DooFooS

Měl jsem to štěstí vidět nejdříve film, který mě teprve zavedl ke knížce. Být to naopak, asi u toho trpím, jak pes, protože to subjektivně nejdůležitější tam buď není, nebo je to značně zdeformované. Pokud jste tedy četli knížku, neztrácejte u tohoto filmu čas, ale pokud se vám dostal do ruky ještě před knihou, pak směle do toho. Rozhodně se nebudete nudit a chvilkami ani chápat. Za pozornost zde stojí výkon Jodie Foster, který je pro mě výjimečný nezvykle velkým množstvím pozitivních emocí. Na ty rozhodně nejsem v jejích rolích zvyklý.

Ze začátku to bylo trochu na můj vkus latinskoamericky ukřičené, ale postupem času film nabíral hloubku a jako komedii bych ho označil jedině s přívlastkem hořká a jak je známo: Hořka je dobrá a tady to platí dvojnásob. Čtvrtou hvězdu si pak u mě pro film vydobil scénář.

Vysoká kvalita většiny příběhů a stále nabručený Dalziel doplněný charismatickým Pascoem jsou atributy, které tento detektivní seriál řadí mezi ty, ke kterým se vždy rád vracím.

Některé momenty z deseti provázaných povídek rozhodně stojí za vidění, ovšem jako celek to asi nepůsobí tak originálně, jak bylo zamýšleno.

Převažně studiové hrané pořady, které mi nikdy k srci nepřirostly a nebýt populárně naučných exkurzí asi bych lítal někde venku s balonem.

Za dob Magionu byl pro mě čtvrtek populárnější než pátek.

Komedie, která rozhodně neurazí.

"Dokázal jsem to, protože si nešetřím sílu na cestu zpět."

Poslední kloudné detektivky u nás vznikly už hodně dávno a Ďáblova lest byla jen dalším potvrzení tohoto pravidla. V každém případě to ale byl na české poměry detektivní nadprůměr.

Neuškodí, neublíží, nepřekvapí.