McCabe & Mrs. Miller
Režie:
Robert AltmanKamera:
Vilmos ZsigmondHrají:
Warren Beatty, Julie Christie, René Auberjonois, William Devane, John Schuck, Bert Remsen, Shelley Duvall, Keith Carradine, Michael Murphy, Thomas Hill (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Na počátku 19. století přijíždí John Q. McCabe (Warren Beatty) do deštěm bičovaného hornického městečka, obklopeného hlubokými hvozdy. Bývalý gambler má v úmyslu rozjet netradiční podnik – pro zdejší osazenstvo dělníků a pletichářů hodlá otevřít veřejný dům. Původně ušmudlaný hampejz se pod vedením zkušené nevěstky Constance Millerové (Julie Christieová, nominována na Oscara) promění ve „spořádaný“ podnik hříchu, který začne být neméně výdělečný. Ješitný McCabe se brzy dostane do střetu zájmů a příchod nevraživých pistolníků na sebe nenechá dlouho čekat… Znamenitý western, volně zpodobňující motivy knihy „McCabe” (1959) spisovatele a novináře Edmunda Naughtona, natočil velikán amerického filmu, Robert Altman, který vedle režie spolupracoval také na scénáři. Širokoúhlý snímek ve svém žánru dobově vynikal šerosvitným svícením, o nějž se ve spolupráci s Altmanem postaral zkušený kameraman Vilmos Zsigmond. Tvůrci experimentovali s bodovým nasvícením (můžeme si povšimnout, že řadu interiérových scén osvětlují jen prosté zdroje světla typu svíček, luceren a petrolejek), ale též zkoušeli zvláštně uzpůsobené kamerové filtry a předexponování filmového negativu. Následkem čehož se dosáhlo charakteristicky potemnělého vzhledu, jenž působí útulně a stejnou měrou syrově, což určuje sveřepou atmosféru života v nevěstinci. Druhým nezvyklým projevem tohoto „anti-westernu“, jak jej nazval sám Altman, je hudební doprovod básníka, romanopisce a hudebníka Leonarda Cohena, jehož balady jsou příznačně melancholické i neúprosně tvrdé, s osudovou tíhou dotvářející kolorit zabahněného podnebí divokého severozápadu USA. Naopak zde nechybí tradiční značky Altmanových filmů, ať už se to týká promyšlené práce s vrstevnatým zvukem či rozpohybovaného rámování neposedné kamery. (Česká televize)
(více)Recenze (85)
Netuctový western bez kovbojského klišé; žádný střet dobra se zlem; Altman se v něm nesnaží glorifikovat zakládající mýtus Spojených států, jak tomu kdysi velela konvence. Také bych jej neřadil mezi „revizionistické“ westerny alá Sam Peckinpah, které jsou přád kovbojkami. Snímek vlastně není příliš akční (asi až na závěr, který k mému potěšení nevyůstí v happyend), takže jej kromě westernu můžeme označit i jako historický film - konkrétně o době zlaté horečky v USA. Hlavní postavou je pasák McCabe, který v zaltokopeckém městě postaví bordel, a jeho obchodní partnerka paní Millerová, prostitutka závislá na opiu, se kterou McCabe má dost ambivalentní vztah. Divákovy je zároveň jasné, že mezi nimi zahořel plamen lásky, o to je tragický závěr tragičtější. Režisér má smysl pro historický detail: zajímavou problematikou, které bylo v oné době velkým společenským tématem, je setkání čínské imigrace s americkou puritánskou společností (tehdy se v USA mluvilo o „žutém nebezpečí“, které přináší morální zkázu). Film kromě popisování tvrdých poměrů přistěhovalcu na Americký západ také letmo naráží na problémy, jako je organizování prostituce a obchodu s drogami mezi Číňany a střet různých kultur: v závěrečné scéně paní Millerová inhaluje opium v čínském opiovém doupěti; horníci z města v baru diskutují o tom, zda je tělo čínské prostitutky stejné jako tělo bílých žen apod.. Další kladnou stránkou filmu jsou písně Leonara Coena, které svojí tesknou monotónností jaksi ladí s celkovou atmosférou. Film bych sice nenazval mistrovským dílem, rozhodně ale stojí za vidění. ()
Tak tohle je skutečně divoká alternativa na western. Namísto sluncem zalitých vyprahlých prérií Altman nabízí bezútěšnou horskou krajinu plnou bláta a později sněhu. Namísto tradičních soubojů zazní takřka 5-6 výstřelů, přičemž duel chlap proti chlapovi zde rozhodně neplatí. To plně vystihuje scéna na mostě: naivní mladík, rádoby kovboj, je zbaběle zastřelen stejně starým neli mladším "kolegou". Ani ústřední motiv vyprávění (výstavba a provozování pravého nefalšovaného bordelu) rozhodně nelze považovat za obvyklý westernový jev. V příběhu nezahlédneme jediného indiána, za to Číňanů poměrně hojně, byť se téměř vůbec neobjevují v tomto žánru, ve skutečnosti jimi byl Divoký západ (jak ukazuje historie), v určitých místech USA poměrně přeplněn. Podobně netradičně laděná hudba zvyšuje melancholičnost děje. Inu, co v tomto směru dále dodat? Režisér zdárně demýtizuje starý dobrý Západ. Altman, troufám si říct, vytyčil nový směr westernu, aby jej mnozí další v průběhu let následovali... Co se týče hereckého obsazení, ani Warren Beatty nehraje žádného hrdinu, naopak jeho prostý obchodníček s neohrabaným chováním tak nějak právě zapadá do koncepce příběhu. Altmanův snímek, ale i další podobně laděné filmy, skutečně dokazují, že se na přelomu 60. a 70. let točily neobyčejně zajímavé westerny. ()
No trochu zklamani, i kdyz jsem moh cekat, ze Altman neni nejakej akcni reziser a western v jeho podani pusobi dost netradicne, spis nez klasickej western (chlastacky, rvacky, prestrelky) to totiz pusobi jako drama o jednom obchodnikovi vlastnicim bordel, pouze zasazeny do kulis Divokyho zapadu. Na akci tu fakt prakticky nedojde a naboje tady vystrileny by se vam vesly do kapsy. Nicmene, film ma takovou zvlastni melancholickou atmosferu, kterou z pulky dela naprosto genialni hudba, kterou bych prirovnal k te z Absolventa, pro western netradicni, ale stroprocentne fungujici a skvele vytvarejici atmosferu. Tresnickou na dortu pak je zarostlej sympatak Beatty a razna Christie. Pokud nebudete cekat klasickej western, asi si film uzijete, ten ja sice necekal, ale zase jsem necekal ani tohle, tudiz to na me nefungovalo stoprocentne, proto jen slabsi 4*. ()
Tohle westernové drama se vyznačuje zejména svým pomalým tempem, které sice nenudí, ale také nějak extra nebaví. Co ale může diváka potěšit, je prostředí kanadské divočiny, v němž se příběh odehrává. Sluchu lahodí také hudba Leonarda Cohena a syrovost filmu. Naopak děj jako takový mě příliš nezaujal a konečná přestřelka tak na mě ani nějak zvlášť nezapůsobila. Proto dávám 3*. ()
Shadwellov komentar mi smrdi na kilometre filmovou teoriou - to je teda strasny hnoj, to sa neda citat - to moze oslovit akurat Madsbendera /admin tej odpornej smradlavej zumpy zvanej filmova teoria/ alebo Bludmana- ti ficia na filmovej teorii. Ja som jednoduchy laik - nedouk, ktoremu staci u pohybujucich sa obrazkov len to, ze ci ma to chytilo, ci ma film nejake posolstvo alebo ne. Toto ani nie je art, to je vyslovena nuda - pomale tempo sa sinie asi tak jako keby si slimak dal nainstalovat ABs-ko- proste nudna zivacka, Warren Beatty /Bonnie a Clyde/ mi nikdy nebol sympaticky, nemyslim si ze vie hrat. Krasna priroda v okoli kanadskeho Vancouveru je len prazdnym lakadlom - Reziser Robert Altman natocil podstatne lepsie filmy - Zlodeji jako my a Hrac 1992. 43 % ()
Reklama