Biliárový král

Výborná hudba i čb kamera, a skvělý Geroge C. Scott, jehož pohledy vyhrávají víc než zápas, ale chatrný děj a vyloženě vytlučená storka s Eddieho milou mají za následek, že pozitivněji vnímám Barvu peněz. I když jedno se Newmanovi musí nechat, jeho hráč je skutečným gamblerem, o tom se Tomovi C. ani nesní. (02.08.2012)

Dobré drama, ale přišlo mi opravdu především dobré, ne až tak výjimečné. Paul Newman je zde skvělý, stejně tak i Scott a Laurie, ani jeden z nich to jinak neumí, ale je to opravdu jen v tom temném pojetí, které se nad člověkem vznáší, co z toho dělá dobrý film. Člověk je sám sobě pořádný problém, ale to tak nějak víme všichni. (08.04.2015)

Život je jako bonboniéra… a taky jako jiné slovo na „b“ – biliár. Někdy máte věc pevně ve svých rukou, ale stačí jeden špatný šťouch a z aktivního hráče se stáváte bezmocným pozorovatelem. Vaše (ne)štěstí je rázem v cizích rukou. Občas nezbývá, než se naučit jinou hru. Nebo jinak hrát. Hazardní hráč se po svižné, i když přes půl hodiny dlouhé hře mění v táhlé psychologické drama. Ze změny tempa i celkové nálady je zřejmé, že Eddie těžce narazil. Jeho nehorázně vysoké sebevědomí spadlo na úroveň sebepodceňující se Sarah. Díky prohře ve hře zabodoval v milostném vztahu. Neznamená to pro něj, že by již víckrát nevzal tágo do ruky, naopak – získal novou motivaci. Excelentní Paul Newman mi stylem herectví připomněl Marlona Branda o deset let dříve v Tramvaji do stanice Touha (method acting v plné parádě). Zásadní rozdíl tkví v povahách jejich postav. Eddie není beznadějný hajzl, jenom tulák, který se zastavil na místě. Žil pro výhru, ale teď schytává jednu ránu za druhou. Buď se naučí snášet porážku, nebo bude navěky poraženým. Jeho počínání je místy filmově nevěrohodné, ale gró věci díky němu v závěru každého praští mezi oči. O změně, o tom, kdo je vítěz a kdo poražený, není pochyb. K nesmrtelnosti této černobílé klasiky svým barvitým výkonem přispěl také George C. Scott, z něhož vyzařuje stejná arogance jako z generála Turgidsona v Dr. Divnoláskovi, ale pod slupkou ze silných slov tentokrát tušíte slabošské jádro. Minimem akce a maximem dialogů dává Hazardní hráč jasně najevo, že je hereckým filmem. Proto mne překvapuje, jaké oblibě se dodnes těší. Největší dozajista ne mezi těmi, kdo slepě holdují hazardu, ale těmi, kdo mají biliár rádi, protože stejně jako Eddie pochopili. 75% Zajímavý komentář: Shaqualyck (28.05.2011)

Je to už pěkná řádka let, co jsem tento krásný černobílý film viděl, ale dodnes ve mně zanechal nesmazatelné vzpomínky. Paul Newman exceluje ve své nejlepší filmové roli jako šampión v biliáru, bojující s osudem, se závistí a se sebou samým. Milostná linie - Newmanova nenaplněná láska k mladé ženě propadající se do alkoholismu - je jedna z nejlepších, jakou jsem ve filmu viděl. 9 nominací na Oscara zcela po právu. Kéž by tak ČT napadlo po dlouhé době tento masterpiece znovu zopakovat! (22.07.2002)

Jóóó, zrádná kulébrová poezie v permanentně zahuleným doupěti, kde smrdí chlast a v poledne to tam vypadá úplně stejně jako v deset večer. A uprostřed toho náladovej frajer, co má rád kulec i prachy, ale ze všeho nejvíc pocit být nejlepší. V jednu chvíli mu fandíte jak o život a za pár minut si říkáte, proč to ten vůl sakra dělá. Když tuhle roli správně obsadíte, můžete kolem toho zvláštního týpka postavit setsakra dobrý film. A Paul Newman tyhle ambivalentní persony uměl vskutku precizně. Ta sladká tečka na konci pak doslova hořkne na jazyku, když si člověk uvědomí, kolik toho musel tenhle nevyzpytatelný "Král tága" ztratit, aby nakonec našel sám sebe. (20.04.2011)