Romance za korunu

Díval jsem se na to chvíli a měl sto chutí to vypnout, ale pak jsem si uvědomil, že bych zbytečně a nenávratně ztratil deset minut života...a tak jsem to dokoukal až do konce. Ách jo. Vím, jsem hříšný člověk, ale přeci jenom, takovýhle trest jsem si nezasloužil. Ještě že jsem se ráno pořádně nafutroval, do zítra to bez jídla v pohodě vydržím. Musela to být děsná doba, ten prostředek sedmdesátých let. Pravda, v Africe jsme podle hlavního hrdiny nějaký ten zvuk měli. Stačilo říct Čeko a černoši prý zavýskli radostí, zatančili tance a vycídili hrnce. Ale v civilizovanější Evropě to bylo jiné. Zatímco na západ od nás se pomalu chystala panková vlna, u nás se šestnáctiletí rozplývali u nahrávek Gotta a Vondráčkové a vyžívali se v klubech pro mladé, kde stěny zdobil Gotwald rebelsky zachycený v černobílé barvě. A kdyby jenom to, podle vlasů a permanentně zkouřeného pohledu mladý hlavní hrdina evidentně obdivoval i Kájovu image. Ale pravda, abych je jen nehanil, mládež si sem tam kapku zarebelila, jinak by si neobjednávala kokakolu a občas nehodila nějaký ten peníz do hracích automatů. Což mě překvapilo, že už v socialismu něco takového existovalo, to jsem o tomhle zřízení měl lepší mínění. Jinak se nedá jednoznačně říct, že by hlavní hrdina Píďa byl zápornou postavou, to určitě ne. Donesl Helence její zapomenuté šaty, takže nemusela vystupovat nahá (a tím zachránil život její garderobiérce, kterou původně náš národní poklad v prvotním záchvatu zkopal do kuličky, kterážto scéna ale byla později vystříhnuta a nahrazena jinou, kde Helenka zcela psychologicky nepřesvědčivě svou služebnou naopak smířlivě hladí a utěšuje "Vždyť se nic nestalo"). Taky byl slušně vychovaný, třeba jak Helenku uprostřed živého rozhovoru, kdy ona mu něco zaníceně vykládala, požádal "prosím vás, můžu už jít, já bych si chtěl poslechnout Karla Gotta!". Ještě štěstí, že se Helča umí tak ovládat. A taky byl statečný a pevného žaludku, minimálně já bych klíďo Píďo jako on Štaidlovu klobásu do pusy nevzal. A taky byl štědrý, za lístek žádal Marunu jen o korunu. No a ten závěr... Brynych musel být neskutečný sadista. Nejenže zopakoval všechny Gottovy a Vondráččiny písně, co se ve filmu mihly, ale pěkně rozpálenou železnou korunu tomu nasadil dialogem mezi ústřední mileneckou dvojicí nezapomenutelných názvů Píďa a Maruna, kdy ona brečí a on ji utěšuje: Ale já vážně s Vondráčkovou ani s Urbánkovou nechodím! (09.08.2013)

Je důležité splnit normalizační plán na 120 decibelů. A mládeži dejme hrdinu z lidu. Dejme jim učně Píďu. Usnesli se toho roku rudí ďáblové a odklepli hudební film, který plnil kritéria své doby. Z dnešního pohledu je hudebně vykloktaný, tehdy se v něm ale sešly hudební veličiny, které prostě v té době byly populární. A nabídly celkem zoufalý hudební kokeškoktejl, prostě patrně to nejhorší, co vyplodily. Hudebně je tedy film na zacpání uší. O něco víc mě film bavil svým obsazením. Ještě než zesnulý Erik Pardus zakotvil v Četnických humoreskách, překypoval zde mladistvou vizáží i hustým provokativním "bítlsáckým" vlasem. Mirka Šafránková, to byl v podstatě erotický symbol jinochů, kteří do dědotrenek posílali kapky z pinďourů, když uzřeli její kukadla. Obrazovou fazonu podržel skvělý kameraman Emil Sirotek. Dál se nemá smysl bavit o kvalitě. Vladimír Kalina, jinak poměrně zdatný scenárista, vyplodil jeden ze svých nejslabších scénářů. Vtip v křeči, vše idealisticky nalajnované, každý se přátelí s každým, zápletka liknavá. Zdeněk Brynych měl bohatou filmografii. Jeho filmy se určitě nikdy nevyrovnaly tehdejším režijním špičkám. Tenhle film má určitě netradiční herecké obsazení, neokoukaného hrdinu. Hudební složka je strašná. Dneska to působí celé naivně, nekomplikovaně, prostě hotový socialistický (hudební) ráj. A on ten film je docela peklo.4/10 (30.10.2017)

Byl jsem tenkrát prakticky ve stejných letech jako hrdina té doby a tak budu zřejmě neobjektivní. Ale atraktivní prostředí šoubyznysu spojené s příběhem puberťáka, který se snažil být svůj a sám si dokázal pomoc v nejednoduchých situacích a ještě z toho vytěžit víc než maximum - co víc si přát... 75%. (11.12.2009)

Je to sice blbost na entou, ale nic hrozného to taky není. Děj zde není, ale nejspíš ani neměl být. Já sám beru "Romanci za korunu" jako takový přehled zpěváků tehdejší doby. Je to de facto estráda zabalená do filmového hávu. A pokud na to přistoupíte, určitě se žádná tragédie konat nebude. Ale zároveň hodně záleží na tom, jak máte rádi hvězdy tehdejší pop music. 40%. (19.09.2008)