The Magdalene Sisters
The Magdalene Sisters
Padlé ženy
Režie:
Peter MullanScénář:
Peter MullanKamera:
Nigel WilloughbyHudba:
Craig ArmstrongHrají:
Geraldine McEwan, Nora-Jane Noone, Anne-Marie Duff, Dorothy Duffy, Eileen Walsh, Stephen McCole, Tracy Kearney, Peter Mullan, Eamonn Owens, Kevin Shields (více)Obsahy(1)
Írsko, 60-te roky minulého storočia. Dievčatá a ženy, ktoré viedli ľahký život, stali sa obeťami znásilnenia, alebo sú slobodnými matkami, odvádzajú do kláštora . Žiadna z nich však netuší, čo ju čaká za múrmi, kde si má odpykať trest. Tvrdá práca je asi to najmenšie zlo. Musia čeliť despotickému a ponižujúcemu zachádzaniu rádových sestier a najmä matky predstavenej, ktorá tvrdí, že robí všetko pre ich dobro a odvoláva sa na vôľu božiu. Režisér Peter Mullan pozbieral materiál na svoj film v ešte donedávna existujúcich Írskych polepšovniach a sám bol šokovaný z krutých výchovných praktík, o ktorých verejnosť nemala ani tušenia. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (181)
Tak tohle mě opravdu dostalu. Jen těžko jsem veřil když jsem se dozvěděl, že příběh je točen podle opravdového příběhu. Zvrácené jeptišky, které vše vnímají přes okno náboženského fanatizmu ve mě vzbuzovali mnohem větší hrůzu než nějaký týpek s motorovou pilou. ()
Pro vyjádření svých pocitů použiji jako příměr skvělý snímek Filipa Renče REQUIEM PRO PANENKU (1992), odehrávající se v ústavu pro mentálně postižené. Ano, tam se jednalo o bezmoc, čiré zoufalství, neboť chovankyně kvůli své retardaci defakto neměly žádnou šanci vzepřít se svému osudu. Ale tady? Vždyť v klášteře věznily plno mladých a relativně silných žen, nikde žádný dozorce, jen staré abatyše, tady o bezvýchodnosti situace nemůže být vůbec řeč. Ostatně závěrečný útěk můj názor jen dokládá. Rozhodli se, že půjdou a šli. A nikdo je nedokázal zadržet! Takže ono je to trochu i o kuráži. Na druhou stranu ale chápu, že tolik potřebná vzdorovitost může být potlačena výchovou, prostředím, ve kterém dívky vyrůstali, zkrátka jiný kraj, jiný mrav. Každopádně, že bylo něco takového možné ještě na konci 20-tého století (poslední z magdalénských domů byl v Irsku zavřen v roce 1996!), tomu se snad ani nechce věřit. ()
Když už nic jiného, tak látka jako Brno. Irská sebereflektivní kritika nedávných nešvarů katolické církve (Belzebub už jim zapálil pod kotlem) lehce tendenčně pracující s emocemi a mrazivou působivostí láká především právě na téma. Co se týče filmařského hlediska, především práce s divákem, tak to je stránka na které by Peter Mullan mohl ještě drobátko zapracovat, ale minimálně jako memento doby mají Padlé ženy svoji neoddyskutovatelnou hodnotu. ()
Margaret je znásilněna svým bratrancem, Rose porodila nemanželské dítě a Bernadette si jen zaflirtovala z několika chlapci. Za tyto "hrozné" zločiny jsou svými rodiči vyloučeny ze společnosti a uvrženy do kláštera, kde vládne tvrdá totalitní ruka řádových sester. Velmi zajímavý televizní film o tmářství vítězícím nad rozumem. Závěr je sice optimistický, ale ta pachuť z tohoto filmu zůstává. ()
I napotřetí geniální. Nejdůležitější film desetiletí. ()
Atmosféra kláštera a osudy hlavních hrdinek mě prostě zasáhly. Tenhle film jsem viděl večer před spaním a ješte ráno jsem ho v sobě měl. Je tam hodně drsných scén, ale asi to tak opravdu chodilo. Myslím, že se asi málokdo dokáže vcítit do kůže těch děvčat. ()
Zaujímavý čiastkový pohľad na katolícku vieru. No, Íri sú v tomto dosť čudní - zákaz interrupcie ( aj v prípade, ak je plod počatý počas znásilnenia !) si držia doteraz. Takže si myslím, že film dobre zobrazuje túto ich "črtu". Z filmu na mňa zapôsobila najmä Nora-Jane Noone. ()
Ono to malo niečo do seba... Mníšky, ktoré naháňajú husiu kožu v retro štýle zlej a ťažkej doby. Na môj vkus sa tam ale príliš veľa a často pralo.:) 67% ()
Člověk by se asi moc nedivil, kdyby se to stalo ve středověku, ale bohužel se to odehrálo v Irsku v 60tých letech 20. století. To vše ve jménu morálky, kterou hlásá katolická církev. Ta církev, která tolerovala a zakrývala pedofilní zločiny svých kněží. Pokrytečtí a úchylní černoprdelníci... ()
Nemůžu si pomoct, ale tenhle film neměl vůbec žádný citový náboj. Aspoň ne takový, jaký bych od něj čekala. Postavy se zde objevují a zase mizí bez toho, aby si k nim divák vybudoval nějaký vztah. Utrpení žen v klášteře postrádá jakoukoliv hloubku a postavy jsou až příliš ploché a nevyhraněné. Nějak jsem měla potřebu to srovnávat s dalším podobně zaměřeným karlovarským filmem Píseň za chudého chlapce, ale ten na mě zapůsobil tisíckrát víc. ()
čo si budeme hovoriť 3*, ale záver bol fakt hustý, takže +1* ()
Film, ktory burcuje ten najvacsi hnev a pomstu vo vnutri duse. Je pravda, ze Peter Mullan sa riadne oprel do cirkvi. Nebral si servitku pred usta. Vrcholom bolo az cynicky a zahanbujuci vysmech (nahy utekajuci farar). Velmi krute az masochisticke sfilmovanie. Co k tomu dodat. Cloveku sa az rozum zastavuje nad hlupostou spolocnosti, a to nie v stredoveku, ale v sucasnosti. Zarazajuce je, ze toto sa dialo este v devatdesiatych rokoch. Film je obsahovo da sa povedat prazdny, ukazujuci iba bolest a utrpenie, ale forma spracovania je pod kozu sa vryvajuca, a to je to, co robi tento film vynimocnym. ()
Dost otřesný pohled, bohužel s největší pravděpodobností pravdivý. Ovšem mrzí mě trochu ten až moc protikatolický pohled tvůrců. Ano, určitě se tam děly hrozné věci. Ale bylo všechno až tak černobílé? Byly všechny řádové sestry bezcitné potvory a všechny "vězeňkyně" nevinné, slušné a hodné? Těžko říct, těžko říct. ()
Dobrá ukážka, o čo tej cirkvi predovšetkým ide,ale nieje to len kritika katolíckej cirkvi,ale aj spoločnosti,že dovolila mnohokrát nevinné mladé"padlé ženy" využívať a fyzicky i psychicky týrať pod pláštikom sv.Magdalény.Film smutný,silný a pre mňa poučný. ()
Jak popsat můj závěr? Režisér dobře věděl, že popsat úplnou realitu Magdaleninejch prádelen ve filmu by vedlo k riziku, že se to lidem nezlíbí. Proto to vzal středem a ukázal, co se dalo, aby měl příběh sílu. Skvěle vykreslil i to, jak ženám v těchto ústavech byl vymejván mozek, zvláště dobře je to vidět u té chuděry, která zůstala projevem v deseti letech a nedokázala již ani stát si za svým. Film opravdu doporučuji, zvláště všem, kdo neměl o této instituci ani zdání a co je zarážející, že byla poslední prádelna zrušena až v roce 1996 z ekonomických důvodů, nikoli porušení cti zůčastněných dam... ()
Co se dělo kdysi a ještě v tak svatých místech, jako je klášter je něco nelidského. Ponižování a tělesné tresty i jen za promluvené slůvko navíc. Tenhle film na to hezky poukázal. ()
Velice depresivní, tísnivý a skličující film o tzv. Magdalénských prádelnách, ve kterých zvrhlé, sadistické a zlomyslné řádové sestry týraly a šikanovaly tvrdou dřinou a náboženským drilem tzv. hříšné ženy, které většinou nic špatného neudělaly. V roce 1964 v Irsku jsou za "padlé ženy" považovány hříšnice, které se musely ze svých hříchů vykoupit dřinou a odříkáním. Hlavními hrdinkami jsou čtyři ženy - Margaret, kterou na rodinné oslavě znásilnil vlastní bratranec, Bernadette s velkýma očima a koketní povahou, Rose, která porodila nemanželské dítě a Crispina, lehce retardovaná svobodná matka. Jejich vlastní rodiny (!!) je poslaly do magdalénských prádelen, aby se "očistily". Ve filmu sledujeme jejich osobní tragédii, kdy jsou vězněny, zažívají drsný denní režim, žijí ve špinavých podmínkách a dřou v prádelnách. Matka představená je zazobaná sadistická svině a sestra Bridget, která vypadá navenek mile a laskavě, ráda trestá ženy bitím rákoskou. Nechá nelidsky zbít Rose před Bernadette a Uně oholí hlavu za to, že se pokusila o útěk, ze kterého ji navrátí její vlastní otec, který se ji zřekne a brutálně ji před ostatními zbije. Sestra Bridget se topí v penězích a navrhuje, aby se malá část z nich přiměřeně rozdělila. Uvězněné ženy přirovnává k Máří Magdaléně, která se zbavila všech požitků včetně jídla a pití a místo toho tvrdě dřela. Snídaně vypadá tak, že sestry se odděleně za mříží stravují vydatným jídlem, zatímco pracující ženy jí ovesnou kaši a jedna z nich musí předčítat z Bible. Obzvláště odporná scéna byla, když ženy stály nahé po sprše v koupelně a jeptišky uspořádaly soutěž, která z nich má největší prsa, nejmenší prsa, největší zadek a nejchlupatější vagínu. Místní kněz, otec Fitzroy, zase sexuálně zneužívá ženu jménem Crispina. Díky bohu za automatické pračky a sušičky, které učinily tyto katolické koncentráky ekonomicky neudržitelné. Tři z žen zdánlivě zvládají svou situaci s nadhledem. Margeret má možnost odejít díky svému mladšímu bratrovi, ale nechce odejít, dokud po sobě nezanechá nějakou stopu. Požádá sestru Bridget, aby mohla odejít, ta ji ale sejme a Margaret padne na kolena a začne se modlit. To zaskočí Matku představenou, která na to nevěřícně zírá. Bernadette a Rose se nakonec rozhodnou utéct, udělají bordel v pracovně sestry Bridget, aby našly klíč od azyláku a s návratem jim pomůže jeden příbuzný. Oběma se to povede, odplují do Liverpoolu a Bernadette se stane kadeřnicí. Smutný konec má však vyšinutá Crispina, protože při mši řvala, že otec Fitzroy není svatý muž, a tak byla zavřena do blázince. Mrazivá byla scéna, ve které nakonec Bernadette vidí na zastávce jeptišky a je z nich dost nervózní. Co k tomu dodat? Nasrat na církev a všechny její instituce, které pod maskou pokání a očištění od hříchů ničily nevinným lidem životy, ať už se jedná o sirotčince, kláštery, azylové domy nebo tyhle prádelny. Zdejší jeptišky nebyly služebnice Boha, ale služky Satana! ()
Veľmi dobrý a pôsobivý príbeh z prostredia takzvaných Magdalenských domov, ktoré boli v skutočnosti len väzením pre mnoho žien po celom Irsku, ktoré tam boli umiestnené na základe rôznych ,,hriechov,,. Na príklade troch mladých žien je ukázaný život v jednom z takýchto ústavov, kde sú ženy a dievčatá vystavované ponižovaniu a bitkám.Peter Mullan natočil vskutku pôsobivý a dobrý film. ()
Velmi syrový a emotivně působící film. ()
6/10 Na to, že se tam málo mluví a holky skoro pořád jen uklízí je to příběh nabitý překvapivě silnými emocemi. Výborné herecké výkony a dobrý scénář dělají z tohoto velmi příjemné překvapení. ()