Gaaron

Stará známá partička britských komiků, co bez sebe nedá ani ránu, to rozjela ve velkém stylu a na kolotoč ochotně nasedly i hvězdy Leeova formátu. Ač gagů k opravdu upřímnému smíchu je pomálu, celý film udržuje na obličeji pobavený škleb a v srdci velmi hřejivý pocit z toho, jak moc si to všichni evidentně užili. Rozhodně si ještě párkrát zopakuju. /// Po druhém zhlédnutí zvedám ze 3 na 4 hvězdy. Ten film je fakt hrozně milý :-)

Hodnocení ani ne tak samotného filmu, jako spíše kino-zážitku. Ale musí se uznat, že docela dost scén a hlavně hlášek bylo, jak se říká "fér". "Retreat!" "Hell!"

Po prvním zhlédnutí dávám 3 hvězdy JEN A POUZE za excelentní výkony Pánů Herců, neboť McCarthy mi (v opozici ke svým skvělým románům) nenabídl jedinou větu, která by byť trochu rozechvěla můj hladový intelekt. Možná to byla jakási filozofie pro Amíky, nevím (omluvte kulturní stereotypizaci). Nebo jsem se možná špatně vyladil a něco důležitého mi uniklo. Anebo to mělo být o ničem, postmodernismus mi byl vždycky záhadou...

Clint v definitivní podobě svérázného starého pána, který si bude vyprávět, jak jemu se zachce a je mu jedno, co si o tom myslí ostatní (jejíž téměř hotovou podobu předvedl již v Gran Torinu, aby se stáhl k rutině v Invictus). Nemusíte s ním souhlasit. Dokážu si dost dobře představit, proč nebudete. Film je sice řemeslně bezchybný, co se režie týče (nic jiného se od Clinta čekat nedá), ale kompozičně je značně pochybný - tři nesouvisející příběhy, co se protnou až v samotném závěru? weird a velmi lehce to mohla být děsná nuda. I samotný námět bych asi obešel širokým obloukem, točit to někdo jiný. Ale tohle je prostě trademark do morku kostí. A myslím, že když toho starého nevrlého amíka milujete, není co řešit. PS: Damon zase výborný, jako poslední dobou všude. A to jsem ho kdysi neměl rád.

Ze začátku se filmu vůbec nedařilo mě přesvědčit, ale postupně docela tempo nabral (i když prostou zápletku bohužel nezakrývá ani pořádně propracovanými postavami, jak to dělá verze Coenů) a závěr mi přišel ještě víc strhující než v letošním remaku (nejspíš hlavně díky kontrastu mezi ním a unuděným zbytkem filmu). Wayneův Cogburn není ani zdaleka Cogburnem Bridgesovým, přesto měl své velmi světlé momenty (ta postava je prostě skvělá sama od sebe), a u některých hlášek jsem litoval, že si je Coeni neponechali. Celkově přimhouřené oko za ten správně nostalgický feeling.

Vytrvalost, s jakou ostatní zadupávali do prachu Darabontem v prvním díle nahozený koncept, si málem zaslouží obdiv... po čím dál tragičtějších dílech (až k uzoufání nudným 4 a 5) teprve poslední díl v samotném svém závěru naznačil, že by to snad do budoucna mohlo o něčem být, pokud to Darabont vezme zpátky pevně pod kontrolu... naprosto nechápu rozhodnutí udělat do začátku jen 6 dílů, 1. série jich evidentně měla mít minimálně 20, aby vůbec měla nějaký smysl.

Damon mi konečně dokázal, že je fakt dobrý herec, i když mu zrovna za zadkem nestojí Greengrass, a páni v kloboučcích mě tak bavili, že jsem se celou dobu smál (a díky tomu jsem si film i docela dost užil, tak snad to byl aspoň trochu účel). Na režijní prvotinu rozhodně skvělý pokus, a když se v něm člověk nerýpe a bere ho jako novodobou pohádku, i dost příjemný film.

Sice jen využívají lákavé nálepky teorie evoluce, aby prodali romantické drama o manželské lásce po ztrátě dcery, leč na svůj žánr je to příjemně civilní, dobře odrežírované a hlavně skvěle zahrané. Největší uznání patří Bettanymu za Darwina, Connelly je sama o sobě dostatečným důvodem koukat na cokoli a epizodních roliček se dostalo i takovým fajnovým Britům, jako jsou Ash Morgan nebo Sherlock Holmes ;)

Je to staromilsky pomalu vyprávěné (to my rádi, milášku) a z každého okamžiku je vidět vymazlená snaha o absolutní žánrovou poctivost, u té to ale bohužel (u kohokoli jiného bych řekl bohudík, ne tak u Coenů) končí. Kdybych se nechal opít Bridgesovými skvělými hláškami a záplavou parodických momentů, byl bych příliš nekritickým divákem. Mnohokrát jsem během filmu vzpomenul Bratříčku, kde jsi?, který mi s Opravdovou kuráží přišel jaksi spřízněný, a ve kterém daleko lépe a za použití mnohem, mnohem jemnějších metod (zde jsou občas tak hollywoodské, až se člověku spouští krev z nosu) funguje psychologická drobnokresba postav, která se tu v komentářích vychvaluje. Čtvrtá hvězda s váháním a převážně za Bridgese, který si, věrný povaze své postavy, krade film pro sebe.

Zmatené děti, pobíhající odnikud nikam v pěkném, leč levném prostředí.. no, koukat se na to dalo.