedoucí pozice a nejedná se vlastně o nic jiného než o novodobý ekonomický kult osobností, který chce akorát podřízené vysát a před nárokem na starobní důchod pohřbít. ____ Výplata (peníze) jako odměna za míru odvedeného užitku společnosti neplatí! Bohužel. Všeobecná výše mezd je postavena na jiných základech. __ Peníze a moc s ní spojena začala nahrazovat před více než dvěma sty lety modrou krev. Kdo má peníze a moc je společenským nadčlověkem. Jiné teorie se moc neosvědčily. Regulace brzdí rozvoj, ale zabraňuje rozevírání sociálních nůžek. ____ Zajímala by mě jedna věc - kolik je takových morálně silných "nefilmových" policistů ve světě plného korupce, kteří se nedají uplatit? Soudních porot, které se nedají zastrašit. Nezávislých soudců. Kde je Montesquieuho Duch zákonů? Z běžného života člověk musí mít stále silnější pocit, že pokud je člověk až moc vlivný (peníze, moc), tak si i spravedlnost zaplatí. Ale jak by to asi v Hollywoodu vzedmulo vody, kdyby továrna na sny začala bořit zamýšlenými blockbustery, ne-li oskarovými adepty, sny. ____ Sečteno a podtrženo mi tento film se svým životním postojem připomněl československou filmovou klasiku a tím je Vrchni, prchni (a i tento film), který trefně vystihuje odvyprávěná pohádka na dobrou noc, Prase v žitě. Vrána: Tak, Honzíku, poslouchej. Byl jeden čuník a všichni mu říkali: Nelez do žita. Jenomže ten čuník se každou noc odhrabal a šup do žita. Tam se měl... Honzík: Jako prase v žitě. A to je celý? Vrána: Ne. To má ještě pokračování. Ten čuník byl ze všech nejtlustší, a když přišla doba zabijaček, šel první na řadu. Honzík: Zabili ho? Vrána: No. Ale ty ostatní pak taky. Ale jenom ten jeden si mohl opravdu říct: Byl jsem v žitě. ____ Nehodnotíme tady životní skutky a morální kredit dalšího Gordona Gekka, ale film, který je kaviárem obloženou jednohubkou, servírovanou na stříbrném tácu, poprášeným jihoamerickým sněhem, kolébajícím se na vlnách jachty s vlastním heliportem. Film Vás pohltí od prvních momentů jako samotný kokainový prášek, ale se závěrečnými titulky jeho účinek pomíjí a žádnou závislost nezpůsobí, i přesto musím dát plný počet. Dobře jsem se bavil.

Od parou poháněného vibrátoru k sociální revoluci.

Tento film, tak i Michael Bay nabízí to, co si dnešní mainstreemový divák přeje (30 000 hodnocení...2014) - vizuální okázalost nabitou akcí s útěkem do fantazie nebo blízké budoucnosti. Čím těžší realita, tím více se daří nejen výrobcům alkoholu a cigaret, ale i scénářům s tématikou sci-fi a fantasy. Tento fakt jde ruku v ruce s novými technologiemi, které tomuto žánru sedí skvěle a vytvářejí originální podívanou s nenáročným obsahem.

Vizuální stránka - skvělé. Zbytek se ode mě odrážel jako od štítu Captaina America. Ještě, že Američané oplývají armádou superhrdinů, kam bychom jinak přišli, Krtečku.