Šílený bůh

Experimentální horror 'Šílený bůh' není jen celovečerní verzí tří stejnojmenných krátkometrážních filmečků – především jde o nechutnou stop-motion vernisáž (míněno v dobrým slova smyslu) pečlivé třicetileté práce pomyslného revolucionáře moderních praktických efektů, Phila Tippetta. Tippett totiž chytl diváky za ručičku a vzal je na cestopisnou exkurzi skrze své noční můry a halucinace spánkové paralýzy, jejichž význam či symboliku lze volně interpretovat ku libosti diváka. Díky tomu je 'Šílený bůh' ve své kontextuální podstatě jakousi poutí napříč temnotou a peklem fiktivní dystopické post-apokalypsy odehrávající se v tajemném industriálním labyrintu, potažmo podsvětí, kde se nachází hafo bizarních úkazů, děsivých mystérií, kreatur, monster, exkrementů, výměšků a jiné roztodivné havěti – všeobecně vzato hrůz, které vás svou groteskní brutalitou a absurdní explicitností násilí dokážou jak vyděsit, tak rozesmát. A právě sám Phil Tippett je Šíleným bohem, vládcem a králem této temné říše...... Kdekomu pak hlava nebere, jak Tippett dokázal své morbidní noční můry a vize zhmotnit ve formě precizní stop-motion animace - jež nemá daleko k surrealismu Jana Švankmajera - která nejenže bere dech, ale také nahání nefalšovanou hrůzu a větší nechuť než konzumace pizzy s ananasem – viz. scéna, v níž hlavnímu hrdinovi šílený vědec vyndavá vnitřnosti zaživa...... Kdyby však Tippet celý snímek koncipoval výhradně jako road-movie skrze říši oněch nočních můr anebo jej stylizoval do fantasmagorické variace na Danteho 'Božskou komedii', protože ve finální třetině už nemá ponětí čím víc by šokoval, jednalo by se o nejlepší animovaný film všech dob. Takhle je to 'jen' jeden z nejlepších animovaných filmů všech dob, který jedni budou nenávidět, a druzí naopak milovat. To však nemění nic na tom, že jde o nepříjemný zážitek, který jde těžko popsat, který půjde těžko zapomenout, a který je určen pouze pro otrlé – anebo pro fajnšmekry........ // VERDIKT: FUJ DO PÍČI! 8,9 démonických žížalek z 10 // (24.01.2022)

Subjektivně vzato bych býval byl raději, kdyby to zůstalo pouze v animované rovině a obešlo se bez občas zbytečně prvoplánového trkání (zejména to nácíčkování už začíná být poslední dobou opět dosti otřepané), nicméně přesto je třeba poznamenat, že není houbař jako houbař! Když se třeba takový Zack jal vizualizovat výhřezky své fantazie, šlo o rozhodně lepšího štědrovečerního kubu než v případě posledního počinu jistého Villného pána, kterému po vynikajícím Bledém Ranrovi opět zduřelo ego tak, že se jal sebestředně vizuálně masturbovat nad mou nejoblíbenější knihou (o nejmenovaném pacientovi z Dánska ani nemluvě). Tahle smaženice má naštěstí blíže k prvnímu jmenovanému případu a i přes jisté výhrady ji k finální čtyřhvězdě dotlačila zejména má láska ke klasické animaci (byť ta zde není tak technicky precizní jako třeba u Laiky) a rovněž Blonďákův outfit v šatně pana domácího. A doufám, že to třeba vyhraje i zlaté dildo – Bártovi by pak někdo snad konečně nasypal na Golema… (19.01.2022)

Výlet do nekonečné říše fantazie, otevření dveří do jiných světů, cesta do nejtemnějších koutů. Vše začíná zborcením babylonské věže. Místo ní se ale záhy objeví věž zcela jiná - temná. Snad proto, že film vznikal tak dlouho, je v něm popkulturních odkazů nepřeberně. A to je myslím dobře, jelikož divák si dozajista najde své. Kromě osobitých věcí a momentů, postav a zrůd, lze jen namátkou zmínit - H. R. Giger, řecké báje (stařeny Graie, Mínotaurus...), Terminátor, The Wall (mlýnek na maso), klipy skupiny Tool či M. Mansona, Begotten, Star Trek (1979).... Noční můry, vize, přeludy, sny. Válka. Život a smrt. Čas. Snímek je z větší části animovaný, ale má i hrané sekvence. Násilný porod připomíná kombinaci Mouchy a Vetřelce, avšak novorozeně je určeno k daleko vyššímu zcíli. Humanoidní postavičky existují přesně v duchu: Prach jsi a v prach se obrátíš. A z prachu povstanou noví, kteří odpracují, co musí, a opět dají život jiným. Věčný koloběh. Fascinující. (04.01.2022)

Phil Tippett vytvořil působivou odyseu fantaskními válečnými zónami, tyraniemi, krutými ekosystémy, postapokalyptickými světy a dost možná i samotným peklem.  A kdyby nás celým tím depresivním panoptikem vedla jedna spojitá nit v podobě postavy, kterou bychom jako tiší pozorovatelé doprovázeli po dobu celého filmu (jak jsem na začátku doufal), bylo by to i geniální. [Podzimní sklizeň FOD 2021] (31.10.2021)

No rozhodně to muselo dát spoustu práce a stát hodně (nejen na kulisách, loutkách, ale i halucinogenních drogách). 30 let to trvalo… (začal prý v době během natáčení Robocopa 2 …asi by to vysvětlovalo tu ED-209 v desáté minutě filmu). Bohužel filozofickou hloubku (nebo přesah?) jsem naprosto vůbec nepochopil (létající obdélníky narážka na 2001: Vesmírná odysea?) a vizuál mě sice zaujal formou (jízda Kübelwagenem byla fantastická, pohyb “Khonsu v klobouku” doslova magický), ale ne obsahem (mastrubujíci panenka… konzumace fekálií). Takže nevidím důvod proč tohle chtít vidět vícekrát. (04.01.2022)