Psíčci lorda Carltona

Ono by to vůbec nebylo špatný, kdyby to netrvalo tak dlouho. Udělat z toho bakalářskou povídku se stopáží kolem 20ti minut klidně bych hvězdy přihodila, ale 90 minut je děs. Kopecký a Herz jsou standardně výborní, ovšem když v průběhu první půl hodiny člověk slyší 60x "Vaše lordstvo" má chuť kopnout do monitoru. Největší přínos vidím v tom, že konečně vím kde vzal Jay Kay z Jamiroquai inspiraci na svou (asi nejslavnější) pokrývku hlavy. Ano, myslím ten giga klóbrc co měla Marie Drahokoupilová na hlavě. Ten byl totiž na celém filmu asi nejvtipnější a sekundovat mu může max. tak espézetka s nechtěně vtipnou zkratkou na Kopeckého Rollsu, se kterým důležitě brázdil ulice Londýna. (15.06.2017)

Taková kombinace Kam slunce nechodí a Mravnost nade vše ve skutečně londýnských exteriérech, což mne hodně udivilo (přece jenom, 70. léta). Tak nějak jsem čekal, že lord "prozře" a nebude to mít ten konec, který se dá čekat, ale jde to přesně tak, jak si holt řeknete, že půjde. Navíc po hodině - jo, i ta stopáž je zbytečně dlouhá - dojde k několika naprosto neuvěřitelným střihům (co se stalo s tím historikem, který jim tam zkolaboval?) a podivným dialogům, takže i to hrálo spíše proti. Ale jinak ano, i můj táta měl doma sbírku podobných lechtivých fotografií, dokonce ne tak odhalených, ale holt v 70. letech šlo o vrchol toho, co se dalo sehnat, žádný internet ani PornHub v dohledu a chlapa tenkrát nabudil o pohled na odhalený ženský kotník (s čímž se zde mimoděk rovněž hraje). (08.07.2023)

Miloš Kopecký ve zcela netypické herecké poloze, která ale není o nic méně okouzlující, právě naopak. Anglický lord, pravý gentleman, nebojím se toho slova, až asketické povahy, když už usoudí, že by po dlouhé odmlce bylo třeba splnit manželskou povinnost, tak u této bohulibé činnosti stydlivě zhasne. Krásná lady Carlton však tento počin vnímá jinak, než jako galantnost. A Božidara Turzonovová tu sice nemá velkou roli, nicméně její temperament, svěží hravost a kvalitní italština mě velmi mile překvapila. Troufnu si ji směle přirovnat k neméně půvabné Gině Lollobrigidě. Režisér Jiří Krejčík nám odhalil, že všudypřítomná cenzura může mít mnoho tváří. (28.07.2023)

Už vidím tu bílou, čtyřcípou hvězdu na černém podkladu tehdejší televize. Velmi dobře jsem se bavila nad nutností meritorního zkoumání lechtivých fotografií zcela odhalené jisté dámy s jistým psíčkem. Bylo mi hned podezřelé, že jen tak, pro nic za nic upoklonkovaný sekretář lorda Lionela na schválení hanbatých fotek netlačí, ale nic naplat. Dělal to skutečně promyšleně. Každopádně skvělý anglický humor v perfektním podání českých, hereckých elit. Cením si hlavně odvahy pustit se v tehdejší době do satiry na cenzuru. (08.10.2015)

Lorda Carltona mi bolo ľúto. Chýbala mi nejaká motivácia, prečo ho musel jeho podriadený, okrem manipulovania, ešte aj ponižovať, ako sa na konci ukázalo. Ovšem normalizácia si takú revoltu proti cenzúre zaslúžila. Podobne aj dnes by som ju prial každému cenzorovi v Kremli. Takže Karvaš / Krejčík zakamuflovali príbeh do Anglicka, vďaka čomu záver pôsobí trochu moc cynicky, v druhom pláne je ale trefný. (22.07.2023)