Kotva u přívozu

Tohle je film, který ocení spíš divačky. Příběh o ženě, která se s vypětím sil snaží o dokonalost v práci i doma, a ti její mužští jí to neulehčí, protože nechápou, proč ten dům musí být hotový zrovna do vánoc, by mohl zafungovat klidně i dnes. Ale uznávám, že zpracování je poněkud nudné a rozplizlé. (14.11.2006)

Jana Šulcová coby hysterická diktátorka, Petr Haničinec coby klidnej otec nevlastního dítěte a Miroslav Vladyka překvapivě excelentní coby zamilovanej puberťák, který mi strašně moc připomínal Tomáše Holého. Zároveň je to jedno veliké retro, jak to asi vypadalo na přelomu 70. a 80. let. Na Marii Poledňákovou je to slabší kousek, ovšem v porovnání s jinými televizními filmy svého žánru té doby, tak se jedná o příjemné koukání. [1603. hodnocení, 75. komentář, 59%] (23.12.2020)

Ačkoliv jsem sám sobě nevěřil dokázal jsem film dodivat do konce. Zpočátku se mě děj sice až tak nezamlouval a skutečnost, že Vladyka opravdu na sedmáct nevypadal, mě hodně vadila, ale posléze díky rodičům bobše jsem se v příběhu celkem zabydlel. Děj se odehrává buď v bytě, v novostavbě, na pracovišti tedy v televizi a nebo v autě. Jen jednou jsme byli v restauraci. Takže reálie se celkem zdařili. Dialogy také nezněly úplně hloupě a tak až na nějaké ty špatné herecké výkony jako třeba pana Štěpánka nebo Kačera jsem po shlédnutí tohoto snímku nabyl lehce podprůměrného zážitku. Do života diváků film nepřinese nic nového a politická absence je sympatická. (25.12.2009)

Film, který chce být o lásce, o rodině, o práci, o životě a navíc chce být vtipný a taky trochu vážný. Je ale neskutečně nudný, nepřesvědčivý a s rádoby vtipnými situacemi (ty se poznají ale jen podle iritujícího groovy beatu). Mám dojem, že tenhle film chtěla paní Poledňáková natočit o sobě a o svém "údělu". K obskurnímu dojmu si ještě připočtěte vyblité barvy alá Žena za pultem a obsazení rozverného synka dospělým Miroslavem Vladykou (Tomáš Holý zřejmě neměl zrovna čas). (09.05.2014)

O tom, jak se staví sen. VÁŠ sen. Váš ŽIVOTNÍ sen. Odpočítáváte týdny ... a dny. Protože až bude hotový, bude dokonalý ... a všechno, úplně všechno se díky němu změní - od základů. Dost možná máte pravdu, jenomže věci se můžou pohnout úplně jiným směrem, než očekáváte. Tenhle příběh jsem měla vždycky ráda - jeho humor je pohodový, pohotový - a v každé situaci přátelsky nakloněný svým hrdinům. Jen jedna drobnost pro mě zůstává záhadou: Jak se mohla Marie Poledňáková od návodů na vytrhávání velrybích stoliček a na umisťování problémových tatínků do polepšoven (přes kotvy spuštěné u přívozů) dopracovat až k takové blamáži, jakou je naučné pojednání o krocení krokodýlů. Jak se zdá, jsou věci mezi nebem a zemí, které prostě nelze nijak přijatelně vysvětlit. (Ke srovnávání polibků prostých smrtelníků s polibky Boha či ďábla se nebudu vyjadřovat, protože jsem ještě neměla tu čest seznámit se s filmy Marie Poledňákové, které se touto divácky vděčnou tematikou zabývají.) (25.08.2013)