McCabe a paní Millerová

Dvouhodinová nuda doplněná příjemnou hudbou ve které sledujete alkoholického pasáka a narkotickou bordelmamá. Zdlouhavé a táhlé jak severní noci a co se týče opěvování kanadské přírody, tak myslím, že zasněžené hory vypadají všude stejně a bláto moc nemusím. Závěr odpovídá 70. letům a bylo to jediné plus. Opět mi to potvrdilo, že od 1970 padal western dolu. (10.10.2013)

TOP 10. Přemýšlivý Robert Altman a hollywoodský casanova Warren Beatty v roli ctižádostivého, i když mírně natvrdlého majitele bordelu dokazují, že western na počátku 70. ještě nezemřel. Jenom přístup se výrazně změnil. Hlavní hrdinové už nestojí o věčný život vyhnanců, ale chtějí žít v klidu a míru a mít své životní jistoty. Stejně tak i McCabe netouží po ničem jiném než po prosperujícím podniku v jednom zapadlém hornickém městečku, což ale v éře nastupujícího amerického kapitalismu není nic snadného (zdravím Roye Beana a v opačném gardu i Daniela Plainviewa). Sychravé počasí, tklivá hudba Leonarda Cohena a kamera Vilmose Zsigmonda utápějící se v opiovém oparu onu melancholickou atmosféru ještě umocňují. (22.04.2011)

Netuctový western bez kovbojského klišé; žádný střet dobra se zlem; Altman se v něm nesnaží glorifikovat zakládající mýtus Spojených států, jak tomu kdysi velela konvence. Také bych jej neřadil mezi „revizionistické“ westerny alá Sam Peckinpah, které jsou přád kovbojkami. Snímek vlastně není příliš akční (asi až na závěr, který k mému potěšení nevyůstí v happyend), takže jej kromě westernu můžeme označit i jako historický film - konkrétně o době zlaté horečky v USA. Hlavní postavou je pasák McCabe, který v zaltokopeckém městě postaví bordel, a jeho obchodní partnerka paní Millerová, prostitutka závislá na opiu, se kterou McCabe má dost ambivalentní vztah. Divákovy je zároveň jasné, že mezi nimi zahořel plamen lásky, o to je tragický závěr tragičtější. Režisér má smysl pro historický detail: zajímavou problematikou, které bylo v oné době velkým společenským tématem, je setkání čínské imigrace s americkou puritánskou společností (tehdy se v USA mluvilo o „žutém nebezpečí“, které přináší morální zkázu). Film kromě popisování tvrdých poměrů přistěhovalcu na Americký západ také letmo naráží na problémy, jako je organizování prostituce a obchodu s drogami mezi Číňany a střet různých kultur: v závěrečné scéně paní Millerová inhaluje opium v čínském opiovém doupěti; horníci z města v baru diskutují o tom, zda je tělo čínské prostitutky stejné jako tělo bílých žen apod.. Další kladnou stránkou filmu jsou písně Leonara Coena, které svojí tesknou monotónností jaksi ladí s celkovou atmosférou. Film bych sice nenazval mistrovským dílem, rozhodně ale stojí za vidění. (20.06.2011)

Spolu s Judge Roy Bean další svérázná osadnická hustler postava, Beatty nemá o nic menší charisma. Zde navíc podmanivá snová atmosféra, mix melancholie a dobrosrdečný komedie, romantický prostředí pršavý/ zasněžený důlní kolonie na samotě u lesa, motiv fair-play podnikání nevěstince versus zmrdský praktiky velkých společností (prodej nebo tě zabijeme) — všeho všudy pěkná westernová alternativa. (15.09.2022)

Prevádzkovať bordel, to chce znalosti, skúsenosti a podnikateľský zámer. McCabe nemá z toho vôbec nič, takže skúsenosti podnikavej partnerky privíta. Namiesto westernu sa to dosť ťahá až niekam k červenej knižnici, a tá melancholická hudba Leonarda Cohena tiež nepridáva vhodnej atmosféry. Mestečko bolo postavené dokonale, ale vo filme sa objavuje sneženie asi najčudnejšie zo všetkých filmov, keď nejaký sneh tesne pred kamerou padá, ale v pozadí ani na povrchoch sa neobjavuje, a naviac sa otáča s kamerou. Príliš dlhý film, ktorý ma viac nudil ako bavil, len slabšie tri hviezdy. –––– Copak si myslíte, že mi nějaká děvka bude nařizovat, co a jak? –––– V životě každýho chlapa jednou přijde chvíle, kdy musí strčit ruku do ohně a zjistit, za co stojí. (05.05.2019)