Tajemný předmět touhy

Na diskuzi, která tu probíhá okolo dvojího obsazení hlavní ženské role dává zásadní odpověď sám Luis Buňuel ve svých pamětech "Do posledního dechu" (česky MF 1987, Jiří Krechler - bookman 2004). V této knize se čtenář zároveň dozví o režisérově záměru navodit v "Tajemném předmětu touhy" atmosféru nejistoty a strachu z atentátů a terorismu i o nečekaném výsledku této snahy po uvedení filmu do kin. Časy se mění, některé problémy však pohříchu zůstávají. Zajímavý a obsažný článek k 6 posledním Buňuelovým filmům zde: www.nostalghia.cz/pages/andele/bunuel/txt/of/holanec/index.php (27.06.2007)

A na konci bič nezaplieskal. 77-ročný Luis Bunuel svoje dielo zakončil priemerným filmom na otrepaný námet. Pertraktované obsadenie hlavnej ženskej úlohy dvomi herečkami bolo skôr vynútené, ako zámerné, teroristické vložky samoúčelné a surrealistické návraty sa do príbehového filmu príliš nehodili. A tak som to vnímal ako ťažko uveriteľný príbeh o posadnutosti starnúceho muža mladou vychytralou dievčinou (i keď 40-ročný Fernando Rey nepredstavuje pre 20-ročnú Carole Bouquet, ani o dva roky staršiu Ángelu Molinu vetchého starca), ktorému ani pri úcte k slávnemu režisérovi nemôžem dať viac, ako tri hviezdičky. (02.05.2013)

Jen pár poznámek/otázek k filmu v rámci celého louÿsovského tématu či už celého literárního žánru, které bych nazval (přeložil) "panna a pannák", byť ani jeden pojem nesedí přesně. Luis Buñuel jako filmař přistoupil k němu naprosto kongeniálně, přestože se dovolil dva výrazné inovace: 1. Do role Conchity obsadil dvě herečky, které jsou sice fyzicky naprosto rozdílné, psychicky však "táhnou za jeden provaz". Představuje to generalizaci, že všechny ženy jsou stejné, zatímco muž je jeden a vždy týž? Od začátku do konce provází film vlna terorismu. V první fázi je možno si představit, že k teroristické skupině patří i Conchita (přímé plánovaní útoky na Mathieua). Závěrečná katastrofa to však posunuje do jiné roviny. Je to přiznak toho, že "takhle už to nejde dál"? Nebo má trojúhelník muž, žena a násilí jinou denotaci? (01.05.2021)

Tak panove, pozor na slepou zamilovanost, hrozi nebezpeci! Jak jsme u Bunuela zvykli, opet je dej filmu trochu pritazeny za vlasy, lehce absurdni, avsak stale bez problemu fungujici. Scena, kdy Mathieu prijde o pulnoci do domu Conchity je nezapomenutelna. Vynikajici herecke vykony, Bouquet ale hrala ( a vypadala ) lepe. Fernando Rey taky vyborny. Malinko me zklamal konec, vracet se nemel... (27.09.2008)

Již v Belle de Jour Buñuel dokázal, jakým mistrem přes často neuchopitelnou ženskou duši a touhu s ní cloumající je. Podobně jako u Godardova Le Mépris i u Cet obscur objet du désir je sledování familiérně bolestivé pro každého, kdo se s ženským rozmarem (pro nějž je tolik milujeme i nenávidíme) setkal osobně. Předmět touhy je mistrovsky zachycenou malbou s místy složitou filmovou symbolikou, která perfektně exponuje vášeň muže a vášeň ženy, které jsou zdánlivě neslučitelnými protipóly, a rozehrává špinavou hru, která mezi nimi probíhá.. (19.04.2013)