Šílený bůh

Polarizující ve své vlastní dimenzi. Něco jako extrémnější verze Švankmajera. Noční můra, kterou je těžké hodnotit, něco tak odlišného, speciálně, když Phil Tippett není filmař, v pravém slova smyslu, či scénárista, s chytře vypointovaným příběhem, ale čistě a jen génius stop motionu, který dokáže vaše oči zahltit a nechat vás cítit. Koukám, že víc něco pro někoho jako jsem já, kdo se vizuálnem a pocity zabývá na prvním místě, a to jak je něco vycepované, vypointované, zábavné, nebo logické, řeší až později. Vizuálně a pohlcením je tohle skutečně orgie, na jakou jen tak nenarazíte. A je šílený si říct, že něco, co někdo měl tři dekády ve vývoji zhltnete za slabou hoďku a půl. (12.03.2022)

Tvůrce a Bůh.¬         Světy, kterými nás provází Tippettova klasická (tj. ne digitální) animace v jeho celovečerním, převážně animovaném snímku "Mad Mag", jsou děsivé: plny šíleností, zrůdností i zrůd a také chorobného snění ukazují ruku Tvůrce přímo v chodu její tvorby zvrácených, vyvrácených světů, v nichž jedinými světly jsou planoucí oči děsů a rozžhavené magma pecí. Bůh suď, proč nám Tippett odkázal pekelný tikot času místo rajské zahrady s vůní květin a jasem čistého nebe — buďto je takový Tvůrce sám, a nebo je takovým Svět. Ale protože sám jsem kdysi patřil na podobné výjevy, přikláním se ke druhé možnosti. Spouštěčem hnusných obludností není Tvůrce sám.¬                 Troufnu si tvrditi, že za dvacet třicet roků bude Tippettův "Šílený bůh" míti srovnatelné místo v dějinách kinematografie, jako má Vertovův "Muž s kinoaparátem" z r. 1929 nyní, už od doby poválečné. Tedy víc než kult: doklad. O kulturně-technickém vývoji; mezník mezi zbytky analogového a digitálním světem.¬                 Pro zvýšení účinku mohl býti snímek o nějakých deset minut kratší — tím by se i přiblížil délkou Vertovovu počinu. (26.06.2022)

Experimentální psychedelická noční můra plná bizarních a nechutných nápadů, ze které čiší deprese a temnota z každého záběru. Autorův záměr se tedy (pravděpodobně) povedl, zapůsobí to přesně tak, jak má, ale dost tomu ubližuje fakt, že jde jen o to. Je to jenom o atmosféře, o ničem jiném, což u experimentálního filmu rozhodně není špatně, ale bez nějakého drobného nosného děje to nemá šanci pořádně zaujmout. Tedy aspoň u mě ne. Tady nějaký děj skončí okolo 35. minuty, kdy se poutník putující šíleným světem (pravděpodobně peklem) stává jeho obětí a pak už je to jen takový sled scén, který mě celkem rychle začal nudit. Ta rezignace na děj tomu pak prostě dost ublížila, protože bez ní tam chybí něco navíc, co tam bylo a bůhvíproč v určitou chvíli skončilo. Má to něco do sebe, ale ve výsledku to na víc jak tři nevidím. 3* (29.05.2022)

Atomový Fimfárum Phila Tippetta :)) Od legendy miniaturních praktickejch efektů jsem nic jinýho nečekal. Úroveň fantazie a představivosti která šla do tohohle filmu se jen tak nevidí a líbí se mi že to funguje jako dobrá a vůbec ne laciná ozvěna 80s kdy tahle válečná, dystopická a skoro až heavymetalová výprava zažila boom. (21.06.2022)

Když se nedaří..... Zvolil jsem si hned druhý špatný film s výborným hodnocením během jednoho večera. Z hlediska animace je to sice dokonalé, za což si dílo nějaký ten respekt bezesporu zaslouží. K čemu to však je, když je zbytek k uzoufání nudný a není zde prakticky žádný souvislý děj? Já se rozhodně na filmy nekoukám jen proto, že to dobře vypadá, v tomto případě je ,,dobře" synonymem slovu hnusně, ohavně a nebo na pohled neprijemný. Sice se tvůrci při tvorbě nepochybně dosyta vyřádili, já bohužel jejich nadšení příliš nesdílím a jediné co mohu hodnotit kladně, je ten propracovaný a dokonale odpudivý vizuál. Proto, jak už jsem zmínil, v celé stopáži není nic, než nahodilé projevy animovaného násilí v děsivém světě, kde vše slouží jen jako potrava pro ty silnější. To ovšem začíná být nuda ani ne po deseti minutách. Štěstí že to není až tak dlouhé, měl jsem totiž dost práce dílo dokoukat do konce a to i s trochou toho přetáčení.  21% PS: Bohatě by stačilo 20 minut a hodnocení by bylo lepší. (14.06.2023)