Mission: Impossible III

Přesně 10 let po prvním díle se Tom "Ethan Hunt" Cruise vrací s dílem třetím. A nemožné se stalo možným - trojka je nejen lepší než předchozí dvojka, ona je ale hlavně lepší než jednička. A co víc, do tohohle sousta se zakousl neznámý začátečník J.J. Abrams a překonal režiséry tak zvučných jmen jako jsou Brian De Palma a mistr akčních nářezů John Woo. To už je hodně co říct. K tomu vedle tradičně dobrého Toma (je vidět, že bez Ethana a motorky se prostě neobejde) může divák slintat i nad nechutně skvělým záporákem Philipa S. Hoffmana a tak trochu záhadným Laurencem Fishburnem. No i ostatní role jsou vlastně dobře obsazené (J. Rhys-Meyers či M. Monaghan). Scénář sice trpí několika logickými děrami, ale v rámci žánru se ještě drží v normě, a hlavně nelogičnosti zas tolik neruší. Sečteno podtrženo: zábavný a napínavý filmeček, jehož lákavý obal není jen prázdná skořápka. (21.05.2006)

Po letech, kdy jsem trojku považoval za nejlepší M:I díl, musím svůj postoj trochu přehodnotit. Abramsovo zlidštění Hunta je rozhodně fajn, tempo snímku je ůžasné, stejně jako emocionální náboj a spousta chytrých nápadů (neukázat loupež králiči packy nebo třeba likvidace nálože v hlavě), ale De Palmova jednička má prostě lepší akci a je víc cool. 90% (05.10.2013)

Když přišel první Mission: Impossible byla většina diváků potěšena. Ethan Hunt byl prototyp jiného hrdiny než James Bond, přesto že plno hnidopichů tyto dva hrdiny srovnávali je nimi obrovské množství rozdílů. Okouzlil příjemným příběhem, avšak ke konci bohužel zklamal svou přílišnou překombinovaností a zejména vysokým množství zvratů, ze kterých šla mnohým hlava kolem. Každopádně díky vydělaným penězům byl druhý díl jasnou volbou. Přestože se nejednalo o vyloženě špatný film, veliké množství lidí rozhořčil až příliš lineární příběh. Nyní tu máme Mission: Impossible III a režie se ujímá J. J. Abrams, který toho nasliboval až příliš, než aby to všechno mohl splnit. Jak to tedy nakonec dopadlo? Film se rozeběhne okamžitým flashforwarem, který sice působí jako takový malý spoiler, ale zároveň značně popohání film dále. Divák si totiž nemůže být jist, jak zde zobrazená situace dopadne a navíc neustále naráží na situace, o kterých se tam mluvilo. Ihned poté bude učiněna radost zejména všem těm co sledovali již seriál, neboť titulková sekvence se odehrává přesně v jeho duchu, ono vůbec v tomto filmu budete narážet na spoustu odkazů ke všemu co se na něj váže, ale o tom až později. Musím se přiznat, že jsem se ze začátku neuvěřitelně nudil, film si mě ničím nezískal a já se jen modlil, aby se v podobném duchu nesunul až ke konci. Pečlivě jsem sledoval práci filmařů, ale místo slibovaných vychytávek a revoluce v žánru jsem sledoval roztřesenou kameru a mohl číst Abramsův rukopis, který je jasný snad v každém záběru. No každopádně mé modlitby byly vyslyšeny, neboť přišla mise ve Vatikánu, která je opravdu skvělá, vlastně vše co následuje po ní je skvostné. Abrams pouští jednu akci za druhou, avšak vůbec ne na úkor příběhu, vychutnává si scény, ve kterých může připomenout nějakou slavnou část z předchozích dílů – třeba skok ze zdi – a prostě je to nářez. Filmu nepodtrhává nohy ani polidštění děje a pokusy o nabourání divákových emocí, ba právě naopak, působí to tam přinejmenším skvěle, avšak rozhodně nechci říkat, že jsem nenašel nic, co by mě pořádně nenaštvalo. Hlavní záporák je jasný hned a rozhodně je třeba uznat, že v dějinách moderní kinematografie jsem ještě neměl tu čest vidět lepší postavu než je Davian (úchvatný Philip Seymour Hoffman), konečně někdo nekecá, ale jedná, horší je to však s jeho společníkem, který nám zůstává utajen. Právě to slovo utajen je hřebíčkem do rakve. Film se snaží aby diváka ani náhodou nemohlo napadnout kdo to je a používá k tomu již několik let okoukané způsoby, které jsme mohli vidět třeba i v podprůměrném snímku Sám doma 4. Zejména v jedné fázi to působí tak strašně okatě, že jsem byl neuvěřitelně pohoršen tím, jaké dělají tvůrci z diváků debily. Celkově se jedná „jen“ o další Mission: Impossible, což rozhodně není špatný verdikt a pokud to někomu nestačí, pouze čistě konstatuji, že své předchůdce nechává daleko za sebou, jen škoda té obrovské předvídatelnosti. 80% [TOP 19/10 88%] (04.05.2006)

Na tenhle film jsem se těšil asi nejméně ze všech těch letošních hitovek , protože předchozí 2 díly mě zrovna dvakrát neoslovily. Trojka je ale úplně jiná a bezkonkurenčně nejlepší. J. J. Abrams zde předvádí tak trochu filmovou podobu svého seriálu Alias, s tím rozdílem, že tady je té akce ještě o dost víc. A že je to opravdu akční jízda od začátku do konce se přesvědčíte hned na začátku. Celý film plyne velice rychle a ani na chvilku vás nenechá v klidu. Zde na žádnou nudnou scénu nezavadíte, protože se zde pořád něco děje. Ještě, že si Cruise toho Abramsa prosadil. Herci jsou v tomto díle taky parádní. Cruise přesně splňuje očekávání a Hoffman perfektně ztvárnil prvního pořádného záporáka v sérii. Do toho všeho jim ještě stačí sekundovat Ving Rhames se svýma hustejma hláškama, který zde dostal mnohem více prostoru než v předchozích dílech (ještě že tak). Akorát ten Fishburne mi tam nějak neseděl. Mission Impossible 3 je velké překvapení tohoto roku a akční nářez, který už tu dlouho nebyl. Ten jenom počkat, jak na to v listopadu zareaguje Bond :-) (10.06.2006)

Jednoznačně nejlepší Mission Impossible. V Abramsově režii se hraje týmová hra, plná emocí Ethana Hunta. Po druhém dílu má film super záporáka, kterého si Hoffman naprosto užívá a jeho rozhovor, nebo spíš monolog po zajetí a odvozu v letadle, kdy Huntovi vyhrožuje, nedostanu z hlavy asi hodně dlouho. Akční scény získaly na realismu a jsou úchvatné. Ať je to scéna na mostě (jedna z nejlepších akcí roku) nebo průnik do Vatikánu, prostě paráda každým coulem. Abrams ukázal, že má i na pořádnou filmovou pecku. (01.01.2007)