Scénář:
Pavel JuráčekKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Evžen IllínHrají:
Miroslav Horníček, Karla Chadimová, Libuše Švormová, Josef Somr, Miroslav Macháček, Leopolda Dostalová, Jan Libíček, Jan Vostrčil, Věra Tichánková (více)Obsahy(1)
První interaktivní film na světě, ve kterém diváci mohou zasahovat do průběhu děje. U dveří hlavního hrdiny filmu pana Nováka (Miroslav Horníček) zvoní jeho sousedka. Je téměř nahá. Oblečena jen do osušky si omylem zabouchla dveře svého bytu a nyní pana Nováka prosí, aby ji pustil k sobě domů. Co teď? Mladá dáma v prekérní situaci prosí o pomoc. A je velmi půvabná. Na druhé straně se každou chvíli může vrátit domů manželka pana Nováka, která má navíc dnes narozeniny... STOP! zvolá moderátor vcházející na scénu a děj filmu se opravdu zastaví. Nyní je řešení této prekérní situace na divácích... Vpustit nebo nevpustit? Zelené tlačítko na křeslech diváků znamená vpustit, červené odmítnout... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (69)
Jistě už to někdy každého napadlo, jaké by tak bylo, kdybychom se mohli v klíčových momentech filmu rozhodnout, jak chceme, aby děj pokračoval. Kinoautomat tuto netradiční možnost nabízí, ale po prvních pár duelech je jasné, že nic není uplně jak se zdá a vlastně už úvodní scéna nám prozradí, že naše rozhodování výsledek příliš neovlivní. Zajímavá zkušenost na jejímž pozadí se dočkáme průměrné podívané s nadprůměrnými klasiky české kinematografie. Nápad rozhodně nevyhazovat, dal by se ještě velmi dobře využít. ()
Kultovní záležitost, o které nám vyprávěli ve škole - první interaktivní film na světě se zrodil v Československu! Kinoautomat pana Činčery měl světovou premiéru na výstavě Expo 1967 a u příležitosti narozenin kina Světozor jsem měla možnost si ho sama vyzkoušet a rozhodovat o osudu Miroslava Horníčka v roli pana Nováka. V závěru trošičku překombinované, ale jinak výborné a velice vtipné. ()
Tak tohle se povedlo. Ztřeštěná společenská komedie založená na banální otřepané zápletce nemusí být pokleslá hovadina, ale skutečně tzv. kvalitní zábava. Decentní "viník" Horníček, solidní dialogy, nepřehrávající přesvědčivé herectví všech zúčastněných střídané pustou groteskou, všechno klape, mohlo by se to stát i vám a kolotoč se rozjíždí. Vizuálně - jen bílé chodby, dveře a nájemníci - výtečné. To vše ale bylo tvůrcům málo: Experiment "kinoautomatu" nedělá z tohoto dílka jen zábavnou kuriozitu: jednak mu dodává velmi zdařilý formát, jednak nám umožňuje procházet fázemi celé "prekérní situace" tam a zpátky, aby se v závěru ukázalo, že k požáru prostě nemohlo nedojít a čest paní Svobodové nebylo možné zachránit. Divák si myslí (totiž tehdy, když to bylo naživo, si mohl myslet), že filmem manipuluje, aby v závěru pochopil, že byl sám celou dobu manipulován. A propos: taky jste se nechali přesvědčit, že na dveře u Svobodů zazvonil pan Novák? Ve skutečnosti to udělal pan štábní kapitán. Viděl jsem to teď poprvé (červenou i zelenou verzi) a dost mi kazil dojem ten novodobý komentátor, který se tam objevoval. V průběhu byl zcela zbytečný a jen rušil. V závěru byl sice nezbytný, ale realizátoři žel neprokázali ani špetku vkusu při jeho volbě. Ten uvaděč z "Neváhej a toč" (jméno si nevybavuji), se sice poctivě snažil, ale horníčkovská poloha je prostě vysoko nad jeho úroveň. Nemusel tam být samozřejmě "druhý Horníček", ale prostě někdo, kdo by svým vkusem kvalitu díla umocňoval a ne kazil.Ještě důležitou korekci: Není pravda, že výběr "červené" nebo "zelené" byl k výsledku lhostejný. Divák červené verze je totiž ochuzen o kmitnuvší se ňadro paní Svobodové. ()
Naše predstavenie moderovala dcéra pána Činčeru a malo to svoje čaro. Nápad Kinoautomatu je super, bohužiaľ realizácia zaostáva. Scenár je slabý a neprospievajú mu ani pauzy pre moderovanie. Na hlasovanie by to chcelo rýchlejší systém, ale asi to v dobe uvedenia filmu nebolo možné. Ale ako skúsenosť to bolo zaujímavé. 70 % ()
Sice to nevidím tak špatně jako HenryS, ale i tak jsem byla hodně zklamaná. Jedna hvězdička za historický význam a tyhle věci, druhá za samotný zážitek v kině. Moderátor Josef Polášek byl OK, ale ten film... Jaký význam má hlasování, když od začátku víme, jak to vlastně dopadne? Volby mi přišly v podsatě bezvýznamné, neměla jsem pocit, že bych něco měnila a příběh mi stejně přišel tak pitomý, že mě ani nezajímalo, jak to bude dál. No, ale aspoň budu moct říct "viděla jsem to". ()
Galerie (5)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (13)
- Na podobném konceptu jako Kinoautomat byl v polovině 80. let založen i televizní seriál Rozpaky kuchaře Svatopluka (1984). Hlasování tehdy probíhalo rozsvěcením a zhasínáním světel v domácnostech. (Letní filmová škola)
- Vo chvíli, keď si Kinoautomat vzal na paškál kritik Rudého práva Jan Kliment, ktorý vôbec nepochopil humorný základ filmu a skritizoval ho za to, že aj keď je divákovi daná možnosť voľby, vždy je rozhodnuté zaňho. Taká myšlienka príliš pripomínala chovanie komunistického aparátu, ktorý navyše nemal príliš v láske osobnosti stojace za projektom. Propagácia filmu bola vtedy znížená na minimum, premietania sa postupne skracovali a na nátlak komunistov sa v roku 1972 musel Radúz Činčera so svojím dielom rozlúčiť. (Raccoon.city)
- Jde o vůbec první interaktivní film na světě. (Letní filmová škola)
Reklama