Noční jízda

"Vy jste všichni chlapi stejní, ženská je pro vás jak sklenice piva, vypijete ji a jdete"  By mě vcelku zajímalo, kolikrát se  taková taky docela "stejná ženská" nechá tak vypít?  Malá československá studie nevěry, která sice nejde nijak do hloubky, ale vcelku se trefuje do černého. Stačí příležitost, kapka pokrytectví a už v tom (možná i zase a znovu) lítáme, haťapaťa... Anekdotický, takový až bakalářský, konec jinak docela sžíravě ironického příběhu, je  pak sice úsměvný, ale trochu to celé vlastně shazuje a je to škoda. Do této doby bylo sledování "morální mlhy" hlavního hrdiny naprosto báječné a osvěžující.  Zatímco ta meteorologická se postupně rozpouštěla, ta jeho psychologická jen houstla a s jeho poslední větou, tedy "Já jsem ale blbec" nelze než souhlasit.  A jen tak na okraj, já nikdy o své ženě nepřemýšlel  jako o "své staré" a už vůbec tak o ní nikde nemluvil. Čili asi nemám koule nebo tak něco, že? (22.07.2023)

Kdo by to byl řekl, že tu za Československa vznikla taková klasická road movie... A celkem povedená road movie, jen mi z ní kazí dojmy místy uměle působící scénář, ve kterém některé dialogy zní, jako by zde byly jenom kvůli tématu, nikoli kvůli tomu, aby to všechno působilo skutečně uvěřitelně. A i když to po odjezdu z Prahy začne krapet ztrácet dech a v tu chvíli jsem se začal obávat, že už to moc nepředvede, závěrečná pointa to naštěstí zachránila a tuhle část skvěle vynahradila. Skutečně to má dost do sebe, ať už po filmařské stránce nebo všemi těmi lidmi, které Staněk po cestě potká. Jen škoda těch nedostatků, jinak by to skutečně byl skrytý nedoceněný klenot československých televizních filmů - a svým způsobem jím je tak jako tak. 4* (11.12.2021)

„Člověk se potlouká po tom světě sem a tam...“  Tak světem československého filmu jsem se před několika lety protloukal hodně a poměrně dlouho, ale přiznám se, že tento snímek mi unikal a až donedávna jsem absolutně o něm neměl tušení. Vůbec jsem nevěděl, že František Filip natočil v rámci své velmi pestré a bohaté tvorby i takhle zajímavou road movie ze současnosti, s charismatickým Radkem Brzobohatým jako mužem za volantem na nesnadném rozcestí... Úžasný film s podmanivě temnou atmosférou a neustále přítomným napětím, vůbec žádná politika, žádné budování světlých zítřků, ale až působivě realistický příběh jedné noci v životě obyčejného muže, ve znamení dlouhé vyčerpávějící jízdy načerno a řadou pocitově nejrůznějších příhod. Tím stupňujícím se psychologickým dusnem během jízdy náklaďákem uprostřed všudypřítomné tmy a mlhy mi to dost připomnělo Verneuilův snímek Des gens sans importance, ale Noční jízda měla pro mě daleko větší švih. Jana Hlaváčová sice neměla velkou roli, ale i těch pár minut jí postačilo na to, aby svým hereckým umem i šarmem rozsvítila velké světlo uprostřed té mlhavé temnoty. Skvělé rovněž je, že Filip stihl tento film natočit ještě černobíle, protože v barvách bez téhle „šedivé“ atmosféry by zdaleka neměl takové grády. [90%] (10.11.2021)

Ja myslím, že sa mu to hľadanie samého seba podarilo. Celý nabudený išiel pátrať po niekom, komu sa nedá veriť, až našiel, v odraze skla, ktoré tak rád čistil... Charakterová štúdia osoby, ktorá dokazuje, že byť ochotný ešte neznamená stať sa lepším človekom. Môžeš byť totiž ochotný aj urobiť poriadnu blbosť. Brzobohatý má však takú charizmu, že sa nezmestí na miesto šoféra a spolujazdca nákladiaku, časť z nej musí ostať aj na korbe. Ostatné postavy sú viac-menej len spúšťače jeho povahových vlastností. Takže posúvajú dej dopredu, ale stále je to one man show. (12.07.2023)

Staněk, chlap větrem a životem ošlehaný, který není žádný třasořitka. Je tu však jedna věc, která ho drtí a tou je jeho žena. Co dělá, když není doma tak dlouho? Nenašla si náhradu? Stýská se jí? A máme tady noční jízdu. Nikdo ho nezastaví před jeho chorobnou zvědavostí. Musí jet za ní děj se co děj. Cestou začne přemýšlet o hledání všeho možného, ale třeba najít sám sebe je setsakra těžké. Pár takových možností jak se poznat se mu naskytne cestou při několika situacích, které ho na cestě potkají, dokonce i přímo v domě, kde bydlí. Nicméně závěr sebepoznání, které vyřkne na konci je trochu úsměvné vzhledem ke vzkazu, který se k němu dostane. Někdy se k nám odpovědi dostanou cestou, kterou by nikdo nečekal. Je to taková menší studie jednoho obyčejného člověka, která není vůbec nepravděpodobná a o tom to je. Bezvadná atmosféra černobílého filmu vše jen podtrhává a skvělý výkon Radka Brzobohatého tomu dává to správné grády. (24.07.2023)