Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Horor
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční

Recenze (885)

plakát

Diagnóza vražda (1993) (seriál) 

Ještě pořád mnohem sympatičtější než ty dnešní kriminálky.

plakát

Noční můry (2006) (seriál) 

Něco jako Věřte nevěřte, ale dokumentární a snad věrohodnější. Kdysi mě duchové a paranormální jevy hrozně fascinovali, ale dneska mě už takovýto seriál nedokáže chytit za srdce.

plakát

Zloději myslí (1972) 

Zloději myslí. Škoda, že nemyslel i ten, kdo tvořil dialogy pro tento film. Slyšet herce takového formátu, jako je Christopher Walken, říkat takové nesmysly, je do nebe volající.

plakát

V dostihovém sedle (2007) 

Pokud máš rád nudu a neo-westerny, kde se neobejde jediná věta bez sprostého slova nebo narážky, tak je tohle něco pro tebe.

plakát

Nebezpečné vztahy (2016) (pořad) odpad!

Jaké kino byste čekali ve večerních až nočních hodinách na TV kanále Kino Barrandov? 5 let starý hollywoodský áčkový akčňák nebo snad nějakou starší evropskou komedii? Kdepak. Dávají tam tři po sobě jdoucí díly pořadu z vlastní produkce, kde se skupina herců-neherců za almužnu ztrapňuje před zaplacenou kulisou ve studiu a předstírají, že jsou ta či ona postava v tom či onom vztahu k jinému herci-neherci ve studiu a řeší před zraky diváků své rádoby vztahové problémy a všem jim vládne pevnou rukou král všech televizních ubožáků Honza Musil, který zde přijal roli lékaře lidských duší a moralisty, a tak zde přítomné herce-neherce kárá, usměrňuje a promlouvá k nim. Celé je to čiré zoufalství, naprostý televizní odpad, a to, že je to ještě předstírané, to tomu dává korunu. Bohužel, žijeme v tak, v jistém slova smyslu, nemocné společnosti, že i takovýto pořad si dokáže najít své skalní příznivce a na Barrandově se již několik let těší velké oblibě a má mezi ostatními otřesnými pořady, kterým vládnou zase jiné ztroskotané celebrity, jimž se Barrandov snaží přiřknout status hvězd televizní zábavy, své pevné místo.

plakát

Moc osudu (2006) (seriál) 

Nikdy bych moc nevěřil, že budu turecký seriál hodnotit hvězdičkami, ale ty obýváky na dvorech a ex-badmintonista Petr Koukal coby Mehmet Akif Alakurt to na tu jednu vytáhli.

plakát

Ostrov děsu (1970) 

Toto je právě ten případ, kdy hudební složka dominuje nad filmem a vytahuje ho z průměru. Skvělé Umilianiho score je tak právem významnější než samotné giallo, které sice nejde vyloženě proti logice, ale při nekterých skutečnostech musí být divák docela shovívavý.

plakát

Krvavá Amazonka (1985) 

Já vždycky trestám cannibal boom filmy odpadem za surové zacházení se zvířaty a jejich nesmyslné vyvražďování kvůli zbytečným scénám do filmu. Tady už ale nic takového nebylo. Pár záběrů na lov zvířat jinými zvířaty, úplně normální, jako z dokumentárního filmu, a ten přeseknutý had už byl "mrtvý", protože bylo ze záběru vidět, že je nařezaný a nachystaný pro useknutí, tudím byl buď umělý, nebo, doufám, snad aspoň předtím umřel rychlou smrtí. Jako film to také není zase tak zlé, v rámci žánru příliš měkké, ale nuda to nebyla.