Kotva u přívozu

Ačkoliv jsem sám sobě nevěřil dokázal jsem film dodivat do konce. Zpočátku se mě děj sice až tak nezamlouval a skutečnost, že Vladyka opravdu na sedmáct nevypadal, mě hodně vadila, ale posléze díky rodičům bobše jsem se v příběhu celkem zabydlel. Děj se odehrává buď v bytě, v novostavbě, na pracovišti tedy v televizi a nebo v autě. Jen jednou jsme byli v restauraci. Takže reálie se celkem zdařili. Dialogy také nezněly úplně hloupě a tak až na nějaké ty špatné herecké výkony jako třeba pana Štěpánka nebo Kačera jsem po shlédnutí tohoto snímku nabyl lehce podprůměrného zážitku. Do života diváků film nepřinese nic nového a politická absence je sympatická. (25.12.2009)

Průkopnice ženské emancipace a mluvčí českých emancipovaných žen režisérka Marie Poledňáková v televizním klonu svých úspěšných rodinných komedií s Tomášem Holým přivádí před televizní kamery další silnou ženskou hrdinku, která je tak trochu na kordy s muži. A jak už to silné ženy mívají, otec jejího dítěte a první manžel žije (raději?) v odloučení na druhé straně republiky. Narozdíl od maminky školou povinného Vašíka - baletky - je nyní úspěšná televizní hlasatelka (jen takováhle elitní zaměstnání propůjčovala ženě na začátku 80. let v ČSSR možnost emancipovat se) v trochu jiné pozici - její ,,Vašík" už dospěl do puberty a hodlá odletět z hnízda, navíc svého nového partnera si už zjevně našla, (dvojice ,,Bobeš a Bobeš" se téměř vyrovná kouzelnému tandemu Tomáš Holý a František Němec - osobně mne překvapilo, jakým je Petr Haničinec výtečným komikem), milá hlasatelka Magda ale přesto ještě v životě cosi (kohosi?) hledá... Marie Poledňáková umí psát a ještě lépe pracovat s herci, škoda, že chvílemi je její rodinný film až příliš velkou selankou, stejně jako zběsilá jízda Wartburgem kombi ulicemi Prahy k výšinám Kavčích hor vyznívá akčně tak nějak v intencích československého filmu té doby...přesto Kotva u přívozu rozhodně není marný film... PS: Erotické dusno vzbuzuje představa, jak spoře to kdysi bývaly oblečeny ve studiích Československé televize televizní hlasatelky... :-) (26.12.2011)

Asi jediný film o televizních hlasatelkách, ale proč ne... Rozhodně mi přišlo toto "uvádění " jednotlivých pořadů živou bytostí příjemnější než ten předtočený hlas, co nikdy neudělá žádný přebrebt, žádnou chybu. Ukázka šetření na nesprávném místě. Jana Šulcová vystřihla pracovně vytíženou ženu (jak v práci, tak i doma) a milující matku dospělého syna velmi věrohodně. (22.12.2013)

Jana Šulcová jako vytížený šéf a Miroslav Vladyka jako vcelku inteligentní syn, který má fajn rodiče. Líbil se mi jejich vzájemný vztah a ta trojice dohromady mě vcelku pobavila. Vytížená matka nezvládá, když jejího syna přebírá jiná žena a zároveň si vysnila dům, Jana Šulcová to pěkně zahrála. Hudbu dělal Václav Zahradník a já si pořád říkal, odkud ji znám. Byla totiž hodně podobná filmu S tebou mě baví svět. (04.01.2021)

Laskavá a lidská komedie z dílny tvůrkyně Veselohry století, možná jen zbytečně moc ubrečená, přesto nedoceněná, ať už svou kvalitou dobového svědectví (Wartburk, Kavčí hory, doba ve které jsme my a naši rodiče žili) nebo nepoplatnou a stále se opakující tragikomedií lidského dospívání a prvních nesmělých výletů z hnízda. Miroslav Vladyka hraje skvěle, místy je k nevydržení "chytrý", vtipný, a falešně dospělácký. Překvapil především nevšední styl humoru (Vladyka, Haničinec), s jakým se tento televizní projekt potkává. (22.01.2012)