Ve stínu upíra

Film, který si v plnosti a ve vší hloubce vychutná především znalec Murnaova veledíla Nosferatu. Scénář Stevena Katze je neobyčejně zasvěcený a staví dramatiku příběhu na jedné z možných intrepretací klasického expresionistického filmu – jako metafory filmového vampírství. O tom svědčí hned několik scén: Grétina slova o tom, že jí kamera vysává duši, Orlokovo fascinované hledění na ubíhající film, jeho slova o tom, že Murnau je stejný jako on a především naprosto strhující závěr, ve kterém už si divák nutně klade otázku, kdo je vlastně tou život vysávající stvůrou, zda je to brilantní Daniel Dafoe v kůži prastarého hraběte, nebo démonický John Malkovich v kůži muže za kamerou. Za kamerou, mimo níž přestávají věci existovat a v jejímž obskurním oku přežívají obrazy, kterým vysála život. Tyto myšlenky jsou Merghigem uchopeny dovedně a přeneseny do filmu se vší plností a provokativností. Za poněkud horší považuji střední pasáž filmu, která působí zmateně a nesoustředěně, zacykleně a místy bohužel jaksi prázdně. Je tu však stále přítomný černý humor, o který se stará fakt, že Murnauův štáb považuje Orloka za fanatického příznivce Stanislavského metod. Určitý cynismus, který to generuje v každém záběru z placu, je neodolatelný. Ve stínu upíra tak dovedně prolnulo mystifikaci, nadsazenou autbiografii (o "Herr Doktorovi" jako osobnosti film říká hodně, otázkou je, zda pravdivě... :o)), vizuálně dokonalou citaci Nosferata a tím pádem i jakýsi intelektuální horror. Navzdory všem výtkám jsem na konci zůstal konsternovaný. Tohle je velký film, který mnohé pije ze stínu své předlohy. (31.01.2006)

Tenhle film me nikdy moc nebral, patrne z toho duvodu, ze jsem ho videl jen dabovanej v televizi bez znalosti Nosferatu. Oboje se ted zmenilo, Nosferatu uz sem videl a film jsem si pustil v originalnim zneni a i kdyz ani tentokrat me to vylozene neoslnilo, urcite se mi to libilo daleko vic. Film totiz funguje i jako slusne atmosferickej horor, tak jako "dokument" o nataceni Nosferatu. Pricemz nektery zabery skutecne jak kdyby z Nosferatu vypadly. Jinak film stavi hodne na hercich, paradnim Malkovichovi a radne uchylnym Dafoeovi, ale u nej si nemuzu pomoct, Schreck to proste neni, porad vypada jen jako namaskovanej uchylne koukajici Dafoe. Celkove slusne atmosfericka zalezitost s dementnim koncem za lepsi 3*. (06.12.2009)

Nulová emoce (horor, který neděsí a nevyděsí), ale skvělý nápad (komentář k Murnaovu legendárnímu filmu). Celkem jsem si tu mystifikační hru užil. Navíc pánové Malkovich, Dafoe (kvůli němu jsem si tento film sehnal) a Kier mě baví takřka všude, což je další důvod, proč být na tenhle film hodný, i když si tolik péče možná ani nezaslouží. 75% (22.04.2020)

Bola by veľká škoda nevyužiť démonické ksichty Dafoeho a Malkovicha na nejaký riadne podvratný film. Pseudohistorický film o natáčaní kultového hororu, ktorý sme všetci videli, sa hneď zdá ako tá najideálnejšia príležitosť. Pre mňa je tento film ešte väčšia zábava, ako Upír z Nosferatu a myslím, že lepšiu reklamu odo mňa už nemôže dostať. Film bol mnoho krát premietaný v bratislavských filmových kluboch na prelome storočia. (19.10.2012)

Základní mystifikační premisa "značně neortodoxního medotického herectví" Maxe Schrecka je skrz naskrz geniální. Jenže "Ve stínu upíra" je bohužel důkaz, že sebelepší nápad film nedělá. A že něco, co má potenciál ke strhující jízdě, může nakonec skončit jen takovým šplouchem na hladině. A tu a tam zčeřenou vlnkou. Má to počáteční drive, vtip i jiskru. Má to atmošku. Má to dobrý herce. Ale zároveň to taky masivně skřípe. Přišlo mi, jakoby byl film složený se sedmdesátiminutové expozice a pak zčista jasna přichází předčasný konec. My totiž nezažijeme rozbití mravního kompasu režiséra Murnaua, neprojdeme s ním peklem finanční i existenciální nejistoty. Nejsme svědky toho, jak postupně mizí členové filmového štábu jeden po druhém, až by zbyla jen hrstka lidí a šílencova touha za každou cenu dokončit projekt předurčený k záhubě. Tohle všechno ve filmu NENí. A tohle všechno tam přece tak strašlivě chybí... (25.12.2022)