Elephant
Elephant
Režie:
Gus Van SantScénář:
Gus Van SantKamera:
Harris SavidesHrají:
Alex Frost, Eric Deulen, John Robinson, Matt Malloy, Jordan Taylor, Carrie Finklea, Nicole George, Elias McConnell, Timothy Bottoms, Ellis Williams (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Slunečný den v areálu americké střední školy. Kamera sleduje pár chlapců i děvčat, kteří se míjejí na trávníku, na hřišti, na nekonečných chodbách školní budovy. Všichni působí uvolněně, sebejistě, možná dospěleji než jejich rodiče. Mají jména - John, Alex, Eric, Carrie -, ale na nikom z nich nespočine kamera tak dlouho, aby kolem něj vyrostl příběh. Nic zdánlivě nenapovídá tomu, jakým hrůzným dramatem vyvrcholí den. Ostatně i ono drama je zachyceno jakoby z odstupu: žádný obraz paniky, žádné výkřiky zděšení, jen záblesk překvapení v očích těch, jež jejich dva spolužáci bez emocí kosí výstřely.
Gus Van Sant pojal drama, jež se odehrálo ve škole v Columbine jinak než Michael Moore ve svém oscarovém dokumentu. Víc než sociopolitické souvislosti ho zajímá, co asi se dělo v myslích těch slušných a kultivovaných mládenců, kteří se rozhodli dát světu za vyučenou povražděním nevinných lidí a skoncovat s vlastním životem. Nehledá vysvětlení, je si vědom, že řetěz příčin je složitý. Bajka praví, že každý slepec líčí slona podle části jeho těla, kterou ohmatal.
(oficiální text distributora)
Recenze (235)
Van Sant tradičně nudný, ale opět osobitý. ()
V jednoduchosti je krása.. Aj keď by sa pár výčitiek našlo, celkove ma to dostalo. A o to vo filmoch ide, nie? ()
Přímočará výpověď, které rozhodně nechybí emoce na straně diváka, respektive abych vše uvedl na správnou míru, mně osobně docela tuhla krev v žilách. Přitom kamera Guse Van Santa sleduje nejčastěji za ramenem jednotlivých aktérů úplně normální den, kterých jsme všichni prožili stovky. A právě ona zvolená všednost dodává snímku v kontrastu s šokujícím masakrem tu potřebnou váhu. 90% ()
Film, jehož tématika je silně "profláknutá" a nezajímavá. Zpracování tohoto dramatu je otřesně až trestuhodné, ale i přes to všechno ve vás něco zanechá. Nudné a vyčerpávající scény o ničem, bezvýznamné a natáhlé procházky jednotlivých aktérů děje po chodbách školy. Amatérsky zpracovaná kamera, střelba i efekty. Oproti obdobným filmům hrubě pokulhává ve všech aspektech. Už jen to, jak tvůrci natahují metráž, jen aby dosáhli alespoň chabých 81. minut je neskutečné a to nemluvím o naprosto neadekvátní reakci lidí a okolí na události, které se dějí. Dále nepřítomnost policie a mohl bych pokračovat. Film možná emočně silný, ale primitivní a po většinu času nezáživný... 40% ()
Elephant podľa všetkého reaguje na občasné medializované správy o rôznych žiakoch, ktorí zabili priamo v škole niekoľko ľudí, obvykle vrátane seba. Obávam sa však, že takýto príspevok do „diskusie“ jej skôr uškodí ako pomôže. Van Sant sa témy chytil zarážajúco povrchne, a hoci sa tvári, že je iba nestranným pozorovateľom, zďaleka tomu tak nie je. Ono to totiž zrejme ani nie je možné, spracovať nejakú problematiku nezaujato, resp. je to veľmi náročné. Väčšina filmu zachytáva nudné činnosti pomerne nezaujímavých žiakov ako si žijú svoj deň. Chodia po chodbách, rozprávajú sa, venujú sa nejakému koníčku a podobne. V tomto bode treba povedať, že práve tieto pasáže sú najsilnejšou zložkou filmu. Sú totiž natočené šikovným spôsobom; na veľmi dlhé zábery alebo je dokonca tá istá scéna snímaná z pohľadu viacerých postáv, takže zakaždým vyzerá trochu ináč. Film by som však vnímal kladnejšie, ak by ostal pri tomto zaujímavo spracovanom zaznamenávaní priemerných až nudných epizód z bežného života bežných žiakov. Tragédia nastáva v okamihu, keď sa začne film tváriť ako akási sociologická výpoveď či psychologická analýza tých mladých ľudí, ktorí páchajú spomínané vraždy na školách. O hlavnom páchateľovi nevieme dokopy nič a o jeho parťákovi vieme ešte menej. No to, čo vieme, sú v podstate len zhmotnené stereotypné predstavy o vrahoch: „vrahovia sú neonacisti“, „vrahovia hrajú strieľačky“ a dokonca „vrahovia sú homosexuáli“ (aj keď možno tou homosexuálnou scénkou chcel Van Sant len zvýrazniť duševnú nevyrovnanosť, frustráciu či dokonca poruchu typu psychopatia alebo autizmus oboch chlapcov). Vidíme, ako si objednajú cez internet pušku a potom v škole strieľajú ľudí hlava-nehlava. Príde mi skutočne nepravdepodobné, že v nejakej krajine prvého sveta je možné si bez akéhokoľvek procesu objednať takú zbraň a ešte k tomu si ju poslať domov poštou. Ale aj keby, tak to, čo sa deje potom v škole, je skrátka jedno nepochopiteľné divadlo. Je to akoby som spravil film o tom, ako sa na námestí prechádzajú ľudia, potom sa objaví jeden človek s puškou a začne strieľať do všetkých naokolo. A tí ľudia na námestí by len rozpačito a lenivo pobehovali, v podstate by ani nepanikárili a už vôbec by sa nepokúšali nejako zachrániť. Dokonca by sa našiel jeden, ktorí by pomalou chôdzou a bez akýchkoľvek emócií kráčal priamo k vrahovi, ktorý by ho potom zastrelil. Aké posolstvo by dával taký film? Aký záver by sa dal konštatovať, čo by sa dalo z neho si odniesť? Presne to, čo z Elephanta – nič. ()
37 % REŽIE / Gus Van Sant: * (absolutně nezvládnuté, někdo jeho snahu natočit film o masakru v Columbine bez emocí pokládá za hlavní plus, já mezi ně nepatřím; plno neuvěřitelných a zásadních chyb - některé viz komentář Lima) KAMERA / Harris Savides: odpad! (tragická, neskutečně kýčovité a dlouhé záběry na plující oblaka, neskutečně trapné, snad dvě minuty trvající, rádoby originální putování kamery 5 cm za hřívou nevzhledné knihovnice...mám pokračovat ? Nemám nic proti originálnímu pojetí kamery, ba naopak - takhle ale ne pane Savides) SCÉNÁŘ / Gus Van Sant: ** HERCI: * (většinou naprosto nedůvěryhodné, často postrádající racionální lidské chování, naprosto bez emocí - zřejmě podle představ režiséra) HUDBA: *** ( bez originální hudby, Beethovenovy symfonie hrané na klavír jsou na filmu bezpochyby tím nejlepším - samy o sobě za 5 hvězd) ()
Na začátku filmu se velmi rychle seznamujeme s hlavními postavami filmu. Všichni se střetávají a neustále zdraví v prostorách školy - vše je však podáno značně neosobně a s odstupem. Dlouhé minuty pak strávíme tím, že sledujeme jak tyto postavy procházejí snad komletně celým areálem školy. Kamera hodně často zobrazuje jednu scénu i několikrát z pohledu různých postav. Na konci filmu pak nastane dost brutální zlom v ději celého snímku, který však není naprosto ničím odůvodněný a vysvětlený. ()
Van Santovy filmy nejsou pro každého.To neznamená, že když se někomu jeho filmy nelíbí (což mně tedy ano), je automaticky ignorant. O Elephant to platí dvojnásob. Je natočen hodně s odstupem, skoro dokumentárním stylem, ale je chladný jako led. Jako by si režisér říkal, co je mi po tom? Na tomhle filmu Vás nepoutá příběh, není to napínavé. Mohlo by to gradovat, ale gradace je záměrně potlačená. Nezajímá mě, proč to ti dva udělali. Nezajímajímě osobní životy těch, kteří byli zastřeleni. Jediné, co by Vás mohlo zajímat je, PROČ to tak natočil? Já na to mám svoji teorii (možná se v tom moc šťourám a filozofuju, třeba za tím nic není ). Asi je to film o tom, abychom nad ním přemýšleli ()
Celý film stojí a padá na tom, že vieme, čo bude na konci. Nemohol som sa zbaviť pocitu, kedy to už konečne príde. Môže to znieť cynicky koľko chce, ale režisér si o to doslova koledoval. Kamera sa plíži za študentom aj niekoľko minút a keď začne niečo rozprávať, nechá ho len nadhodiť tému a už aj preskakuje na ďalšieho a tak stále dookola. Týmto spôsobom je na konci vystavaná zložitá mozaika vzťahov medzi študentami, a teda aj budúcimi vrahmi. No na druhej strane to, čo na prvý pohľad pôsobí ako slabina filmu, môže byť aj jeho devíza. Medziľudské vzťahy sa nedajú zaškatuľkovať do jednoduchých šablón a podobné udalosti prichádzajú celkom nečakane. Snaha réžie o navodenie absolútneho pocitu každodennosti je tu potom celkom pochopiteľná. ()
Vzhedem ke zvolenýmu tématu překvapivě slabej snímek. Nechápu, proč bylo nutný ukazovat, co dělali různý studenti ve škole před tragickou smrtí. Zvlášť, když neměli s psychopatama vůbec nic společnýho. Zvolenej, ártově laděnej, způsob vyprávění a režie mě moc nenadchnul. Při tom stačilo Slona pojmout třeba víc polodokoumentaristicky. A co se dělo v mysli těch dvou magorů, co přišli vystřílet půlku školy, se vážně nedovíte. Závěrečnýmu masakru zase schází víc emocí k tomu, aby moh nějak diváka nepříjemně překvapit. Uplně jiná liga s podobnym námětem je Klass, kde jsou naopak pohnutky hlavních aktérů vylíčený do posledního puntíku. ()
Snímka pekne zobrazuje všednosť dňa na škole, na ktorej sa odohraje masaker. Viackrát nám je dopriate vidieť situáciu, stretnutie, pokec z iného uhla kamery čo prináša príjemné ozvláštnenie filmu, ktorý je zámerne chladným akým je chladná doba vzťahov. Film vhodne reflektuje násilie na každom kroku a šialený zákon voľného držania zbraní v USA, resp. ich ľahučkej dostupnosti. Cez čiaru je však iracionálne správanie sa postáv počas útoku. Keď počujem streľbu či výbuch a cítim, že je to blízko mňa, logicky sa u mňa spúšťa pud sebazáchovy a hľadám ako čo najskôr uniknúť. Istým postavám toto chýbalo a správali sa ako postavičky v Counter-Strike, akurát s výnimkou, že neboli ozbrojení. ()
Jako jo, chápu, o čem film pojednával, proč byl pojat tak, jak byl, proč celé dění bylo vesměs jen sledování chození puberťáků po škole sem a tam, kdy prohodí pár vět mezi svými spolužáky a kamarády, za doprovodu střihů vždy, než se to stane, a až na konci dojde k samotné střelbě. Ale za mě asi zkrátka ne. Za mě bohužel ne tak záživná podívaná. Rozumím tomu, co chtěl snímek říct a proč zvolil takovou formu, ale u mě naneštěstí došlo k zhoršení divácké záživnosti, která, co si budem, hraje podstatnou roli v hodnocení. Efekt finální střelby ale bez diskuzí udělal své. Vyhodnocení: Celkovému ČSFD hodnocení však rozumím. ()
Filmařsky zvládl Gus Van Sant své dílko znamenitě. O tom žádná. Rád bych mu za to nadělil i plný počet. Ovšem zobrazení dvou mladistvých střelců coby homosexuálů fascinovaných počítačovými střílečkami a zbraněmi všeho druhu stejně jako nacistickou ideologií je tak laciné, že tak nemohu učinit. ()
Gus Van Sant si byl dobře vědom, že v ruce drží natolik silné témá, že si může dovolit libovolně experimentovat s formou, protože posledních 20 minut vás posadí na prdel a ztuhne vám krev v žilách. Bohužel i přes sílu posledních 20 minut na které jsem koukal s otevřenou pusou mě jeho experiment nezaujal. Dlouhé záběry na chodící hrdiny mě přišly střašně nudné a raději bych se o školácích něco dozvěděl (i když chápu, že to byl tvůrčí záměr). ()
Důsledně a důvěryhodně natočená skutečná událost, které malinko chybí spád. Přesto je atmosféra filmu vcelku obdivuhodná, opravdu člověku nedá spát. Pravdivý příběh je hrozivý, decentní výkony ho jen podbarvují. Momentů, kdy se hudba dostává do popředí je bohužel málo. Přesto to stojí za to vidět... ()
Sledujeme obyčejný den několika obyčejných studentů na obyčejné americké střední škole, který se ovšem má zapsat do historie nevinnou krví. Dva pubescenti se jí totiž rozhodli vystřílet. Proč? Na to vám film odpověď nedá ani nemůže dát, protože ji nezná. Nikdo z živých ji už nezná. Kamera vás jen na něco málo přes hodinu promění v mouchu, která si v ten osudný den poletovala školní budovou a od všeho pochytila trochu, aby zas mohla v klidu letět dál. Bez jakýchkoliv emocí. Mouše jsou totiž nějací lidé ukradeni. Pokud tedy nejsou v dostatečném rozkladu. ()
Spoiler Neviem, čo si mám presne o tomto filme myslieť. Inšpirácia, námet a v konečnom dôsledku aj spracovanie nevyznelo zle, ale so storytellingom by sa dalo popracovať trochu viac z dvoch dôvodov. Alexove činy by sa pochopiť dali (šikana apod.), ale tie Ericove, hoc boli zrejme rovnaké, neboli vôbec vysvetlené a divák si v tomto prípade môže iba domyslieť skutočnosti. A druhá vec je otvorený záver filmu, ktorého nie som fanúšikom. Čo sa stalo s Alexom po udalostiach v mrazáku? Bam, domysli si. Aj keď tých možností zas nie je tak veľa, ale aj tak. Nedopovedaný príbeh - nič pre mňa. Ak mám porovnať s Two Thirty 7, ktorý bol natočený po vzore tohto filmu, je austrálsky snímok určite lepšou variantou. V konečnom dôsledku hrá na city diváka určite viac a takisto viac priblížil príbehy jednotlivých postáv. Van Sant sa o to v Elephantovi snaží tak isto, ale z môjho pohľadu sa mu to až tak nepodarilo. Najsilnejšou scénou filmu považujem určite moment, keď strelci vojdu do knižnice, zastrelia Michelle a rozpútajú peklo. Ale okrem tejto scény tam nič silnejšie nie je. Snímok inšpirovaný skutočnosťou, kvalitný výkon nehercov, len s tým príbehom by to chcelo trochu viac popracovať. 60% ()
Tak odporně pěkný den jsem ještě neviděl... ()
Nechápu to hodnocení, za mě jste magoři a nic víc. Jestli vás vyloženě naplňuje koukání na nudný hovno, kde se nic neděje, budiž. Bože jak já nesnáším tenhle film! ()
Začíná další normální den na uplně normální americké střední škole. Studenti chodí chodbách, povídají si s přáteli nebo se věnují sportovním aktivitám. Tento normání den se zvrhne v děsivou noční můru poté co do školy vejdou dva chlapci vyzbrojeni dlouhými zbraněmi a bez milosti začnou střílet. /// Psychologické drama na téma školní masakr, film sleduje pomocí velmi dlouhých záběrů životy několika studentů, někteří z nich se později stanou obětmi těchto mladých maniaků. Do života střelců příběh taky nahlédne, především do jejich volnočasových aktivit a příprav na tento zrůdný čin. Na samotnou střelbu dojde až v závěrečných minutách a musím uznat že byla velmi věrohodně natočená. ()