Black Books

"Všechno je vzhůru nohama. Nemůžu tady nic najít. Zrovna teď jím míchaná vejce z boty pomocí hřebenu." Kdybych neměl rád lidi a odmítal bych pracovat, tak bych si určitě pořídil frekventovaný knihkupectví. Permanentně ožralej Bernard Black evidentně uvažoval stejně, takže jsme si trochu podobní. Nebo spíš ne. Já jsem spíš zabržděnej skunk Manny, kterej by se občas postavil proti pokynům majitele a zákeřně by prodal knihu neznámýmu zákazníkovi. To bych mohl být já. Ale určitě nejsem Fran, protože vlastním špatný pohlaví, nejsem afektovaně zmatenej a nekupuju si auto pokaždý, když si potřebuju zlepšit náladu. Tímto všem oznamuju, že počet pomatenců v obchodě je roven třem a kdo se chce bavit, ten může vstoupit. Ovšem na vlastní nebezpečí, protože tenhle humor není vhodnej pro každýho. (12.01.2022)

Manny nebo Bernard, Manny nebo Bernard? Já nevím, áááá, koho mám zbožňovat víc, koho? Vždycky si řeknu, že Bernarda, ale Manny, ach Manny! --- Po dokoukání posledního dílu třetí řady jsem musela zamáčknout slzu. Tak přece jenom všichni mají srdce. A růžové chlupaté klapky na uši. --- Škoda že nepiju víno a nekouřím, ale s nepořádkem už jsem začala. --- Nejlepčejší epizoda jsou Hrozny hněvu, po ní mám vždycky bolení břicha. ♥♥♥ (27.12.2007)

Bernard Black se může, co do významu, postavit bok po boku dalším nejvýraznějším seriálovým postavám z britské produkce. Dylan Moran je tu zatraceně dobře maniakální a na celý svět prostředníček vystrkující. Kdyby bookshop, ve kterým pracuju, bylo moje, choval bych se stejně jako Black. Jenže ono není... :-( :-) (12.07.2012)

Dost zvláštní humor, zaplaťpánbůh jen za tři série po šesti dílech. Bernard se po chvíli stane otravným jak ostnatý drát v zadku a Fran je neslaná nemastná. Jediný, kdo za něco stojí, je Manny. Občas se vyskytnou dobré hlášky a cesta autobusem do zaměstnání slušně uteče. Ta atmosféra knihkupectví, ten smrad z chlastu a cigaret, to vše na mě jenom sálá... Brrr...60% (06.04.2011)

Tyhle anglické sitcomy bývají vážně našlápnutý. Black books to potvrzuje. Jsou zde skvěle napsáné a vykreslené postavy. Bernard, alkoholický gay instelektuál, nemá prostě chybu, je naprosto božsky ztvárněn. Ostatní postavy už tak vymáklé nejsou, ne že by snad byla nouze o srandu, ale nejsou tak terfné a adresné jako Bernard. IT Crowd je o něco vydařenější. (31.03.2008)