Vrah Rosemary

Po všech těch chválách, co jsem na tenhle horor slyšel, jsem myslel, že to bude slušná béčková podívaná. Bohužel jsem se spletl. Ty maturiťákové horory už mi začínají splývat a The Prowler patří zrovna mezi ty méně originální. Logika si opět vyšla někam daleko na špacír, chvilku po začátku se dostaví nemyslitelná nuda a jediné, co lze ocenit, jsou efekty Toma Saviniho. Děravý scénář mě místy opravdu ve zlém udivoval a nejvíc mě dopálí, když si hned na začátku otipuju vraha a trefím se. Zde je to opravdu velmi okaté. Na bohatý rok 1981 je tohle velmi slabý film. Nemůžu doporučit. Slabé dvě hvězdy a velké zklamání. (06.02.2012)

Konečně jsem dodatečně shlídl tenhle provařenej slasher, o kterým jsem četl už jako malý dítě v katalozích že přichází do půjčoven. V té době ale mne, na rozdíl od spousty jiných tahle záležitost minula, tak můžeme zhodnotit až teď. Jedná se o povedený slasher emerické produkce, s dobrým pošukem ve vojenským mundůru (chemická jednotka?), dobře vygradovaný, napínavý a s hutnými gore scénami. Tady velký palec nahoru, krev stříká, oběti ječí, vidle probodávají nahé tělo, nůž projíždí hlavou i krkem, maestro Savini odvedl jako obvykle slušný kus práce, takže pro všechny začínající amatérské filmaře a tvůrce gore efektů - nejlepší je učit se od mistrů řemesla, takže zde. Jinak vše šlape jak má, já jsem spokojen, dobře odvedená práce, pětka to není, takových filmů je hodně, ale slušná čtverka jo. Akorát škoda, když vynechám úvodní mordýřskou ántré sekvenci z roku 1945, tak potom největší kočka z celýho filmu to chudák odnese hned jako první, to mě mrzelo, mohla si zahrát víc. 7/10 (05.04.2011)

Podstatou slušného slasheru jsou dobře provedené a nejlépe i rozmanité vraždy a Prowler je v tomto ohledu naprosto dokonalý. Vidle a dlouhý nůž coby vražedné nástroje slibují pro krvelačného diváka spoustu zábavy a té se mu i dostane. Základ je naplněn beze zbytku. Herecké obsazení mi ale vůbec nesedlo. Hlavními kladnými hrdiny jsou na první pohled slabošský zástupce šerifa a jeho přítelkyně se sex-apealem věčné panny, celou dobu jsem si přál jejich bolestivou smrt, která ne a ne přijít. Tato dvojice se navíc velmi záhy dostane do centra veškerého dění a máte je před očima téměř celou stopáž. Ostatní postavy jakoby ani nebyly, nepočítám-li jejich krátké krvavé výstupy se zakukleným "vidlákem". Mezidobí mezi jednotlivými mordy jsou někdy opravdu dlouhá a herecké kreace onoho dobytčího dua byly doslova utrpením, a to se opravdu nepočítám mezi náročné diváky. Abych to ale nějak shrnul, patřím mezi fanoušky sekerového žánru a Prowler mne nezklamal a nebýt v hlavní roli skot, mohl bych mluvit i o nadšení. (07.12.2014)

Zito výborne pracuje s atmosférou a hudbou, že by mu aj veľký Hitch mohol závidieť. Síce ja som mu ako skúsený hororový divák na jeho falošné ľakačky neskočil, ale takúto mrazivú atmosféru som zažil len v pár hororoch. Na rozdiel od Alfreda ale nenecháva vraždy na divákovej predstavivosti, ale ukáže ich vo všetkej ich kráse nádherne zblízka. A žiadne švihnutie nožom popod hrdlo alebo pichnutie vidlí pod pazuchu, ale čistý záber, ako nástroj vniká do živého mäsa, úplná delikatesa pre hororového fandu. Divím sa, že tento frajer v maskáčoch sa nestal rovnakou legendou ako Freddy či Michael Myers a že z tohto nevznikla ďalšia nekonečná séria. Každopádne tento podarený slasher radím na úroveň jedničiek Halloweenu a Nočnej mory z Elm Street. (25.03.2021)

Mnohým ľuďom sa slasher horory (ktorých vynikajúcim príkladom je Vrah Rosemary) zdajú úchylné. Človek je v podstate odnepamäti tvor agresívny (viď staré obrazy sadistických mučení svätých, pred ktorými sa má kresťan ešte modliť). Skúste si vyhľadať obrazy martýria sv. Erazma, ktoré namaľovali Dieric Bouts (15.stor.) a Nicolas Poussin (17.stor.) a potom skúste povedať, že západná civilizácia nie je úchylná. Keď som túto fiktívnu a teda akceptovateľnú hororovú fantáziu videl prvýkrát, cítil som sa ako po poriadnej opici a k filmu som sa vrátil až po desaťročí. Režisér Joseph Zito nie je žiadnym majstrom v budovaní atmosféry, avšak jeho neuveriteľná hardcore verzia slasheru je žánrom, ktorý akúkoľvek atmosféru presahuje. Ak vo Fulciho filme obeť s prebodnutou hlavou umiera okamžite, Zito jej dáva ešte desať sekúnd. Ak Steve Miner necháva Michaela Myersa podrezať obeť jediným rozmachom, Zito štylizuje vraždu tak, ako keby šlo o krájanie chleba. Za tak intenzívne zážitky sa menej než päť hviezdičiek nedáva. Nemyslím, že je vhodné dívať sa na tento film dookola celý týždeň, rozhodne som však presvedčený, že toto dielo reflektuje objektívnu realitu sveta i subjektívnu realitu človeka omnoho zdarnejšie než väčšina iných filmov. Záverečné scény ponorené do znejasňujúceho oparu majú snový charakter, v ktorom sladké snenie ústi do nočnej mory a anticipuje "Elm Street". (14.01.2005)