Noční jízda

"Vy jste všichni chlapi stejní, ženská je pro vás jak sklenice piva, vypijete ji a jdete"  By mě vcelku zajímalo, kolikrát se  taková taky docela "stejná ženská" nechá tak vypít?  Malá československá studie nevěry, která sice nejde nijak do hloubky, ale vcelku se trefuje do černého. Stačí příležitost, kapka pokrytectví a už v tom (možná i zase a znovu) lítáme, haťapaťa... Anekdotický, takový až bakalářský, konec jinak docela sžíravě ironického příběhu, je  pak sice úsměvný, ale trochu to celé vlastně shazuje a je to škoda. Do této doby bylo sledování "morální mlhy" hlavního hrdiny naprosto báječné a osvěžující.  Zatímco ta meteorologická se postupně rozpouštěla, ta jeho psychologická jen houstla a s jeho poslední větou, tedy "Já jsem ale blbec" nelze než souhlasit.  A jen tak na okraj, já nikdy o své ženě nepřemýšlel  jako o "své staré" a už vůbec tak o ní nikde nemluvil. Čili asi nemám koule nebo tak něco, že? (22.07.2023)

Kdo by to byl řekl, že tu za Československa vznikla taková klasická road movie... A celkem povedená road movie, jen mi z ní kazí dojmy místy uměle působící scénář, ve kterém některé dialogy zní, jako by zde byly jenom kvůli tématu, nikoli kvůli tomu, aby to všechno působilo skutečně uvěřitelně. A i když to po odjezdu z Prahy začne krapet ztrácet dech a v tu chvíli jsem se začal obávat, že už to moc nepředvede, závěrečná pointa to naštěstí zachránila a tuhle část skvěle vynahradila. Skutečně to má dost do sebe, ať už po filmařské stránce nebo všemi těmi lidmi, které Staněk po cestě potká. Jen škoda těch nedostatků, jinak by to skutečně byl skrytý nedoceněný klenot československých televizních filmů - a svým způsobem jím je tak jako tak. 4* (11.12.2021)

Staněk, chlap větrem a životem ošlehaný, který není žádný třasořitka. Je tu však jedna věc, která ho drtí a tou je jeho žena. Co dělá, když není doma tak dlouho? Nenašla si náhradu? Stýská se jí? A máme tady noční jízdu. Nikdo ho nezastaví před jeho chorobnou zvědavostí. Musí jet za ní děj se co děj. Cestou začne přemýšlet o hledání všeho možného, ale třeba najít sám sebe je setsakra těžké. Pár takových možností jak se poznat se mu naskytne cestou při několika situacích, které ho na cestě potkají, dokonce i přímo v domě, kde bydlí. Nicméně závěr sebepoznání, které vyřkne na konci je trochu úsměvné vzhledem ke vzkazu, který se k němu dostane. Někdy se k nám odpovědi dostanou cestou, kterou by nikdo nečekal. Je to taková menší studie jednoho obyčejného člověka, která není vůbec nepravděpodobná a o tom to je. Bezvadná atmosféra černobílého filmu vše jen podtrhává a skvělý výkon Radka Brzobohatého tomu dává to správné grády. (24.07.2023)

Charismatický Radek Brzobohatý za volantem náklaďáku a já mu to věřím, každé gesto, každou vrásku na čele, každou pochybnost.. Vydává se na noční jízdu za svou ženou, snad ze strachu, možná je v tom žárlivost, třeba je to jen stesk, že se dlouho neviděli.. Snímek má zajímavou i vtahující atmosféru, ovzduší kolem velké stavby a těžkých strojů také stojí za vidění, no a závěr se vzkazem od pana Kemra mě dostal.. (08.07.2023)

„Co je v domě... to je pro mě!“ Hlubokomyslné drama? Kdepak, to jen Bakaláři mají noční. Sousedské vztahy utužujme, kde je vystrčeno, tam je dovoleno. Pan Staněk už ví. Uhasil žízeň z nabízené (!) sklenice a ta, místo slastného: „Ááách, ty jsi mě ale... vyleštil,“ začala držkovat a proklela ho do desátého kolena. Ženy, no... Z nich by se jeden picnul, aneb MYSLIVECKÉ OKÉNKO: [][] Paroháč nachytá manželku in flagranti. Co řekne? ♥ „Pardon, zapomněl jsem zakašlat a zadupat v předsíni.“ ♥ „Miláčku, bylas? Řekni. Jestli si užil jen on, ale ty ne, rozbiju mu hubu!“ ♥ „Chlape, já tě nechápu. Já musím, jsem manžel, ale kdo nutí tebe?!“ ♥ „Miláčku, až skončíte, zazvoň na mě, u sousedky.“ [][] Láska a sex, samota a (?) věrnost. Muži, ženy a odvěký problém, kam s ním? Samé otázky. Proč chlap „hledá sám sebe“? Nemlich v cizí jeskyňce? Používá při té speleologii baterku? A proč z Noční jízdy, navzdory lechtivému tématu, nevykouklo ani ramínko od podprdy, ani mužný, chlupatý hrudník pana Brzobohatého? Za to hvězdu dolů. Jo jo. Pokrytectví je matkou podezřívavosti, žárlivost je jen nedostatek (sebe)důvěry a výsledkem zanedbané péče o ženu jsou slušivé parohy. I obráceně. P.S. I mně fungoval autopilot. Třeba i o půlnoci či v mlze husté tak, že by se dala i přeříznout, mi neomylně naváděl dařbujána na přistání v Nových Brázdách. Neboj, miláčku, ten kurs už jsem změnil, na naše letiště v Plzni. (28.07.2023)