Caligula
Caligola
Caligula
Režie:
Tinto BrassScénář:
Gore VidalKamera:
Silvano IppolitiHrají:
Malcolm McDowell, Teresa Ann Savoy, Helen Mirren, Peter O'Toole, John Gielgud, Guido Mannari, John Steiner, Paolo Bonacelli, Giancarlo Badessi (více)Obsahy(2)
Nejkontroverznější film 20. století! Absolutní moc - absolutní zvůle... Slavný snímek Tinta Brasse zpracovává příběh ze starověkého Říma. Zvrácený Caligula (Malcolm McDowell) se neštítí ničeho, aby dosáhl moci, a za jeho panování ovládá Řím zrada, sex a násilí! Otevřené znázornění brutality i erotických scén vyneslo filmu skandální pověst. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(více)Recenze (338)
Brassův Caligula je až příliš papundeklový a divadelní, ale ve svém zobrazení naprostého úpadku lidství způsobeného mocí, celkem impresivní.. ()
Co k tomuhle skvostu napsat, abych neopisoval od hirnlego? Opravdu zvláštní naturalistickej skvost. Myslím, žeš mi lhal. Ty jsi také panna. Au. ()
caligula. ztezi si pro svuj historicky snimek muzete vybrat lepsi osobnost. krome notoricky znameho zvoleni kone senatorem ma ve svem repertoaru nekolik dalsich vicemene zavrzenihodnych zalezitosti, jako treba incest nebo masove vyvrazdovani. nic zvlastniho. alespon pro tvurce caliguly z roku 1979 a jeho producenty z penthousu zcela urcite, a proto se rozhodli misto historicke inscenace natocit epicke porno z prostredi stareho rima, ktery byl mozna dekadentni, ale urcite ne TAK dekadentni, jako v tomhle zcela prumernem filmu. ()
Director's cut je sračka, lebo je cut. Tá pravá (chutne pokleslá) zábava ma 150 minút. Na večné časy a nikdy inak!!! ()
Nevylučuju, že třeba za 10 let si pustím tu kratší verzi a třeba budu hodnotit líp. ()
Kontroverzní, ale velice zajímavý a vzrušující počin. Tinto Brass úspěšně (a odvážně) namixoval historický snímek s pornofilmem. Velmi zajímavá a šílená podívaná. ()
Brutálne zobrazenie starovekého pohanského sveta, no obávam sa, že v mnohom možno reálne. Po určitej dobe ma to dokonca znechutilo, no režisér sa zjavne nehanbil a nebál a tak vznikol jeden z najbláznivejších a podľa mňa aj najčudesnejších filmov histórie, lebo v mnohom mi tam ušlo o čo išlo. Porno s dejom by sa to občas dalo nazvať, no mne to prišlo v mnohom smutné a skľučujúce. ()
Oslava pornografie v jeho najveľkolepejšej forme. Spiknutie producentov voči režisérovi Tinto Brassovi je hodné samotného sfilmovania a predstavuje niečo, čo sa v Ríme tej doby dialo na dennom poriadku. Príbehovo zúfalý, ale pre vybalancovaný chod dejín kinematografie, dôležitý snímok. Ak chcete vidieť oscarových hercov v porne, nečakajte. ()
Viděl sem 150 minutovou verzi a to je porno. ()
Jak pomoci člověku, který získá celý svět, ale ztratí při tom vlastní duši? Toto porno, kde hudbu obstarali Chačaturjan a Prokofjev a hrají v něm McDowell, Mirrenová a O´Toole jsem si nemohl nechat ujít. Můj profesor na dějepis se o Suetoniovy Životopisy dvanácti císařů dost opírá, a tak jsem vzděláván v tom, že antický Řím vypadal přesně tak, jak ukazuje tento film. Jestli si Suetonius vymýšlel nebo mluvil pravdu nikdy nezjistíme, přesto si myslím, že právě Caligula je z hollywoodských trháků skutečnosti nejblíž. Když se na něj podivám nezaujatě a pokusím se zapomenout na všechny zvěsti a maléry, co ho provázely, vyjde mi, že to není film špatný ani dobrý. Kupodivu i nemastné můžou být přelomové filmy, které psaly dějiny... ()
...to bylo trochu moc, nebudu tvrdit, že jsme v životě neviděl porno a že nevím, že Caligula byl blázen a úchyl, ale ten film je tak úmorně nudně natočenej, že jediný čim baví je fakt, že se tam š*ustá...a já nemám potřebu koukat na film, který má 2 apůl hodiny abych se bavil pornem. Na masturbaci mi stačí 5 minut. ()
Co se k tomuhle dá napsat? Když jsem slyšel o zvrhlém, drsném, ukazovat nahotu se nebojícím filmu jménem Caligula, vážně jsem nečekal hollywoodské porno, ve kterém chyběl snad jen ten opravář kopírky. A to jsem si ještě pustil uncensored verzi s pětačtyřiceti v kině nezveřejněnými (a taky nezveřejnitelnými) minutami navíc. Člověk na to čumí a vlastně nevnímá. To, že jsou tam dobře zahraní oba císařové a pár dalších postav jsem si všímal jen ze začátku, to když mě ještě neovládla jakási otupělost. Takové to: "Za půl hodiny to vypnu... Ale nechce se mi vstávat a kdo ví o co přijdu. Nechám to běžet." Pak už šel všechen obdiv stranou. Když je někde samoúčelné násilíí nebo erotika, neštkám na to. Ale co je moc to je moc. Nakonec se mistr režisér asi tak zakoukal do všech těch scén, až zapomněl udělat pořádný závěr. Takže se celou dobu koukáte na porno okořeněné trochou neškodné pedofílie, nekrofílie (ne, zklamu vás, zoofílie chybí, ale je tu nová úchylka - papyrofílie), krvesmilství a jedním dvojitým znásilněním, to vše prokládané znechucenými pohledy spiklenců jen aby byl Caligula v posledních pěti minutách zavražděn i s manželkou a dcerou, to vše jakoby mimochodem. Kůň tam sice byl, ale jeho jmenování senátorem se nedočkáte stejně jako sochy oblékané podle panovníka. Prostě kdyby měli příběh a logika stejnou váhu jako prsa a penisy, nestyděl bych se tomuhle nestydlivému filmu dát průměrné hodnocení. ()
Nad tímto filmem jsem se hluboce musela zamyslet. Ne pro obsah, protože římské dějiny znám dosti dobře. Ale zvláštním kontroverzním zpracováním tohoto filmu, kdy chybí veškeré filosofické dialogy jaké jsme u jiných děl z doby Římanů zvyklí, kdy chybí krása bujarého a přepychového života římské smetánky, intriky pod rouškou elegance a přepychu. Zde se režisér TINTO BRASS zaměřil na zvrácenost povahy císaře Caliguly (a nejen jeho), na incest s jeho sestrou, na sexuální orgie a erotický život Římanů (až se mi to zdálo někdy překombinované) - mám na mysli skupinové sexuální hrátky uprostřed náměstí - a na krutost tehdejší doby, kdy život člověka měl pro mocné tohoto světa jen malou cenu. Výprava filmu byla velmi bohatá, ale krása architektury a bydlení tehdejších bohatých Římanů se tam jaksi vytratila. Ale o to asi režisérovi nešlo. Na můj vkus tam bylo až příliš mnoho nahotin (asi umělecký záměr). Přes výborné herecké obsazení : Tiberius (Peter O'Toole), Caligula (Malcolm McDowell), císařovna (Helen Mirren), Drusilla (Teresa Ann Savoy) bylo málo dialogů, ve kterých by se mohli herci těchto zvučných jmen lépe prosadit. Řval tam jenom Caligula, a to ještě spíše vykřikoval pomstychtivá slova. Jistě, patřil k plejádě "krvavých a zvrhlých císařů", kterých měl Řím dostatek, jak rostla jeho moc a sláva. Na štěstí žáden strom neroste do nebe a na každého magora jednou dojde. A tak pořekadlo "jak chutná moc" nemá na štěstí moc dlouhého trvání. Rozhodně stojí zato film vidět. "Fajnšmekři" jej pochopí. ()
Film je přesně takový, jaká je jeho pověst. Jsou zde pornografické scény, které se k Římu nějak hodí, ale vlastně jen díky nim je film natahován do neúměrné délky, kdy jsme svědky celkem nudného a předvídatelného příběhu, kdy i bez znalosti dějin člověk tak nějak tuší, že takový člověk prostě nemůže žít příliš dlouho. Malcolm McDowell je výborný, ale celé pojetí je spíše takové nepřátelské a diváka si získává jen těžko. ()
Podívat se jedině na nesestříhanou verzi. Má to trochu víc nádech porna, ale je to pak zajmavější. Mít moc je dobrý, ale nesmí to líst někomu na mozek. ()
Hodnocena dlouhá (nejspíš producentská) verze. Tinto Brass na to jde sympaticky, protože se dobu největšího morálního úpadku Římské říše snaží vyobrazit naturalisticky, realisticky a co nejvěrněji, což se mu asi i daří. V hodně zdařilých a velkolepých kulisách se nebojí naprosto otevřeně ukazovat zhýralou společnost, v níž byly extrémní rozdíly a daří se mu udržovat atmosféru totální dekadence až kulturního primitivismu, s nímž Caligula vládl. Některé momenty jsou naprosto fascinující ("stroj na sekání hlav" mezi nimi vyniká a nikdy a nikde jsem nic podobného neviděl) a v některých chvílích má film i slušné tempo. Prodloužená verze je však zbytečně natažena o porno scény nekonečných orgií, které na svou dobu asi byly odvážné a zcela vystihují Itálii sedmdesátých let, kdy podobné záležitosti byly v módě, děj ale nikam neposouvají a jejich jediný význam je v tom, že v nich divák může vidět hned několik tehdejších dívek Penthousu v otevřené akci. Stopáž je tedy přehnaná a může se opřít vlastně jen o výtečného Macolma Mc Dowella, který jako by se snad pro podobné "typy" narodil, Teresu Ann Savoy a v úvodu i vyšinutého Petera O’Toolea. Kinoverze bude pravděpodobně kompaktnější a možná smyslupnější, ta prodloužená je ale velmi lehce nadprůměrná a rádoby šokující, je za ní ale spíše prázdno. 60 % (PS: Určitá paralela s dneškem, kdy také stačí pro oblíbenost rozdávat peníze a je jedno, kdo je rozdává, je někdy až děsivá.) ()
Celé mi to přišlo jako výplod chorých mozků - od kostýmů přes výpravu až ke scénáři a režii. Jen ta hudba byla krásná. ()
Caligula je film, který po zhlédnutí nevím, jak ohodnotit. Věděla jsem, do čeho jdu, takže nemůžu hrát překvapenou, že to bylo moc brutální nebo plné sexu a ve výsledku to spíše vypadá spíše jako porno. Vidět jsem tento snímek chtěla díky Helen Mirren, která se časem vypracovala mezi mé nejoblíbenější herečky. Vidět jsem to chtěla i z hlediska historického. A dobře, přiznám to, ne že by mě ty sexuální scény nezajímaly :-). Myslím, že na tu délku, která by mě u některých filmů odradila, jsem se nenudila. Zpracování je to sice násilné, brutální, plné zvrhlostí, ale jak jinak chcete ukázat takovou dobu věrně? Myslím, že to vlastně ani jinak nešlo. A jak tak přemýšlím, ono se mi to vlastně docela líbilo... ()
Zhlédnutím sestříhané verze jsem asi přišla o hodně, nicméně ani tuto "ochuzenou" a zřejmě nudnější verzi bych rozhodně nepouštěla na hodinách dějepisu (hromadné sekání hlav byla asi největší chuťovka). Malcolm je každopádně ďábel. ()
Související novinky
3D remake Caliguly
Zdá se, že Tinto Brass je pořád ve formě. Otec, či spíš dědeček italského erotického filmu (nar. 1933), oznámil, že se nebojí pokrokových technologií a jeho následující přehlídka dámských pozadí nás… (více)
Filmový bulvár ve vrcholné podobě. 1) V dnešní době všeobecně dostupné nejrozmanitější pornografie už snad ani běžného diváka nijak nešokuje pohled na ztopořený penis, na ejakulaci či na dívčí samohonu. Ovšem onen běžný divák ani dnes není určitě zvyklý na tak masovou pornografickou nálož sadistické brutality, kterou film nabízí. Viděl jsem plnou verzi a celkem se nedivím, že censoři z ní vyškrtali skoro hodinu._____ 2) Množství a síla pornografických scén mění vyznění filmu. Divák je chtě nechtě upoután právě jimi a nějak se nevěnuje druhému plánu díla. Ovšem je tam vůbec něco takového? Vypráví film o něčem víc, než jen o touze tvůrců šokovat?_____ 3) Připadá mi, a asi nejsem daleko od pravdy, že pornografický obsah natáčeli pornoherci a zejména pornoherečky. Jako zkušený divák porna (prudérní čtenáři prominou) jsem zaznamenal "herecké" manýry, typické pro právě tuto skupinu performenrů. Ostatně nevím, kolik běžných hereček by v podobném snímku vystupovalo, byť po boku McDowella. Jeho nářadíčko, mimochodem, je vždy cudně skryto._____ 4) Hlavní potíž filmu nevidím v nadmíře pornografie, i když zde určitě lze říci, že méně by bylo více, ale v bulvaritě celé výpovědi. To není psychologický portrét zešílevšího vládce, to není historický film, to není dobrodružný film, to není ani červená knihovna. Je to ten nejsprostší bulvár, který cílevědomě útočí na nejnižší divácké pudy. Ostatně režisér Brass i scenárista Vidal se od konečné (porno) verze filmu distancovali. Rovněž McDowell, když po čtyřleté práci na snímku zhlédl konečnou verzi, se cítil poněkud rozčarován: I felt like a woman after she's been raped._____ 5) Velmi (až nadmíru) stylizované prostředí očividně mimo realitu (budovy, interiéry i exteriéry, oblečení) jen doplňuje celkový matoucí dojem. Snímek mi v tomto směru připomněl Felliniho Satyricon._____ 6) Působivou, nicméně nedůvěryhodnou sekačku lidských hlav jsem viděl poprvé._____ 7) Špičkové herectví přitažlivého 36letého Malcoma McDowella, pravda, je světlou stránkou snímku. Nejen pěkná postava, ale zejména výborný herecký výkon dodává mému hodnocení hvězdičku navíc._____ 8) A jak to bylo ve skutečnosti? Rozhodně ne tak, jak ukazuje tato neodolatelná směs umění a genitálií (Helene Mirrenová). Tiberius nebyl zapšklý zhýralec, ale oblíbený a zejméně velmi úspěšný politik, i když zcela bezskrupulózní. Vskutku nechal zavraždit Caligulovy sourozence. Konec jeho vlády byl přivítán s ulehčením. Botička rozhodně nebyl šílený, přinejmenším zpočátku ne. Naopak, uvážlivě se chopil ve svých 25 letech vlády. Jeho snaha o zvýšení vlivu principa v rámci římské republiky a další reformy měly vcelku úspěch stejně jako velkolepé stavební projekty (akvadukty, přístavy, dvě největší lodě tehdejšího světa). Ovšem nakonec se ukázalo, že své roli prostě nedorostl, státní pokladnu přes neustále se zvyšující daně přivedl na buben a senátorská opozice holt byla příliš silná a tak byl nakonec ve svých 29 letech zabit. Těžko říci, jakou roli v tom hrálo jeho šílenství či údajné (historicky sporné) sexuální výstřednosti. Řekl bych, že malou, pokud vůbec nějakou. Nejednoznačné antické prameny uvádějí, že asi půl roku po převzetí vlády prodělal Caligula nejspíše encefalitidu, z niž se sice vyléčil, ale současně se i psychicky změnil. Další ranou byla smrt jeho sestry Drusilly. Uspokojující info přináší česká Wiki._____ 9) Jazykové okénko. Latinské caliga = vojenská botička. Oblečeného v miniaturní uniformě legionáře (včetně bot a výzbroje) ho ve věku 2 - 3 let tahal jeho otec na tažení v Germánii. Caliga - zdrobnělina caligula. Odtud jeho přezdívka._____ 10) Přes všechny výhrady mi kromě McDowellova herectví zůstala v mysli ponurá atmosféra císařského dvora, dokonale odtrženého od reality a ponořeného do svých starostí a zájmů. V tomto smyslu má film co říci i dnešní době._____ 11) Pozorný divák najde poučení a návod pro dnešek. Ve scéně, kdy je Caligula nemocen (horečka a cosi dalšího), proklamuje nějaký přicmrdávač u jeho lože: Nabízím svůj život, pokud Jupiter ušetří našeho milovaného císaře! Caligula promptně a velmi pragmaticky odvětí: Jupiter tvou nabídku přijímá. Obrátí se ke strážím: Popravte ho. () (méně) (více)