Inspektor Taggart

Anglické klenoty v podobách seriálových detektivek, pro mě vždy znamenaly a stále znamenají vysokou úroveň kvality a nacházím v nich takovou prazvláštní energii. První série Taggerta tuto zažitou skutečnost potvrzuje a příběhy mě vždy dokázali nejen potěšit, ale i občas zamyslet se. Tato série není tolik cítit tv produkcí, respektive není cítí tv produkcí 21.století. Neumím si to vysvětlit, jelikož ztvárnění není nějak světaborné. Jde prostě jen o tu atmosféru, snad o bezpečí teplých kámen, u kterých obrazně člověk při sledování sedí. Toť vše. Tuším, že hodnocení nebylo vůbec objektivní, ale při neustále snaze toto dodržovat, mám občas chuť, jako v tomto případě, nechat se unést i blbostí a takříkajíc zalibovat si v těch slovech. (19.12.2009)

Taggart bez Taggarta ztratil dosti na svém kouzlu, ale přesto se čas od času k nějaké epizodě z jednadvacátého století přeci jen vrátím. Hra s city obsahuje dobrou dějovou linii. Postavy v ní obsažené, jsou napsané realisticky a uvěřitelně. Tak stejně jsou na tom herci které je představují. Zápletku se daří trojlístku kriminalistů, v čele se svým šéfem, dobře a a dá se říci i zajímavě rozplétat a tak v tomto díle bylo na co se dívat. Největší slabinou těchto epizod, je veliká zkratkovitost, s kterou nyní tvůrci k taggartovi přistupují a tak slabší tempo vyprávění více vyvěrá na povrch. Nejsilnější prvek tohoto dílu je samotná postava záporného hrdiny, která je i dobře zahraná. Naopka rušivým a dalo by se řící vycpávkovým elementem působila scéna odejrávající se souběžně s vyštřováním, a to řešení osobních problémů jednoho z kriminalistů. Dvě hvězdy za klasické, i když v tomto případě dosti podprůměrné, britské zpracování televizní detektivky. (20.03.2010)