Schůzka se smrtí

Emily Boynton, nevlastní matka tří dětí, vydírá rodinného právníka, Jeffersona Copea, po němž chce, aby zrušil poslední vůli jejího manžela, v níž děti osvobozuje z matčina vlivu. Emily bere děti na prázdniny do Evropy a navštěvuje i Jeruzalém. Zde se Hercule Poirot setkává s Dr. Kingovou, která se zamiluje do Raymonda Boytona, což Emily není zrovna po chuti. Celou skupinu sleduje i Cope a lady Westholmová. Děti odhalují pokus matky zničit otcovu poslední vůli. Emily je zanedlouho nalezena otrávená a Poirot se vrhá do vyšetřování. (20.09.2010)

Knihu jsem sice nečetl, ale podle filmu soudím, že patří k těm Agathiným slabším. Překombinovaný a přitom nudný děj, fádní zápletka, a naprosto nezajímavé a nerealistické postavy v čele se dvěma tak příšernými ženskými, že mi z nich naskakovaly pupínky ("maminka" a "poslankyně"). Kdyby Christie byla chlap, budu si myslet, že je misogyn. Moc nechápu, proč tvůrci po téhle předloze hrábli. A radši bych mého oblíbeného Ustinovova Poirota viděl v něčem záživnějším. Ale na druhou stranu film je zajímavý svými izraelskými lokacemi a i přes moje výhrady je to prostě stará dobrá klasická detektivka, jaké mám tolik rád. Takže dávám třetí za žánr, exteriéry a Ustinova. (24.07.2016)

Je to ten typ detektívky, v ktorej sa záhadu pokúšate vyriešiť vy – a tak sa stávate detektívom. V príbehu sa ukrýva tajomstvo, emócie, love story, napätie a nádherné exteriéry v Jeruzaleme , Taliansku a na výletnej lodi. Napriek peknej výprave, dobrej kamere, stále som mala pocit nedosoleného jedla. Jednoducho sme si príliš zvykli, že Poirot = David Suchet. Vlastne žiadna z postáv nevyvoláva sympatie, treba však uznať, že Emily Boynton (v podaní Piper Laurie) sa svojej zápornej úlohy zhostila dobre. (25.03.2024)

Ze tří plnohodnotných filmů o Poirotovi s Ustinovem v hlavní roli je Schůzka se smrtí nejhorší. I tak je naštěstí pořád velmi dobře koukatelná. Opět mám (nyní velké) výhrady k hudbě, zde byla zdaleka nejslabší co jsem v Poirotovi kdy slyšel a dokonce působila nepříjemně rušivě. Hudba má k atmosféře přispívat a v tomto případě přidat na dramatičnosti a ne atmosféru bořit. Nicméně jako rozloučení s Ustinovem je to po třech vesměs nešťastných tv filmech víc než dobré. 70% je akorát. (05.02.2013)

K poirotovským filmům se vrátil Anthony Shaffer, scénárista Hitchcockovy Zběsilosti nebo Slídila s Michaelem Cainem a Laurencem Olivierem. Podílel se na scénářích všech filmových Poirotů od Vraždy v Orient Expresu. Pak vznikly ty tři televizní filmy, násilně převedené do současnosti, ale tady se Hercule vrací v parádě odpovídající právě filmům jako je Smrt na Nilu nebo Zlo pod sluncem. Osobně se mi nejvíce líbil sir John Gielgud, který v tomto filmu dělal Poirotovi "watsona". Následující rok ovšem po Ustinovovi, který držel poirotovské žezlo celých deset let, přichází jistý herec, který si v tom jednom špatném televizním filmu zahál inspektora Jappa... (30.12.2006)